Porovnáním čísel nezaměstnanosti, příjemců sociálních dávek a počtu trestných činů vzniká mapa rizikovosti okresů. Vysoké příčky na tomto žebříčku obsadilo Brno, Znojemsko, ale i Hodonínsko.
"Chudoba plodí frustraci. Kolem chudých lidí se neustále motají perspektivy, na které nemohou dosáhnout. Pak bývají schopní si je opatřit jinou cestou," vysvětlil podstatu průzkumu brněnský psycholog Jiří Brančík.
Studie sčítala několik parametrů do výsledného indexu. Ten sestával z počtu nezaměstnaných na deset tisíc obyvatel okresu, počtu příjemců sociálních dávek a množství kriminality na určitý počet obyvatel.
Problémové ulice? Cejl i Francouzská
Tabulce rizik podle očekávání vévodí severní Čechy a Ostravsko. Brno však s desátou příčkou porazilo i Prahu, která se mezi patnáctku nejnáchylnějších regionů nedostala. Zřejmě proto, že je v Brně o něco vyšší nezaměstnanost.
Moravská metropole ale dominuje právě ve srovnání indexu kriminality. V míře kriminality na určitý počet obyvatel dopadla na špici žebříčku hůř již jen Ostrava.
"Ve velkých městech bývá zákonitě větší kriminalita. Platí tu uvolněnější pocit osobní svobody. Na vsi si lidé vidí do talíře, Brno je anonymní. To vede k pocitu, že se tu člověk může schovat," míní psycholog.
BronxTento název zlidověl pro problematické části měst. Původně je to jeden z pěti obvodů amerického města New York. Bronx se proslavil hlavně v 60. letech minulého století jako nejbrutálnější část města, kde kvetl obchod s drogami a přepadení byly na denním pořádku. Dodnes je to jedna z nejchudších částí New Yorku, kde žije silná hispánská a černošská komunita. Čtvrť je také známá jako domov hip hopu a breakdance. |
To potvrzuje i brněnský policejní ředitel Martin Kotlan. Nejpalčivější problém tu policisté spatřují v sociálně vyloučené lokalitě ulic Bratislavská, Francouzská a Cejl.
"Lze tu pozorovat vazbu mezi typy kriminality a postavením, ve kterém člověk je. Odhadujeme, že 95 procent drobných kapesních krádeží páchají obyvatelé této lokality. Ale ne přímo v ní, to je častý omyl," popsal Kotlan.
Podle něho souvisí problém brněnského Bronxu hodně se zaměstnaností. "Dnes nám tam vyrůstá už druhá generace dětí, které nikdy neviděly svoje rodiče pracovat," dodal Kotlan.
Rizikové je i Znojemsko a Hodonínsko
Podle ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové potřebuje brněnská vyloučená lokalita více pozornosti. "Chce to více terénních pracovníků, kteří by s rodinami odborně pracovali. Problém je i v tom, že děti ze segregované lokality chodí do jedné školy. Tak si nesou dál s sebou sociální handicap," popsala Horváthová.
Dvanáctou příčku průzkum přisoudil Znojemsku. Tam je sice kriminalita oproti Brnu zanedbatelná, zato nezaměstnanost o polovinu vyšší.
"Necítím, že by se to podepsalo na kriminalitě, ale zdejší lidé jsou pak náchylnější k depresi, úzkostem a psychickým nemocem," míní znojemská soudní znalkyně Štěpánka Havlíková.
Na Hodonínsku nyní narůstá kriminalita ve větších městech. "Je tu nejnižší kupní síla a vysoká nezaměstnanost. To se podepsalo," potvrdil policejní ředitel Petr Flašar.
