Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

CIZINCI V BRNĚ: Uzavření, v jádru dobří, hodnotí Čechy. Sami se vidíme hůř

  0:10aktualizováno  0:10
Brbláte a nevážíte si života v ideální zemi, shodují se cizinci, kteří se usadili v Česku. Oceňují, jaká svoboda a příležitosti se tu nabízejí. Našince hodnotí jako vstřícné, i když poněkud uzavřené. I to už ukázal seriál Cizinci v Brně. Češi sami sebe paradoxně hodnotí mnohem kritičtěji.

Brno cizincům vyhovuje tím, že kloubí výhody velkého města a zároveň si zachovává lidské měřítko. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Úroveň svobody je v České republice na 95 procentech, plyne ze zjištění americké nevládní organizace Freedom House, která mapuje míru politických práv a občanských svobod ve všech státech světa.

Na život v Česku nepějí chválu jen přistěhovalci z míst, kde jsou svoboda slova nebo jiná práva přidušena, nýbrž i občané zemí, které se umísťují na špičce žebříčku Freedom House - třeba Kanady či Švédska.

Právě u nás se podle nich jakýkoli sen může stát skutečností, čehož si tu ne každý dost váží.

Vyzpovídali jsme už 23 cizinců. Vyberte si na mapě:

Cizinci se shodnou i v hodnocení české povahy. V seriálu iDNES.cz opakovaně zmiňovali, že se málo smějeme, působíme uzavřeně a dostat se nám pod kůži není lehké. Když se to ale podaří, odhalí v nás zpravidla vstřícného člověka, který pomůže a je na něj spolehnutí. To je příznivější obraz, než jak se vidíme sami.

„Pokud se zeptáme Čechů, jaký je podle jejich názoru typický Čech, zjistíme, že jej vnímají negativně. Jedním ze základních lidských motivů je snaha být vnímán jako jedinečný a v optimálním případě pozitivně. Češi ale na pozitivní sebeobraz rezignovali,“ říká Martina Hřebíčková z Psychologického ústavu Akademie věd ČR, která se studiem národních stereotypů zabývá dlouhodobě.

Podle výsledků výzkumu je typický Čech introvert, což koresponduje s postřehy cizinců o uzavřenosti. „Je do sebe uzavřeným, málomluvným pesimistou, kterému vyhovuje spíše pomalejší tempo. Sousedé nás ale vidí jinak. Slováci třeba posuzují typického Čecha jako družného se zájmem o lidi,“ přibližuje Hřebíčková.

Počty cizinců v regionu

Ke konci roku 2015 evidovalo ministerstvo vnitra na území Brna-města a Brna-venkova bezmála 30 tisíc cizinců. Ženy tvoří asi 41 procent.

Trvalý pobyt zde má 15,6 tisíce lidí, ostatní tu žijí přechodně.

Z celkových 30 tisíc lidí je 12 tisíc občanů EU.

V Brně-městě žije nejvíc (trvalý i přechodný pobyt): Ukrajinců (6,3 tisíce), Slováků (5,4 tisíc), Vietnamců (2,7 tisíce), Rusů (1,5 tisíce), Rumunů (759), Bulharů (498), Poláků (472), lidí z USA (370), Indů (326), Bělorusů (322).

40 procent lidí, kteří mají v Brně-městě přechodný pobyt, ho mají z důvodu zaměstnání, 24 procent z důvodů studia a 15 procent z rodinných důvodů.

Češi se za vstřícné a přívětivé nepovažují. Typický spoluobčan podle nich zrovna neoplývá ochotou pomáhat druhým, spíš naopak. Je zahleděný do sebe, necitlivý a povýšený. „Vnímáme ho jako nepřátelského a konfliktního. Sousedé nám ale zase přisuzují vyšší míru přívětivosti,“ líčí.

Při plnění povinností je typický Čech přiměřeně snaživý. „Je psychicky labilní, snadno se nechá vyvést z rovnováhy, prožívá pocity sklíčenosti a depresivní stavy,“ zmiňuje ze závěrů výzkumu Hřebíčková.

Stejně negativně jako Češi se vnímají třeba Poláci, naopak Slováci podobné sklony nemají, jak se lze dočíst v knize Češi a jejich sousedé. „Zřejmé ale z našich dat je, že národní stereotyp je nepřesný, protože nekoresponduje s vlastnostmi reálných lidí,“ doplnila Hřebíčková .

