Vyškov má letos výpadek asi jedenáct milionů korun.
„Sáhli jsme proto ke kroku, který město udělalo naposledy v roce 2009, výpadky příjmů jsme nahradili z rezervy města. V roce 2009 to bylo způsobené celosvětovou krizí, kterou jsme jak město, tak stát těžko mohli ovlivnit. Letošní rozpočtové opatření, kdy nám hrubý domácí produkt roste rychlostí 4,2 procenta, je zdůvodnitelné velmi problematicky,“ konstatoval v radničním měsíčníku Vyškova starosta Karel Goldemund (ČSSD).
Město má rezervy dostatečné, proto nemuselo zatím žádnou naplánovanou akci zrušit. „Letošní rok určitě dokážeme pokrýt, a to i za předpokladu, že se bude druhé pololetí vyvíjet ve stejném trendu jako to první. Jsme na to připraveni. K omezením bychom museli přikročit až za situace, kdy by tento stav trval delší dobu než jeden rok,“ upřesnila mluvčí radnice Petra Bezdomníková.
V Břeclavě měli dvaceti milionový propad
S obdobnými problémy se musejí vypořádat ve všech větších městech Jihomoravského kraje. „Propad příjmů je letos opravdu velmi razantní. V jednu chvíli u nás dosahoval až částky 20 milionů korun. Nyní jsme na polovině a čekáme, jak se bude situace vyvíjet dál. Některé narozpočtované výdaje jsme nerealizovali, protože jsme na ně nezískali dotaci. Nemuseli jsme tak platit spoluúčast a ztráty se nám tak vykompenzovaly. Nemuseli jsme proto zatím nic rušit. Situaci ale budeme určitě bedlivě sledovat,“ sdělil starosta Břeclavi Pavel Dominik (Pro Region).
Pokles daňových příjmůO kolik poklesly daňové příjmy v prvním pololetí letošního roku ve srovnání se stejným obdobím loni: |
O patnáct milionů méně, než byl papírový předpoklad, dostalo Znojmo. „Situaci zatím monitorujeme, a pokud tento trend bude pokračovat i na podzim, budeme muset udělat změny v rozpočtu. V tuto chvíli ale nemůžu předvídat, jakého by byly rázu,“ upozornila mluvčí radnice Zuzana Pastrňáková.
V Blansku byli v květnu o 15 milionů korun v minusu, příjmově silný červen jim ale ztrátu stáhl na třetinu. „Situace se sice zlepšila, ale i tak budeme s napětím sledovat, jak nám budou přicházet platby ve druhé polovině roku. Pokud by nepříznivý trend pokračoval, museli bychom asi některé akce odložit. Nedokážu ale zatím říci které,“ přiznala vedoucí finančního odboru v Blansku Alena Skoupá.
Hlavním důvodem poklesu peněz na účtech jednotlivých měst je nižší výběr daní z přidané hodnoty. Ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO) z nich přitom očekávalo přibližně stejné příjmy jako v loňském roce. „Omylem ale do nich započítalo i zadržené vratky daně, což údaje výrazně zkreslilo. Příjmy tak vypadaly mnohem vyšší, než ve skutečnosti byly,“ vysvětlil příčinu analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara.
Menší výnosy také v Brně
Jedním z mála měst, kde výrazně nižší daňové příjmy do městských pokladen zatím nemusejí řešit, je Hodonín. „Pokles jsme zaznamenali i my, ale byli jsme na něj dobře připraveni. Rozpočet na letošní rok jsme totiž sestavovali ještě před podzimními komunálními volbami a byli jsme tehdy při tom velmi opatrní,“ vysvětlila starostka Milana Grauová (ANO).
„V řeči čísel jsme letos do konce června vybrali o 6,5 milionu korun méně než ve stejném období minulého roku. Rozpočet ale radnice nastavila tak, že loňskou částku v plánech snížila o deset milionů korun. Stále tak ještě máme 3,5 milionu korun rezervu,“ doplnil informaci vedoucí finančního odboru hodonínské radnice Marián Maňák.
V Brně mají k dispozici méně o několik milionů. Primátor Petr Vokřál (ANO) doufá, že se situace v druhé polovině roku zlepší. „Jedeme podle plánu, investiční akce výnos z daní neovlivní,“ řekl Vokřál.
