Novomlýnská vodní nádrž

Novomlýnská vodní nádrž | foto: Milan Bureš, MAFRA

Velký úklid Nových Mlýnů. Pryč musí špína i vrstva škeblí

  • 3
Přesně čtvrt století propouští vodu z novomlýnských nádrží dál do řeky Dyje. Teď se obří, patnáct metrů dlouhé tabule na hrázi vůbec poprvé opravují a čistí. Nejen od špíny, ale i vrstvy mušlí. Tak náročnou opravou ještě hradící segmenty, které slouží k regulaci výšky hladiny vody, za dobu své existence neprošly.

„Před provedením opravy bylo nejdříve nutné mobilním hrazením zamezit přístupu vody k segmentu. To není jednoduchá záležitost, protože každý segment je 15 metrů široký a 10 metrů vysoký,“ popsal obtíže vedoucí provozu Dolní Věstonice Jindřich Grufík ve Zpravodaji o vodě, který Povodí Moravy každý měsíc vydává.

Poté čistili vodohospodáři zařízení hráze od nánosů nečistot a usazenin.

„Oprava dále spočívá především v nanesení nových nátěrů, renovaci zvedacích řetězů, čepů a podobných součástek na ramenech segmentu,“ upřesnila mluvčí Povodí Gabriela Tomíčková.

Kromě pětadvacetileté špíny ale museli odborníci očistit hrázní segmenty také od silné vrstvy nalepených škeblí.

Slávičky se nelze zbavit. Nemá predátora

V posledních letech se totiž v novomlýnských nádržích výrazně rozšířila slávička mnohotvárná, malý mlž, který se usazuje ve velkých shlucích na jakémkoliv pevném podkladu - kamenech, potopených keřích či stromech.

Podle mluvčí Tomíčkové zatím škeble pro chod přehrady nepředstavují zásadní problém, ale vodohospodářům přidávají práci při údržbě zařízení. „Přeliv a malá vodní elektrárna kvůli nim vyžadují častější údržbu. Do budoucna pak počítáme s úpravou některých technologií, aby na ně slávička neměla takový vliv,“ potvrdila.

V oblibě nemají škeble ani rybáři, pro které jsou novomlýnské nádrže rájem.

„Slávička má velmi ostré okraje krunýře, o které se lehce přeřízne i půlmilimetrový monofil (rybářský vlasec, pozn. red.) nebo pletená šňůra, nemluvím o koncových montážích ze slaboučkých návazcových šňůrek,“ popisuje jeden z rybářů lovících na přehradě.

Nepůvodní slávička byla postupně zavlečena do řady nádrží na českém území. Její výhodou je, že funguje jako přirozená čistička vody. Například v nádržích na Olomoucku zlepšila průhlednost vody ze 40 centimetrů až na metr.

Jenže intenzivní filtrace působí také změny v ekosystému. Výsledkem je sice průhlednější a čistší voda, ale také velká redukce fytoplanktonu. Ten však hraje podstatnou roli v potravním řetězci dalších živočichů.

Slávička přitom, stejně jako ostatní invazní druhy, nemá v místní přírodě predátora. Jakmile se někam dostane a podmínky jí vyhovují, nelze se jí zbavit.