Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dělnická strana zneužívala problémy, myslí si šéf festivalu Mezipatra Rumpel

  6:00aktualizováno  6:00
Napadání homosexuálů patřilo mezi programové teze Dělnické strany. Na její zrušení Aleš Rumpel, šéf filmového festivalu Mezipatra, který uvádí i snímky o lesbách a gayích, říká: Rozpuštění Dělnické strany je důležitým signálem pro extremisty.

Aleš Rumpel | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Můžete popsat, jakým způsobem vnímala homosexuální komunita Dělnickou stranu?
Je to malá strana, ale je třeba brát zřetel na to, že se snažila naplňovat neonacistickou ideologii. Mluvili jsme o ní, třeba když se účastnili pochodu Gay Pride v Brně. Používají antisemitskou a rasistickou rétoriku, je to součástí jejich propagandy, a lidé z gay a lesbické komunity to velmi dobře vědí.

Báli se homosexuálové členů strany?
V podstatě ji brali v potaz jen tehdy, když nějakým způsobem vstoupila do života komunity. Například při zmíněném narušení průvodu v Brně a Táboře.

Aleš Rumpel

Vy sám jste rád, že Nejvyšší správní soud stranu rozpustil?
Jsem rád, že Dělnická strana nemůže v parlamentu nebo jinde vyvíjet svou činnost. Je to jasný a velmi důležitý signál pro ostatní extremistická a antidemokratická hnutí. Boj ale ještě není zdaleka vyhraný. Problém s extremismem se zákazem nevyřešil. Je potřeba, aby například stát a školy nadále vystupovaly proti totalitním ideologiím.

Nicméně Tomáš Vandas si třeba hned zítra může založit stejnou stranu, jen s jiným názvem. Má to tedy nějaký praktický význam?
Význam je zásadní právě v symbolické rovině. Kdyby strana nebyla rozpuštěna, získala by legitimitu. Navíc úspěch ve volbách přináší nemalé státní peníze, i když strana získá méně než pět procent hlasů.

Ředitel festivalu Mezipatra Aleš Rumpel on-line

Myslíte si, že lidé, kteří mluví druhým do jejich soukromí a vztahů, se snaží jen upoutat voliče, nebo je za tím i něco jiného?
Je to určitě populismus. Dělnická strana potřebovala získat politickou moc na boj proti demokracii. Snahou neonacistických extremistických hnutí je ničit demokratické prostředí jeho vlastními prostředky.

Kde se podle vás bere živná půda pro podobná uskupení?
Popularitu sbírají v regionech s takzvaně sociálně vyloučenými komunitami. Zneužívají problémy s nimi spojené. Podle mě ale Dělnická strana nemá šanci získat v naší společnosti velkou popularitu.

Na mě vaše slova dělají dojem, že česká společnost je velmi tolerantní.
Rozhodně není vyhroceně homofobní. Většina lidí s extremisty nesouhlasí. Tolerance je to ale podmíněná. Postoj české společnosti je takový, že když něco nemáme na očích, tak nám to nevadí.

Když se na problém podíváme očima odpůrců zákazu strany - dvacet let po revoluci byla rozpuštěna politická strana. Není to ohrožení pro svobodu slova a projevu?
Jistě je to v jistém ohledu nebezpečné. Podstatné je, aby svoboda slova a shromažďování zůstala zachována. Pokud je ale někdo zjevně napojený na skupiny hlásící se k nenávisti vůči minoritám a rase, což odporuje našim zákonům, je třeba mu v tom zabránit.

Autor:


Témata: extremismus, Živnost


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nevidomý muž zakopl na ulici, při vstávání mu z ramena zmizela ledvinka

Obětí zloděje se zřejmě stal nevidomý muž, který zakopl před barem v Hodoníně. Dočkal se sice pomoci, ale zároveň přišel o ledvinku s telefonem a osobními...  celý článek

Dodge ujíždějící na Vyškovsku policistům skončil zaklíněn na polní cestě.
Sporťák ujížděl policistům dvoustovkou, nakonec uvázl na polní cestě

O víc než sto kilometrů v hodině překročil rychlostní limit řidič sportovního vozu značky Dodge, který na Vyškovsku ujížděl policistům. Honička skončila až na...  celý článek

RegioJet testuje nové vagóny Astra.
Lidé jsou unavení z uzavírek a výmolů na D1. Raději volí cestu vlakem

Počet cestujících vlakem mezi Brnem a Prahou se od roku 2010 téměř ztrojnásobil. Může za to konkurenční boj mezi Českými drahami a RegioJetem, ale hlavně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.