Páleník získal v restituci zpátky pěstitelsko-průmyslovou pálenici v Brumovici na Břeclavsku, kterou vybudoval jeho otec před nástupem komunistů. Ti ji pak znárodnili.
Od roku 1991 do roku 1994 se o majetek soudil s podnikem Fruta, který tam sídlil za minulého režimu, ohledně způsobu předání.
. historie případuOtci Zdeňka Páleníka zabavili komunisté v roce 1948 pálenici v Brumovici na Břeclavsku. Vyráběl tam deset let víno, destiláty, sirupy a nabízel i pěstitelské pálení. V restituci dostal Páleník podnik zpátky. Od roku 1991 do roku 1994 se však s podnikem Fruta, který tam sídlil za minulého režimu, soudil o způsob předání. Soud přiřkl pálenici Páleníkovi, Fruta souhlasila, že bude u těchto pozemků vymazána z katastru nemovitostí jako vlastník. V roce 1995 si dva bývalí pracovníci Fruty nechali notářsky potvrdit, že u tří objektů, které měly v té době už patřit Zdeňku Páleníkovi, není známo, že by někdo jiný byl jejich majitelem. Na základě této listiny Fruta prodala budovy firmě Brumovín. Páleník to oznámil na policii, ta po vyšetřování neshledala nikoho vinným. O prodeji se dozvěděl Páleník až roku 2001. Nyní se s Brumovínem soudí nejen o nezaplacený nájem ve výši tři miliony korun, ale také o tři miliony, které mu Brumovín nezaplatil za nákup objektu. |
Zaplatil daň 350 000 korun
"Soud přiřkl pálenici mně a mé matce. Fruta souhlasila, že bude vymazána z katastru nemovitostí jako vlastník," popisuje Páleník. Za převod nemovitosti zaplatil státu daň 350 tisíc korun.
Domníval se, že je vše v pořádku, a objekt v roce 1995 prodal společnosti Brumovín. Ta mu však nezaplatila celých sedm milionů, ale jen čtyři. Takže na ně podal žalobu.
"Břeclavský soud Brumovínu uložil peníze zaplatit, jenomže oni se odvolali do Brna a tam, místo aby řešili platbu peněz, tak zrušili kupní smlouvu," uvádí Páleník.
Břetislava Šťavíka z Brumovínu se MF DNES nepodařilo kontaktovat. Telefonická čísla, která má Brumovín zveřejněna na internetu, nejsou aktivní.
Než však soudy problém vyřešily, Brumovín stihl budovy rozprodat. A najednou měl Páleník půlku toho, co zrestituoval. "Považuji to za pochybení soudu. Proto jsem se už obrátil na různé instituce," vysvětluje.
Čeká, jak rozhodne mezinárodní soud
Podat žalobu na soudce nemůže, musel by žalovat stát. Ombudsman mu podle jeho slov také nepomůže. Teď už Páleník čeká čtyři roky na odezvu z mezinárodního soudu ve Štrasburku.
Podle Páleníka si krajský soudní senát nedostatečně prostudoval veškerou dokumentaci. "Zjistili jsme, že v roce 1995 si dva bývalí pracovníci Fruty nechali notářsky potvrdit, že u tří objektů, které v té době už patřily nám, není známo, že by někdo jiný byl jejich majitelem," popisuje Páleník.
Na základě této listiny Fruta prodala budovy firmě Brumovín. Jakmile se to Páleník dozvěděl, oznámil to policii jako podvod.
Policie nic nevyšetřila
"Ta ale po vyšetřování neshledala nikoho vinným," zlobí se Páleník. Teď čeká, zda mu soud budovy vrátí.
Když žádal stát o odškodné, dostal 28 tisíc. "To je jako výsměch," dodává naštvaně.
"Roky se taháme po soudech, a toto je výsledek? Když moje právnička slyšela ty rozsudky, nemohla tomu uvěřit," vzpomíná.
Co soud, to stres
Před každým soudem zažívá velké stresy. "Občas na to už zapomenu. Přece jen trvá to třeba tři čtyři roky, než něco rozhodnou. A moje šestaosmdesátiletá matka je teď po mozkové mrtvici," uvádí.
Páleník se s firmou Brumovín soudí nejen o nezaplacený nájem ve výši tři miliony korun, ale také o tři miliony, které mu Brumovín nezaplatil za nákup objektu. "Obávám se, že to potrvá další tři roky," dodává muž.