Brno je kulturní, bezpečné a cizincům pomáhá

Co se cizincům z našeho seriálu líbí a nelíbí konkrétně na Brně, kde žijí? Je to kulturní centrum s dobře zorganizovanou hromadnou dopravou, které však místy zaostává zákaznickým servisem.

„Brno kloubí výhody velkého města a zároveň si zachovává lidské měřítko. Instituce mají weby v angličtině a třeba Kino Art do programu začíná zařazovat české filmy s anglickými titulky. Na dosah ruky je příroda a život není drahý, i když slýcháme nářky, že platy nejsou vysoké. Navíc je tu bezpečno,“ shrnuje Anna Sedláčková z Brno Expat Centre, co cizince do města táhne.

Centrum je projektem spolku Brnopolis podporovaného městem, na jeho financování se podílejí i mezinárodní firmy, které v Brně sídlí. Cizincům pomáhá s tlumočením na úřadech či u lékaře, kontrolou smluv, placením pojistného či je zve na odborné semináře a volnočasové akce. Zájem o jeho služby stoupá každým rokem.

„Registrovaných členů přibude za rok asi o tisícovku, v roce 2014 jsme vyřídili 600 konzultací, o rok později skoro o polovinu víc. V Česku jsme s touto službou unikátní a ani v Evropě podobných center není mnoho - fungují třeba v Nizozemsku či Dánsku,“ vypíchla Sedláčková, čím Brno v cizineckém servisu vyniká.

Kde cizinci na jihu Moravy nejčastěji pracují?

  • Koncem minulého roku Úřad práce registroval 26 304 cizinců. Živnostenský úřad pak dalších 4 086 lidí ze zahraničí.
  • O pracovní povolení žádají nejčastěji občané Ukrajiny (asi polovina všech). Pracovní povolení však má v regionu aktuálně asi jen 1,5 procenta všech cizinců, většina ho totiž nepotřebuje.
  • Největším zaměstnavatelem kvalifikovaných cizinců z třetích zemí je firma IBM, Masarykova univerzita, Red Hat či Honeywell.

Mezery spatřuje ve službách brněnského pracoviště Odboru azylové a migrační politiky. „Tam podle naší zkušenosti zaměstnanci nejsou sdílní a razí restriktivní přístup. To je v rozporu se vstřícnou politikou města, které láká cizince na pracovní pozice, jež kvůli jazykové vybavenosti a odborným znalostem nelze obsadit českými zaměstnanci,“ posteskla si.

Město spolupracuje na obsahu brožury Welcome to Brno, jejíž vydání je naplánováno na březen. „Magistrát také v uplynulých letech na náš popud definoval na každém oddělení pracovníka, který se musí dohovořit anglicky,“ přiblížila Tereza Chrástová z Kanceláře strategie města brněnského magistrátu.

Pětina cizinců si vystačí s angličtinou

Byť si velká část přistěhovalců v Brně celkem pohodlně vystačí s některým ze světových jazyků, což nezřídka bývá terčem kritiky i v jejich vlastních řadách (čtěte například zde), roste zájem i o výuku češtiny.

„Dle mého odhadu si asi pětina cizinců, kteří se chtějí v Česku usadit trvale, vystačí s angličtinou. Drtivá většina se ale chce naučit česky,“ říká Pavlína Habrovanská z Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců, které poskytuje cizincům lekce češtiny zdarma, přesněji většinově z grantů EU.

Průměrně jejich lektoři odučí třicet kurzů gramatiky a dalších třicet konverzace, nabízejí ale i různé další možnosti jazykového zdokonalování. „Zájem je rok od roku větší. Nárůst je plynulý, tak jak se o nás lidé více dozvídají. Poptávka v současné chvíli převyšuje nabídku, od loňského října máme v databázi asi 400 lidí, kteří měli zájem, kurz jsme ale mohli nabídnout pouze asi 180 z nich,“ doplnila.

Pokud má cizinec zájem po pěti letech života v Česku získat trvalý pobyt, musí umět jazyk dostatečně dobře na to, aby složil testy úrovně A1. Pro získání českého občanství pak potřebuje úroveň B1. „U nás si je mohou zkusit nanečisto a chystáme i distanční kurzy pro ty, kteří nestíhají docházet,“ uzavírá.



Tvarohovo-krupicový dort
Tvarohovo-krupicový dort

Potěšte rodinu rychlou dobrotou

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.