Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Čím tepalo Brno 80. let, ukáže výstava na hradě Špilberk

  15:23aktualizováno  15:23
Nezvyklou sondu do vizuální kultury Brna v 80. letech nabízí nová výstava na Špilberku. Brněnský hrad nabízí dosud nevídanou kolekci více než tří set děl od autorů, kteří vstupovali na scénu jihomoravské metropole mezi lety 1980 a 1990.

Vidiny páně Pistáciovy Martina Sojky na výstavě Brněnská osmdesátá. | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Výstava Brněnská osmdesátá zabere až do počátku srpna celé západní křídlo a druhé patro hradu. "Vybrala jsem šestatřicet brněnských výtvarníků, kteří začínali počátkem osmdesátých let," vypočítala kurátorka Marcela Macharáčková.

Jedním dechem dodává, že svoji výstavu ale nenaplnila oficiálním uměním. Naopak vybírala z mladé alternativní kultury. A v expozici si zdaleka nevšímá pouze soch a obrazů, k vidění budou performance, happeningy, připomenuty jsou soukromé výstavy nebo třeba knižní kultura společných samizdatů.

Karosérie Jiřího Sobotky na výstavě Brněnská osmdesátá.

Podle Macharáčkové vznikla ve sledovaném období v Brně nejméně tři nonkonformní významná centra kulturního dění. "První se vytvořilo na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně, tedy dnešní Masarykovy univerzity," míní kurátorka.

Na výstavě tuto větev reprezentují výtvarníci jako Josef Daněk, Ivo Sedláček, Luboš Jarcovjak, Milan Magni nebo Blahoslav Rozbořil.

Druhé významné ohnisko neslo adresu Kamenné kolonie na Červeném kopci s hlavními protagonisty Laco Garajem a Michalem Čuříkem.

Valeriánovo poselství Rostislava Čuříka na výstavě Brněnská osmdesátá.

"Mezi absolventy Školy uměleckých řemesel, kteří poznamenali tvář brněnské výtvarné tvorby osmdesátých let, patří dále Petr Kvíčala, Dana Chatrná, Zdeněk Halla či Libor Jaroš," vyjmenovává Macharáčková dnes již zavedená jména.

Na výstavě figuruje také Bohunka Olešová a Marian Palla, který urazil dráhu od profesionálního hudebníka ke konceptuálnímu umělci. "Oslovovala jsem jednotlivé autory. Někteří si archivy nevedou, a tak bylo vcelku složité sehnat dílo ze vzpomínaného období. Ke slovu přišly soukromé sbírky," komentuje vznik nezvyklé kolekce kurátorka.

Podzimní model Zdeňka Řehoříka na výstavě Brněnská osmdesátá.

Na výstavě připomíná ještě generaci mladých absolventů Akademie výtvarných umění v Praze, kteří se představili poprvé brněnskému obecenstvu netradiční výstavou v Křížové chodbě na Nové radnici v roce 1983. Podle Macharáčkové vzbudilo toto vystoupení skutečně nebývalý ohlas.

K hlavním protagonistům a reprezentantům této generace v nynější expozici patří Zdena Höhmová, Radmila Chadimová, Vladimír Kokolia, Tomáš Ruller, Vladimíra Sedláková, Jiří Sobotka, Petr Veselý nebo architekt Mirek Vochta.

Macharáčková připomíná i svoji kolegyni a předčasně zesnulou Ajku (Alenu) Gálovou. Tato mimořádná kurátorka vytvořila z Galerie mladých moderní soudobou galerii, kde umožňovala vystavovat mladým, začínajícím a také těm, které socialistické zřízení nepovažovalo za "profesionální" tvůrce.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vranovská přehrada.
Kempy hlásí plno, turisté spí mezi auty. Rezervovat stany předem nejde

Je nám líto, musíte jinam. S takovou odjíždějí někteří turisté z kempů u Vranovské přehrady, které už několikrát vyhlásily stopku, protože mají přeplněno....  celý článek

k řece Svitavě v Brně se chodí relaxovat. V budoucnu se v části toku zlepší...
Po nábřeží Svratky je čas i na Svitavu, volají organizátoři festivalu

Zatímco nábřeží Svratky blízko centra Brna čeká, až jej začnou opravovat podle návrhu architekta Ivana Rullera, Svitavě se moc pozornosti nedostává. Pořadatelé...  celý článek

Na hlavním silničním tahu u Černé Hory opravují most, silniční doprava je proto...
Experti našli řešení, jak ulevit řidičům u Černé Hory. Most podepřou

Lidem z Černé Hory se alespoň na pár měsíců částečně uleví. Dvoutisícový městys na Blanensku totiž poslední týdny zažívá dopravní nápor. Po úzké ulici zde...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.