Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nesplněné sliby. Co se vládcům Brna za čtyři roky nepovedlo

  11:01aktualizováno  11:01
Některé pasáže čtyři roky starého programového prohlášení brněnské koalice zpětně připomínají sci-fi nebo humoristický román. Propagovaný Janáček, průjezdné město, vyřešené parkování. MF DNES sestavila přehled nejkřiklavějších nesplněných slibů.

Pohled z mrakodrapu Tower B na dominantu jihomoravské metropole hrad Špilberk. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Psal se rok 2010 a Roman Onderka (ČSSD) se stal podruhé primátorem, když ODS nečekaně vycouvala z pravostředové koalice, vzdala se postu šéfa města a spojila se raději se sociální demokracií. Tehdy vznikl dokument, v němž nově sestavená koalice naslibovala, co v následujícím volebním období svede.

MF DNES vybrané pasáže z programového prohlášení konfrontovala se skutečností.

„Dopravní omezení a výkopové práce budeme koordinovat tak, aby docházelo k co nejmenšímu narušení plynulosti dopravy.“
Provazníkova, Vaňkovo náměstí, Úvoz, Palackého třída, Milady Horákové - a k tomu i křížení dálnic D1 a D2. Všem řidičům, kteří projížděli prázdninovým Brnem, musejí výše uvedená slova připadat jako špatný vtip.

Za opravy je totiž krom Brna zodpovědné i Ředitelství silnic a dálnic či Jihomoravský kraj. Koordinovat uzavírky jednotlivé úředníky nikdo nenutí, a tak to nedělají.

„Nemám rozhodně radost z nekoncepčně rozkopaného města, stejně jako kdokoliv jiný,“ konstatuje primátor Onderka. Hájí se ale tím, že zákon Brnu omezil rozpočet, což některé stavby zpozdilo. Za zdržení jiných podle něj může legislativa.

Co se koalici podařilo

  • Otevřely se Královopolské tunely.
  • Přes ekonomickou krizi a pokles daňových příjmů do městské kasy se daří držet trend snižování zadlužení města.
  • Přibylo víc než tisíc míst ve školkách.
  • Skončila nákladná přestavba kanalizace za dvě miliardy korun, která má zajistit kvalitnější vodu pro Žebětín, Ivanovice, Bohunice a Tuřany.
  • Otevřela se kostnice u sv. Jakuba i zmodernizovaná hvězdárna s digitáriem.
  • Otevřelo se dětské centrum Chovánek.
  • Vila Tugendhat je opravená, prokoukl i Špilberk.
  • Dostavěné jsou parkovací domy u Janáčkova divadla a v Kopečné ulici.
  • Magistrát spustil elektronicky podporovaný systém zápisu do školek.
  • Vybudoval se sportovní areál v Hněvkovského ulici v Komárově.
  • Město připravilo generel bezbariérových tras, objektů a zdravotnických zařízení.

„Rada se bude snažit beze zbytku využít kulturní potenciál a přínos, který pro Brno znamenají jeho významné osobnosti jako Janáček. Podpoříme myšlenku Janáčkova kulturního centra.“
Primátor Onderka často zdůrazňuje, jaký význam má proslulý Brňan pro město. Když si však v červenci hudební svět připomínal 160. výročí Janáčkova narození, dopadlo to rozpačitě - turisté skoro nemají naději dozvědět se, že skladatel žil právě v Brně.

Janáčka oslaví až podzimní festival, u toho ale zase není jasné, kde pořadatelé vezmou peníze na další ročníky (více o potížích festival čtěte zde).

Samostatnou kapitolou je stavba Janáčkova kulturního centra. Budova, která by měla mimo jiné sloužit jako koncertní sál, který citelně chybí brněnské filharmonii, má naplánovanou jen první etapu - podzemní garáže. Sedm set milionů na samotný sál Brno nemá.

„Do financování se musí zapojit také kraj, stát a soukromý sektor. Přál bych si, aby tato fáze v nejbližších letech minimálně odstartovala,“ říká Onderka.

„Rada bude bez zbytečného prodlení směřovat ke schválení nového územního plánu města Brna.“
Územní plán Brna je starý 20 let. Nový dokument, který zásadně ovlivňuje budoucí podobu města, ale ani v uplynulých čtyřech letech Brno nedostalo. Svůj nadřazený plán totiž nemá ani kraj, kterému jej shodil Nejvyšší správní soud.

Vedení města tak přišlo s originálním řešením. Koalice i přes silný odpor opozice a aktivistů jen pár měsíců před volbami odhlasovala takzvanou Aktualizaci územního plánu s 10 434 stránkami textu a 871 listy map (více o dokumentu zde).

Zastupitelé neměli šanci pojmout, o čem hlasují. Podle opozice tak hrozí, že v balíku jsou i změny, které nahrávají developerům či legalizují černé stavby.

