Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na zámky a kaple vydělaly Lichtenštejnům pašované ovce, zjistil badatel

  11:17aktualizováno  11:17
Byl teprve v šesté třídě, když ho okouzlilo povídání o Katzelsdorfském zámečku – dnes již zaniklé stavbě, kterou kdysi Lichtenštejnové postavili u Valtic. Od té doby se dnes už vysokoškolský student Daniel Lyčka zaniklým i těm dosud stojícím dílům knížecího rodu věnuje nepřetržitě.

Zámek a zahrady v Lednici | foto: Jan Hocek, pro iDNES.cz

Díky jeho bádání, o něž se s lidmi dělí na webu a nyní také na Facebooku, vyplouvá na povrch řada zajímavostí, o nichž ani obyvatelé Lednicko-valtického areálu nemají tušení.

Jak se to stane, že se školák začne tak výrazně zajímat o historii místa, kde bydlí?
V šesté třídě mě oslovil článek předsedkyně muzejního spolku ve Valticích paní Lady Rakovské, která psala o zaniklém Katzelsdorfském zámečku. Nikdy předtím jsem o něm neslyšel. Chtěl jsem vědět víc, tak jsem začal pátrat po dalších informacích. A s jednou zaniklou stavbou jsem se dostal k dalším. Teď už vlastně jen sleduji, co vše Jan I. Josef z Lichtenštejna vybudoval. A protože toho postavil skutečně moc, myslím, že mám téma na celý život.

Daniel Lyčka se věnuje zaniklým stavbám v Lednicko-valtickém areálu, které...

Daniel Lyčka se věnuje zaniklým stavbám v Lednicko-valtickém areálu

Proč jste se rozhodl jít s vašimi poznatky na Facebook?
Jednak jsem z generace, která s ním vyrůstá. A hlavně to byla logická návaznost na web, který mám už delší dobu. Facebookovou stránku jsem pojmenoval Zaniklý Lednicko-valtický areál, což je taková symbolika toho, že turisté dnes jezdí obdivovat něco, co před dvěma sty lety vypadalo výrazně jinak. Každou neděli se snažím sem napsat něco o původních, dnes už neexistujících stavbách nebo jinou zajímavost, která se váže k práci Lichtenštejnů. Původně jsem se věnoval pouze Katzelsdorfskému zámečku, ale s dalším bádáním jsem se dostal k dalším zaniklým stavbám a postupně i k těm současným.

Co se tady lidé třeba dočtou a co ještě přidáte?
Těch témat je celá řada. Ostatně, stejně jako zaniklých staveb. Psal jsem už o glorietu ve valtickém zámeckém parku, Dianině chrámu, čínském pavilonu nebo zaniklých obeliscích. Naposled to byly lázně, postupně se dostaneme třeba k lednické loděnici. Vždycky když na něco narazím a řeknu si, že by to mohlo zajímat i ostatní, tak to samozřejmě přidám.

Vydal jste se ale i mimo hranice Lednicko-valtického areálu...
Ano, občas si od něho odpočineme. Přidal jsem třeba méně známý lichtenštejnský areál ve Sparbachu nedaleko Mödlingu, který většina lidí asi nezná. Ten také vznikl za Jana I. Josefa podle plánu architekta Josepha Hardtmutha, který je autorem většiny známých staveb Lednicko-valtického areálu. Už jsem zpracoval také Adamov, Nové Zámky a teď jsem u Prahy a u Vídně.

Podařilo se vám vyvrátit i několik mýtů. Třeba ten o sousoší Tři Grácie u stejnojmenné stavby.
V místním povědomí se má za to, že sousoší znázorňuje bohyně Artemidu, Athénu a Afroditu. Ale není to pravda. Podařilo se mi v literatuře z roku 1885 objevit, že jsou to Charistky – dívky přinášející oběti bohům. První drží helmu bohyně války, moudrosti i řemesel Minervy, druhá křídlo Merkura, boha obchodu a obchodních styků, třetí třímá v ruce myrtu, symbol reka Persea.

