Filmové scény z druhého dílu Básníků, kdy se student medicíny Štěpán Šafránek snaží „překlopit“ pacienta na operační stůl nebo přeřízne vzorek tkáně při pitvě, navždy odplují do žánru komedie. V budoucnu by měli brněnští medici zvládnout vše, co jim připraví nemocniční provoz, do nejmenších detailů. A to ještě předtím, než začnou chodit na praxi na kliniky.
Do tří let jim totiž v bohunickém areálu Masarykovy univerzity v sousedství sídla záchranářů bude k dispozici vlastní cvičná nemocnice a v ní vše, s čím se následně setkají v realitě. Unikátní vymoženost dostanou jako první v republice.
Pětipatrová nízkoenergetická budova má být uspořádaná obdobně jako běžné „špitály“ – urgentní příjem v přízemí s dokonalou maketou vozu záchranky, jednotka intenzivní péče, operační sály a porodnice ve vyšších patrech a k nim vyšetřovny, zubní i klasické lůžkové oddělení.
A na střeše se bude trénovat transport pacienta z vrtulníku na cvičném heliportu, i když opravdové vrtulníky na něm nepřistanou. Investice 880 milionů korun je nejviditelnější změnou z těch, jež univerzita chystá do roku 2022 a měly by vést k zásadnímu zlepšení a zatraktivnění studia s využitím dostupných moderních technologií.
Studenti budou vést i operace
„Simulační centrum patří do skupiny projektů placených z evropských fondů, které mají zkvalitnit výuku na naší univerzitě. Jako je standardní v autoškolách, že si budoucí řidič vyzkouší řízení na trenažéru, tak se dnes v západních zemích i směrem na Východ studenti vzdělávají na simulátorech, jež jsou velmi sofistikované a využívají moderní počítačovou techniku,“ prohlásil rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
Simulační centrum
|
Podle něj centrum poslouží nejen stovkám studentů všeobecného a zubního lékařství, ale i budoucím zdravotním sestrám a dalším nelékařským oborům.
Medici od prvního do šestého ročníku si tak v bezpečném prostředí osvojí běžné, složitější i velmi komplikované úkony. Prváci se například naučí odebírat krev a podávat léky přímo do žíly, v dalším ročníku si osvojí práci v týmu a v těch nejvyšších budou už samostatně vést operace v prostředí totožném s praxí.
„Třeba operační sál věrně kopíruje ten skutečný s anesteziologickým pracovištěm, prostředím pro operatéra, místem pro umývání rukou, operačním stolem a světly. Student musí při zákroku komunikovat se sestřičkami, jež mu budou podávat nástroje,“ vylíčil odborný garant projektu Petr Štourač.
Virtuální pacienti budou sténat a poteče jim krev
Podle něj drtivou většinu pacientů vytvoří figuríny. „Výuku chceme obohatit také o živé herce, které namaskujeme, čímž studenti získají kontakt s lidmi. Pouze nácvik metod, které bolí, budou v takových případech podstupovat virtuální pacienti. I oni ale vždy zareagují jako živí lidé – poteče jim krev a budou sténat. V případě špatného postupu mohou také zemřít,“ nastínil Štourač.
A chybět nebude ani virtuální pitva. „Současná legislativa nám pitvání mrtvých lidí výrazně ztížila, tady je navíc významným benefitem možnost opakování úkonu, což u klasické pitvy nejde,“ poznamenal Štourač. Podle něj je další výhodou i její kombinace s histologickými nálezy, takže studenti dostanou možnost ihned diagnostikovat například typ nádoru nebo nemocnou tkáň.
„Trenažérová“ nemocnice bude vybavená i učebnami pro vyhodnocení toho, jak medici své úkoly zvládli. „Poučí se tak z chyb, které udělali, a už je nebudou opakovat v praxi,“ doplnil Štourač.
Stavební povolení už univerzita má, start prací je naplánovaný na jaro příštího roku. První studenti by měli začít výukou procházet už na podzim roku 2020.
Medici ale nebudou jediní, kteří získají své nové cvičné pracoviště. Škola počítá, že do roku 2022 investuje do vzdělávání celkem 1,2 miliardy korun. Studenti žurnalistiky dostanou multimediální newsroom s redakčním systémem, na filozofické fakultě vznikne zvukové nahrávací studio, na přírodovědecké zase hydrogeologický vrt.
