Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Číňané zaplatí miliardy, se svým nákladem chtějí plout na Moravu

  • 26
Miliardu eur potřebují investoři na vybudování vodní cesty z Dunaje do Hodonína a na vytvoření velkého překladiště mezi Hodonínem a slovenskou Holíčí. Projekt, kterému se ještě před rokem mnozí vysmívali, získal reálné základy – své peníze do něj vloží Číňané.

Asijská velmoc slíbila, že většinu nákladů pokryje sama. Od investice si slibuje rychlejší dopravu zboží do střední Evropy i nižší náklady na dopravu.

Číňané kromě podepsání smlouvy o tom, že budou na projektu takzvaného vodního koridoru z Dunaje do multimodálního logistického centra (MLC) Hodonín spolupracovat, doložili ještě důležitější fakt – ponesou 85 procent všech nákladů.

„Zbylých 15 procent nechaly obě strany otevřené pro další možnosti způsobu dofinancování,“ uvedl Jan Vlček, projektový manažer společnosti DOE Europe SE.

Cesta bude výhodná pro oba státy, věří hlavy měst

Předseda představenstva Jaroslav Kubec řekl, že v ideálním případě by mohlo překladiště vzniknout do čtyř let (podrobnosti o projektu si můžete přečíst v rozhovoru).

Překladiště v Hodoníně

  • Vytvoří práci pro přibližně 2 500 lidí.
  • Vytvoření jen samotného překladiště má stát 300 milionů eur, úprava vodní cesty 700 milionů eur. Celkové náklady tak mají být 1 miliarda eur.
  • Součástí překladiště má být přístavní bazén s délkou 1 kilometr a šířkou 100 metrů.
  • Do Hodonína připlují lodě dlouhé 190 metrů, každá by měla mít na palubě 300 velkých kontejnerů. * Většina kontejnerů má do České republiky a Polska směřovat po železnici, počítá se ovšem i s využitím kamionové dopravy.
  • Slovensko s původním nápadem z roku 1918 dosud počítá ve svých plánech a má pro něj vyhrazené území.
  • Hlavním smyslem vybudování překladiště je zkrácení doby přepravy zboží z Číny do ČR a snížení cestovních nákladů.

Firma tvořená odborníky na lodní dopravu a vodní díla projekt před pěti lety oživila a začala shánět strategického partnera, který by zajistil financování. „Je to pro nás klíčový moment. Nyní můžeme konečně pokročit dál,“ vysvětlil Vlček.

Vybudování překladiště mezi Hodonínem a Holíčí jsou nakloněny obě oslovené radnice. Slibují si od něj velký počet pracovních míst i vylepšení svého zázemí.

„Podpisem memoranda na nejvyšší úrovni došlo k výraznému posunu. V úterý máme se zástupci DOE Europe SE jednání, kde se domluvíme na dalším postupu. Čeká nás například změna územního plánu, ale projekt podporujeme a věříme, že nám pomůže k dokončení velkého obchvatu našeho města,“ uvedl starosta Hodonína Milan Lúčka (bez politické příslušnosti).

Obdobně uvažuje i radnice v Holíči. „My jsme v tomto směru ještě o krok dál než Hodonín. Potřebné změny územního plánu jsme už zahájili. Věříme, že vodní cesta do Holíče, respektive do Hodonína bude přínosná pro oba státy,“ je přesvědčen zástupce primátora města Rastislav Caletka.

Závazek Číny vyvolal zájem ministerstva dopravy. Jeho Ředitelství silnic a dálnic musí dokončit obchvat Hodonína, aby kamiony, které by odvážely kontejnery směřující do České republiky a do Polska, nejezdily přes město.

Ministerstvo se hodonínským koridorem zabývá i proto, že má být součástí mnohem rozsáhlejší akce: vodní cesty Dunaj–Odra–Labe (DOL).

Nápad vznikl už v roce 1918

„Vodní cesta od Dunaje k MLC Hodonín/Holíč bude vlastně 1. etapou celého projektu DOL. Funkce a využití překladiště ale není vázána na další pokračování výstavby vodní cesty dále na sever, ale naopak je tato etapa zcela samostatným projektem oproti těm dalším,“ upřesnil Vlček.

Ministerstvo dopravy v těchto dnech kvůli DOL dokončilo výběrové řízení pro konsorcium, jež chystá studii uskutečnitelnosti.

„Rádi bychom zvážili, zdali je to ekonomicky výhodné, abychom se mohli s projektem posunout dál. Vytvoříme zároveň s polskými kolegy pracovní skupinu, která bude řešit vodní cestu z Ostravy do Koźle v návaznosti na splavnění Odry,“ řekl šéf resortu dopravy Dan Ťok.

Nápad na vybudování vodní cesty z Asie přes rumunskou Konstanc až na jih Moravy není novinkou posledních let. Vznikl v roce 1918.

„Už tehdy přitom navazoval na Vodocestný zákon Rakouska-Uherska z roku 1901, který chtěl ovšem splavnost řešit jinak,“ vysvětlil Kubec z DOE Europe SE.

„Mladá republika ale neměla na uskutečnění dostatek prostředků, musela zbrojit a zabezpečit své hranice, neboť tehdejší mezinárodní situace byla hodně vyhrocená,“ dodal jeden z nejuznávanějších odborníků na vodní cesty v Evropě.