Fotogalerie

Kam chodíte pro informace?
Čím víc o tom vím, tím víc je pro mě nedostačující literatura. Tedy až na pár zahraničních titulů. Takže pátrám buď v Moravském zemském archivu v Brně, nebo ve Sparbachu a rodovém archivu Lichtenštejnů ve Vídni. Teď se mi podařilo získat na můj výzkum grant od univerzity, takže si můžu dovolit jezdit tam jednou měsíčně. Už mám ofocených a uložených v počítači tolik materiálů, že se tomu můžu věnovat i za dvacet let.

A co jste v archivních materiálech třeba objevil a považujete to za informačně cenné?
Například plány, jak měl původně vypadat Nový dvůr, jenže nikdy nebyly realizovány. Dnes je zde kulatá rotunda, kde se dříve chovaly švýcarské krávy. Původně ale měla stavba mít obdélníkový půdorys. Podle mého názoru je to jeden z příkladů, kdy kníže Jan návrh zavrhl a nechal architekta, ať to předělá. Mimochodem šlo o téhož architekta, který už předělával Hraniční zámeček. Původně jej navrhl jako dva hrady, což se knížeti nelíbilo, protože hrad už měl v podobě Janohradu. A ani by nezapadl do krajiny chrámů kolem Lednických rybníků. Nakonec vznikl Hraniční zámeček, jak ho známe dnes.

Dnes už vám musí jít výzkum jako po másle, když víte, kam se přesně podívat a kde hledat informace.
To ano, ale otázka je, co k tomu přidat, s čím to porovnat. Takže já teď porovnávám práci Lichtenštejnů s jinými rody a věnuju se hospodářství. Tedy tomu, kde na to ten kníže vlastně vzal.

Lichtenštejnové toho postavili hodně, takže se skutečně nabízí otázka, kde na to kníže vlastně bral peníze. Znáte odpověď?
Podle mého výzkumu a mých názorů mu velkou část zaplatily ovce merino, které se mu podařilo k nám propašovat. Zaplatil tehdy hospodářskému radovi Bernardu Petrimu cestu do Španělska. Ten se tam vydával za studenta nebo také anglického obchodníka s vlnou a nakoupil čtyři stovky ovcí. Ovšem bylo to v období kontinentální blokády, kdy se nesmělo ze Španělska nic vyvážet, a dokonce se tvrdí, že když chtěl někdo berana, musel o povolení žádat samotného španělského krále. Takže Petri musel ovce hnát ze Španělska až do Rakouska tajně. Jak dokazují účty, přivezl jich jen 250.

A to byl tak geniální obchodní tah, že vydělal knížeti jmění?
Za těch 400 ovcí dal ve Španělsku 24 tisíc zlatých komerční měny, což není málo. Ale už o rok později jen 200 ovcí stálo 33 tisíc zlatých. A to je vlastně suma za jeden Katzelsdorfský zámeček. Valtické panství přitom dokázalo uživit pět tisíc ovcí, břeclavské také tolik. Nechci tvrdit, že všechny byly ovce merino. Stoprocentně ale víme, že tisíc těchto ovcí Lichtenštejnové chovali na Novém dvoře.

Vraťme se zpátky k zaniklým stavbám. U Katzelsdorfského zámečku se nyní uvažuje o jeho znovupostavení. Co vy na to?
Obnova Katzelsdorfského zámečku je součástí připravovaného výtvarného projektu Tři Grácie, který si vymyslel Stanislav Schneider, majitel Galerie Reistna ve Valticích. Je to patrně jeho nejnákladnější část. Určitě jde o zajímavý nápad. Otázkou ovšem je, zda není vhodnější zanechat třeba jen půdorys a nestavět něco jako Potěmkinovu vesničku. Ta stavba zanikla, má nějakou historii a nevím, jestli je vhodné na to navazovat kulisou. Každopádně realizaci kromě peněz nic nebrání. Podklady k tomu jsou, včetně dobových plánů. A nepovažuji to ani za nereálné. Obnovilo se zámecké divadlo ve Valticích i jiné věci. Chce to hlavně dobrý tým, který sežene peníze a dotáhne to do konce.





Hlavní zprávy

LECHNER CZ, s.r.o. - Tomáš Nechvátal
Řidič nákladního automobilu s přívěsem, tahače

LECHNER CZ, s.r.o. - Tomáš Nechvátal
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 24 000 - 24 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.