A to včetně dlouholetého předsedy představenstva a uznávaného manažera Jiřího Škrly. „Mám podporu celého klubu ANO. Nejsme spokojení s tím, jak firma funguje. Váznou jednání s čínským investorem a také nakládání s veřejnými penězi nepovažujeme za hospodárné,“ vysvětlila Taťána Malá.
Už dříve kritizovala třeba údajně drahé právnické služby, které si Thermal objednává u advokáta Mariana Jeřábka. Ten si podle smlouvy uložené ve veřejném registru přijde ročně na milion korun. Podle Malé se navíc do konce září nejspíš nestihne připravit projektový záměr lázeňské zóny, který má jasně říct, co přesně bude u Pasohlávek stát.
Sám Škrla několik dnů nebral redaktorkám MF DNES telefon a neodpovídal na zprávy. Už minulý týden ale deklaroval, že chce s krajem mluvit. „Jsme otevření jednání, nikdy jsme se jim nebránili. Ze strany náměstkyně Malé je proti nám veden brutální atak,“ prohlásil Škrla.
O jeho odvolání ale mluví i další koaliční partner v krajské vládě, TOP 09. „Firma nefunguje, jak by měla. Obávám se, že se současným vedením to ani napravit nelze. Konkrétně se jedná o velké režijní náklady. Přitom společnost nic neprodukuje,“ uvedl Petr Kunc (TOP 09), místostarosta Brna-Židenic a zástupce kraje v dozorčí radě Thermalu.
Management by měl naplňovat vizi vlastníka, řekl Hašek
„Od doby, kdy se před několika lety vybudovala infrastruktura v budoucí lázeňské zóně, jsme se nikam nepohnuli. Není dokončen projekt lázeňského ústavu, žádné smlouvy, jak to bude následně fungovat či zda se to vyplatí,“ vypočítal Kunc.
ČSSD, jejíž exhejtman Michal Hašek současné vedení firmy přivedl, je ale k požadavkům ANO a TOP 09 zdrženlivá, ačkoliv se zdá být zřejmé, že pozice nynějšího managementu je neudržitelná. „Musíme se mezi sebou domluvit a najít cestu, aby se v Pasohlávkách začalo stavět,“ sdělil náměstek hejtmana Roman Hanák (ČSSD).
To podle všeho znamená, že druhá nejsilnější strana chce vyjednávat o tom, co za případný ústupek získá. O jednáních mluví i Hašek, nynější šéf klubu zastupitelů ČSSD, jenž výměnu vedení striktně neodmítl. Spory podle něj totiž poškozují projekt lázeňské zóny.
„Management by měl naplňovat vizi vlastníka, případně jej přesvědčit relevantními argumenty o lepší. Definitivní slovo musí mít akcionáři, tedy kraj a obec Pasohlávky,“ řekl Hašek.
Pasohlávky stojí za současným vedením
Právě třetinový vlastník akciové společnosti – obec Pasohlávky, která do společného projektu vložila pozemky za desítky milionů korun – ale proti postupu kraje tvrdě protestuje.
„Vše probíhalo ve shodě s krajem, pak ale byly volby a najednou komunikace s čínským investorem ustala. Vychladl zájem. Pokud dnes kraj s druhým akcionářem nediskutuje, hodnotím to jako nekorektní jednání a budu to brát tak, že se chová z pozice síly,“ poznamenala starostka Pasohlávek Martina Dominová (Moravané).
Nelíbí se jí ani případné odvolání či rezignace předsedy představenstva Škrly. „Jeho příchodem jsme přivítali profesionalitu. V obchodních vztazích a jednáních byl naprosto znalý a několikrát dorazil na různé porady i zastupitelstvo. Nikdy jsme neměli podezření, že by bylo něco špatně, jak to prezentuje kraj,“ dodala Dominová.
Krajská firma je ve ztrátě
Náměstkyně Malá je ale připravená kvůli výměně manažerů v Thermalu svolat o prázdninách mimořádné zastupitelstvo – 19. července se totiž sejde dozorčí rada firmy, kde se opět očekává bouřlivý průběh.
Minulý týden na post v představenstvu rezignoval Martin Itterheim, který měl za ANO projekt lázní připravovat. Nepohodl se právě se Škrlou (psali jsme zde).
„Snažil jsem se na tom intenzivně pracovat. V představenstvu Thermal Pasohlávky jsem byl měsíc a půl. Zjistil jsem však, že lidé ze společnosti spolupráci s čínskou stranou nepodporují. Dali mi to několikrát otevřeně najevo,“ prohlásil Itterheim.
Osmašedesátiletý Škrla platí za respektovaného a neústupného manažera a vyjednavače, jenž před angažmá v Thermalu působil přes 30 let na brněnském výstavišti, 11 let jej přímo vedl. Právě proto si ho bývalý hejtman Hašek před sedmi lety vyhlédl.
Měl do Pasohlávek přivést silného investora a zajistit na břehu nádrže výstavbu páteřní silnice s infrastrukturou. To se nakonec povedlo. Krajská firma je ale ve ztrátě 17 milionů korun, musí kraji splácet úvěr dalších 90 milionů a hejtmanství také ručí za další úvěry u bank za 150 milionů.
