Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Rozvod“ se Slováky lidé na pomezí po dvaceti letech už neřeší

  8:56aktualizováno  8:56
Od rozdělení Československa uteklo na Nový rok přesně dvacet let. Událost tehdy budila u odpůrců dělení federace emoce, dnes už si ji ovšem připomínají spíše účastníci česko-slovenských setkání na Javořině v Bílých Karpatech a někteří hlavní aktéři.

Někdejší část horňácké obce Javorník osada U Sabotů se 1. 1. 1993 probudila na Slovensku. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

"Přijel tehdejší ministr vnitra Jan Ruml, seděli jsme vedle v zasedačce a on říká: Podívejte, můžete proti tomu dělat, co chcete, a můžete protestovat, jak chcete. Premiéři Klaus a Mečiar se dohodli a tak to zkrátka bude,‘" vzpomíná na den, kdy se dozvěděl o chystaném dělení Československa, Jan Hozák, tehdejší místostarosta a dnešní dlouholetý starosta Javorníka. Tedy malé příhraniční obce na moravské straně dnešní česko-slovenské hranice.

"Rozvod" se Slováky

  • 8. 7. 1992 se v brněnské vile Tugendhat sešli tehdejší premiéři Václav Klaus a Vladimír Mečiar, kteří se dohodli na rozdělení federace.
  • 13. 11. 1992 přijalo Federální shromáždění ústavní zákon o dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky a jeho přechodu na oba státy.
  • 25. 11. 1992 přijalo Federální shromáždění ústavní zákon o zániku ČSFR k 31. prosinci 1992.
  • 1. 1. 1993 vznikly dva samostatné státy - Česká a Slovenská republika.
  • Jedním ze symbolů rozpadu státu se stala osada U Sabotů na moravsko-slovenském pomezí poblíž horňácké obce Javorník. Z osady, která připadla Slovensku, se do Javorníku přestěhovala jediná rodina.

Nepomohla ani parlamentní intervence tehdejšího starosty a bojovníka proti státnímu "rozvodu" Martina Kružici, který loni v březnu zemřel a který žádal o podporu s uspořádáním referenda.

Celníci prohledávali tašky s nákupem

To se nekonalo a 1. ledna 1993 se tak lidé z osady U Sabotů, která do té doby patřila na Moravu, probudili už na Slovensku. Většinou slovenské rodiny, které si jen pár kilometrů za horňáckým Javorníkem v 70. letech postavily své domy, se do Česka ani přes nabídku vysokého odstupného nehrnuly. Lidé přitom měli slíbeno podle pamětníků 400 tisíc korun na dospělého a 200 tisíc na dítě.

"Ze slovenské strany se ale přestěhovala kvůli rozpadu státu do Javorníka pouze jedna rodina. Byli to Javorničané, a tak je tady nic nedrželo," vzpomínal anonymně jeden z obyvatelů osady U Sabotů. Ta se nyní jako místní část slovenských Vrbovců nazývá příznačně - Šance.

Téměř ze dne na den tak mezi obcemi, z nichž lidé jezdili za prací nebo za rodinnými příšlušníky na tu či onu stranu, vyrostla nová celnice. A i když celníci místní většinou znali, na prohledávání tašek s nákupem nevzpomínají zrovna s láskou.

Fotogalerie

"My teď máme úplně jiné starosti než nějaké dělení Československa, na které si tady už nikdo ani nevzpomene. Řešíme práci, v obci je spousta nezaměstnaných. Tehdy jsme ale strašně nadávali. Ta zbytečná celnice směrem na Myjavu totiž stála 34 milionů korun ze státních peněz," vzpomíná důchodkyně Ludmila.

Obec Javorník na moravské straně na rozdělení státu hodně doplatila. "Ztratila totiž zhruba 124 hektarů území včetně kusu lesa a asi 125 lidí ze 135, kteří žili v tehdejší osadě U Sabotů. A protože jsme nesouhlasili s dělením, z deseti slíbených milionů korun za vyrovnání jsme dostali jen asi čtyři sta tisíc na demolici jednoho domu a na kus chodníku," přidal hořký dovětek česko-slovenského "rozvodu" javornický starosta Hozák.

Jak ale srdeční Javorničané s úsměvem dodávají, vztahy se sousedními slovenskými Vrbovci vnímají i přes rozdělení státu a občasné vzkypění emocí několika lidí jako velmi dobré. A kdo se podle nich chce setkat, toho nezastaví žádné hranice.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.