Zodpovědný náměstek pro územní plánování primátora Ladislav Macek pak „proslul“ především tím, že si na Brněnské přehradě postavil načerno chatu s vybavením, kterou si následně nechal od svých podřízených úředníků legalizovat (více o problémové vile čtěte zde).

„Budeme cíleně posilovat roli Brna jako tradičního centra veletržních aktivit.“
Messe Düsseldorf se rozhodla prodat svůj 61procentní podíl ve společnosti Veletrhy Brno městu předloni na jaře. Firma ale do teď visí ve vzduchoprázdnu, protože koupě se mezitím nikam neposunula (další podrobnosti zde).

„O odkupu bude rozhodovat až nové vedení města, které vzejde z podzimních voleb, což považuji za správné,“ uvedl Onderka.

„Bezproblémové parkování je hlavní prioritou.“
Celé volební období vznikal teoretický plán parkování ve městě. Výsledek popisuje zavedení rezidenčních zón, zřízení záchytných parkovišť a stavbu parkovacích domů.

Vůbec však neřeší, za kolik peněz a za jakých podmínek budou lidé v Brně skutečně parkovat. Konkrétní naplnění dokumentu už totiž chce současné vedení města nechat na nově zvolených politicích (další informace naleznete zde).

„Zlepšíme marketing města, aby bylo Brno atraktivnější pro turisty a investory.“
Pro turisty nechalo Brno za milion korun vytvořit web gotobrno.cz, který však byl měsíce pouze v češtině. Anglický překlad pak úředníci spustili se spoustou školáckých chyb.

TIC, který je za počin i celkovou turistickou propagaci města zodpovědný, má sice 111 zaměstnanců, přesto si na provoz webu vyžádal sedm lidí a dva a půl milionu korun ročně navíc (více čtěte zde).

„Brno se jinak pravidelně účastní jak domácích, tak zahraničních veletrhů cestovního ruchu. Ke své propagaci využívá tištěné informační a propagační materiály v jednotném vizuálním stylu. Při školním hodnocení bych za výkon, snahu a výsledky dal TIC známku chvalitebný,“ oznamuje Onderka.

Blamáž však Brno nedávno podle některých odborníků zažilo i před investory. Šest měsíců se politici dohadovali, zda mají do města pustit distribuční centrum mamutího internetového obchodu Amazon. Nakonec ho odsouhlasili, americká firma už ale nemá zájem (více čtěte zde).

„Budeme pokračovat v přestavbě železničního uzlu.“
Stejně jako před čtyřmi lety i nyní je hlavní nádraží na svém původním místě a jeho okolí nové návštěvníky města spolehlivě vyděsí. Koalice zastoupená náměstkem primátora Robertem Kotzianem (ODS) o přesun nádraží usiluje marně.

„Na začátku volebního období byl projekt v troskách. Podařilo se nám jej zvednout z popela a prolobbovat 16 miliard dotací,“ uvedl Kotzian.

Ten na nové kandidátce občanských demokratů není, hodlá ovšem založit spolek, který bude přesun nádraží v příštím volebním období podporovat. Jak se k záměru postaví nová koalice, není jasné.

„Provedeme systémovou reformu brněnského zdravotnictví s cílem zvýšení kvality a efektivnosti poskytovaných služeb. Budeme pokračovat v rekonstrukci polikliniky Zahradníkova.“
Dozvědět se od zodpovědné náměstkyně brněnského primátora Jany Bohuňovské (ODS), zda se záměr povedl, není jednoduché. Na dotazy MF DNES nereagovala.

Už dříve se ale ke své úspěšnosti ve funkci, kde má na starosti školství, kulturu a sport, nerada vyjadřovala a na svém postu byla nevýrazná. Znovu už nekandiduje.

Systémovou změnou mělo být podle radních sloučení Úrazové nemocnice a nemocnice Milosrdných bratří. Proti tomu se ale postavili jejich ředitelé. Magistrát tak aspoň sloučil polikliniky Bílý dům a Zahradníkova a jesle pro děti do dvou let. Zároveň o třetinu zvýšil poplatky za pobyt dětí v jeslích až na šest tisíc korun měsíčně.

„Rada hodlá postupně zvyšovat počty míst v domovech pro seniory.“
Nejen, že v jedenácti brněnských domovech pro seniory se počet míst nezvýšil, ale od roku 2010 dokonce ještě mírně poklesl.

„Zahájíme kroky vedoucí k výstavbě multifunkční arény nejen pro potřeby hokeje a dalších sportů. Rada bude usilovat o získání finančních prostředků a dořešení podmínek pro zahájení výstavby fotbalového stadionu.“
„V tomto okamžiku je zpracována prověřovací studie,“ uvedl Roman Onderka. Podle ní však plánovaná multifunkční aréna vznikne až po roce 2030, kdy bude dokončený velký městský okruh. „Na projektu výstavby fotbalového stadionu se nadále pracuje,“ dodal primátor. Mezitím se alespoň zastřeší část neoblíbeného fotbalového stadionu v Králově Poli (více čtěte zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.