Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Smetí z kontejnerů vytápí domácnosti. Plata od vajec do papíru nepatří

  6:18aktualizováno  6:18
Lidí třídících odpad přibývá. Přesto se mezi nimi najdou tací, kteří věří různým mýtům. Například takovým, že když se vyhodí PET lahev do žlutého kontejneru, popeláři je nakonec stejně svezou na jednu hromadu s ostatním odpadem. Co se skutečně s odpadem děje, zjišťovala v Brně redaktorka MF DNES.

Společnost SAKO se stará o komunální odpad v Brně. Ročně spálí 248 tisíc tun odpadu. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Že popeláři vozí odpad na jednu hromadu, je jeden z největších mýtů. Často to používá řada lidí jako výmluvu, proč netřídí,“ potvrzuje mluvčí firmy EKO-KOM Šárka Nováková.

Fotogalerie

Redaktorka MF DNES se vydala do společnosti SAKO Brno, která se v Brně stará o svoz odpadu a jeho následné zpracování, aby se o tom sama přesvědčila. Mimo to firma provozuje spalovnu pro jižní Moravu, část Vysočiny a Olomouckého kraje.

Každé ráno od šesti hodin vysílá popelářská auta do celého Brna a ta se kolem druhé hodiny vracejí s nakládkou příslušného odpadu. Toho komunálního je nejvíce. „Každým rokem ho navezeme 248 tisíc tun. Všechen se spálí ve dvou kotlích. Nijak už jej nedotřiďujeme. Je ho tolik, že by to nemělo smysl,“ popsal Martin Drozd z firmy SAKO.

Pára z kotle dále prochází přes turbínu a zpracovává se na tepelnou energii.

„Lidé si myslí, že je spalování nebezpečné pro ovzduší, protože při něm vzniká kouř. Ale je to v podstatě jenom pára. Kdyby spalovna na týden vypnula, na ovzduší by se to nepoznalo,“ řekl Drozd. Tepelnou energií zásobuje spalovna 40 tisíc domácností, dalších 20 tisíc elektřinou.

Po spáleném směsném odpadu zbude škvára a materiál, který se spálit nepodařilo. Ten se pak třídí na kovový a nekovový a následně se zpracovává. Škvára se vozí na skládky.

Všechen plast do žlutého. „Nechceme lidi mást“

Tříděný odpad putuje na třídicí linky, kde z něj pracovníci vyřadí věci, které do něj buď vůbec nepatří, nebo se pro recyklaci nehodí jako jsou igelitové sáčky z plastů. Zaměstnanci u linky vyřazují i papírová plata na vajíčka, které lidé házejí do modrých kontejnerů.

Co vyhazovat a co ne

Žlutá – plast
ne: mastné obaly se zbytky potravin nebo čisticích přípravků, obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny, novodurové trubky

Modrá – papír
ne: celé svazky knih s vazbou, uhlový, mastný, jakkoliv znečištěný papír, použité dětské pleny

Bílá – čiré sklo
ne: keramika, porcelán, autosklo, zrcadla, drátované sklo, zlacená a pokovená skla

Zelená – barevné sklo

Oranžová 
ano: sešlápnuté krabice od džusů, vína, mléka a mléčných výrobků
ne: kartony se zbytky nápojů a potravin

Červená
ano: baterie a drobná elektrozařízení
ne: televizory, monitory, zářivky, úsporné žárovky, domácí spotřebiče, záznamová média

Hnědá
ano: zbytky jídel, prošlé potraviny, skořápky od vajíček, zbytky ovoce a zeleniny, listí a tráva, zbytky pečiva, plevel ze zahrady, výkaly drobných domácích zvířat
ne: kosti, kůže, maso, uhynulá zvířata, mastné potraviny, olej

„Necháváme lidi do žlutých kontejnerů házet všechny plasty, abychom je nemátli. Pak jsou ustrašení a raději třídit nechtějí. Můžou tam házet i tetrapaky (krabice od nápojů - pozn. red.). Do modrého kontejneru zase nepatří plata od vajec. Jsou z recyklovaného papíru, který už znovu recyklovat nejde,“ uvedl Drozd.

Dříve se do žlutých kontejnerů mohly vhazovat i hliníkové plechovky, od loňského dubna už tam však nepatří. Pokud se tam však objeví, v SAKO si je přeberou.

Problém však také nastává, pokud do barevného kontejneru vysype někdo mastný smíšený odpad nebo odpad obsahující plesnivé věci.

„Pokud se něco takového stane a obsah kontejneru s tříděným odpadem je takto znečištěný, putuje na skládku nebo do spalovny. Ovšem tyto excesy nejsou na denním pořádku a lidé se snaží odpady třídit pečlivě a ve třídění plastových a skleněných obalů se řadíme v Evropě na přední příčky,“ sdělila Nováková z EKO-KOM.

Papíry a plasty vhodné ke znovupoužití odkoupí jiné firmy a udělají z nich třeba PET lahve nové. Sklo se vozí přímo do skláren, kde si jej zpracovávají už sami skláři.

Lidé víc třídí elektro i bioodpad

Přibylo i Jihomoravanů, kteří třídí elektrický odpad. V kraji je už 191 červených popelnic. Patří do nich baterie a drobná elektrozařízení.

„Každý rok se potvrzuje, že lidé třídí více, pokud je to pro ně jednoduché. Červené kontejnery již nyní tvoří skoro 30 procent sběru mimo sběrné dvory, v roce 2014 se v nich nashromáždilo 1 088 tun elektroodpadu,“ sdělila Martina Ďaďová z neziskové organizace Asekol, která systém odběru elektrozařízení organizuje.

Od 1. ledna také platí nová vyhláška, podle které jsou obce povinny zajistit od dubna do října místa na sběr bioodpadu. Ten tvoří zhruba polovinu vyhozeného odpadu. Jde třeba o slupky z ovoce, zeleniny, rostlinný odpad z kuchyní, trávu nebo větve, ale třeba i o vánoční stromečky nebo čajové sáčky (více čtěte zde).

V současné době jej mohou Brňané nosit do sběrných dvorů nebo zažádat přes odbor životního prostředí o částečně dotovaný kompostér přímo domů. Do sběrných středisek se také dá odevzdávat použitý rostlinný olej.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.