Instalování aeračních věží pod hladinu Brněnské přehrady

Instalování aeračních věží pod hladinu Brněnské přehrady | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Čištění přehrady pokračuje, aerační věže budou letos blíž hladině

  • 3
Do Brněnské přehrady přiteče ročně asi třicet tun fosforu. Situace se nezlepší, dokud nebudou mít malé obce nad vodním dílem postavené čističky. I letos proto Povodí Moravy chce se sinicemi bojovat alespoň krátkodobými opatřeními. Ve vodě tak zůstanou aerační věže a v plánu je i vysazení dravých ryb.

Brněnská přehrada, která se před dvěma lety dostala kvůli čištění na historické minimum, by mohla být napuštěná na původní úroveň už v březnu. A další vypouštění se neplánuje. "Takové povolení dostaneme jen jednou za deset let," řekla mluvčí Povodí Moravy Veronika Hrdá.

Důležitou roli v čištění budou i letos hrát provzdušňovací věže za téměř padesát milionů korun. "Z dosavadních odběrů sedimentů vyplývá, že věže potřebný kyslík ke dnu nádrže dodávají. Nicméně bychom chtěli v tomto roce jejich provoz zefektivnit přiblížením věží na dva metry pod hladinu," řekl ředitel závodu Dyje z povodí Moravy Jan Moronga.

Povodí se na této minimální hranici na jednání dohodlo se sportovními kluby. "Máme spoustu mladších členů, kteří se jachting teprve učí. Hrozí, že pokud budou věže blíže hladině, mohou poškodit jejich převrácenou loď," vysvětlil předseda brněnského jachtklubu Ivo Sláma.

Čistší vodu zajistí síran železitý i dravé ryby

V dubnu a květnu se pak opět na přítocích použije síran železitý, jehož schopnost vysrážet z vody živiny se osvědčila už loni. Plánované je také vysazení dravých ryb a v případě zhoršení situace i odtěžování usazenin se zárodky sinic ze dna přehrady.

Většina fosforu, který má na kvetení vody výrazný podíl, přitom pochází z posledních třinácti kilometrů řeky Svratky.

"V kritickém území leží asi devadesát obcí. Pouze čtrnáct z nich je v současnosti úplně bez čištění vody. Bohužel právě ty jsou mnohdy velmi blízko přehrady," popsala vedoucí odboru životního prostředí Jihomoravského kraje Anna Hubáčková.

Přes komplikace s financováním by měla být většina čističek hotová do roku 2015.