Dům v Černopolní ulici čeká demolice a přestavba

Dům v Černopolní ulici čeká demolice a přestavba | foto: Anna Vavríková, MAFRA

U Tugendhat zmizí historická vila. Není památková zóna, nejsou pravidla

  • 16
Z Černých Polí v Brně zmizí historická vila a nahradí ji několikapatrový dům s byty. Cenné okolí vily Tugendhat není nijak výrazně chráněné. Zřídit tam památkovou zónu odmítlo ministerstvo kultury.

Majestátní historický dům z přelomu 19. a 20. století leží jen kousek od vily Tugendhat v brněnských Černých Polích. Ve stejné ulici a mezi mnoha dalšími unikátními domy, u kterých se zastavují turisté při cestě k památce UNESCO. Přesto se na tuto stavbu, stejně jako další v okolí, nevztahuje památková ochrana, jež by ji uchránila před zbouráním či nešetrnou přestavbou.

Před rokem vilu od města odkoupil investor a nyní ji chce zbořit a postavit na jejím místě pětipatrový bytový dům. Proti jsou milovníci architektury i historie a také místní. Nic ale nezmůžou, stavba je v souladu se zákonem. Ukazuje se tak problém ceněných vilových čtvrtí v Brně: Jak je chránit, aby neztratily svého ducha?

Zástupce investora ve středu odmítl své plány s domem v Černopolní ulici komentovat. Městští památkáři i vedení radnice už ale s demolicí počítají. Stejně jako sousedé, kteří to berou se vztekem i lítostí. „Když chodí Japonci k vile Tugendhat, vždy si tento dům fotí,“ říká jeden z místních obyvatel.

Záchrana záleží na domluvě

Není to přitom ojedinělý příklad brněnské historické budovy, kterou investor zprivatizoval a mohl si s ní dělat, co chtěl. „Problém je i v Masarykově čtvrti, kde se skupují staré domy,“ uvedl radní za Brno-střed Michal Doležel (Žít Brno), jenž se právě problematikou bourání historických objektů zabývá a chce se angažovat i proti demolici v Černých Polích.

Počítá však s tím, že jeho možnosti jsou omezené. Majitel domu sice musí o povolení k demolici zažádat nejen stavební úřad, ale i Odbor památkové péče (OPP), oboje je však spíše formalita. Ředitel OPP Martin Zedníček navíc potvrdil, že už se na úřadě tímto řízením zabývají.

Překážky do cesty nebude vlastníkovi stavět ani starosta městské části Brno-sever Martin Maleček (SOL). „Nemám důvod zasahovat, pokud neshledám, že stavba obchází normy,“ řekl.

Případná záchrana stavby tak záleží na domluvě mezi investorem a městskou částí či městem. „V Masarykově čtvrti jsme řešili, že majitel opravoval starou honosnou vilu podle návrhu rekonstrukce, který byl velmi nekvalitní a nectil původní architekturu,“ popsal podobný případ Doležel s tím, že se tehdy podařilo vyjednat s majitelem, aby historickou budovu zrekonstruoval v duchu dřívější architektury.

Plán na přísnější ochranu zarazilo ministerstvo

Černá Pole i Masarykova čtvrť patří k velmi cenným brněnským lokalitám. Jsou však už za hranicemi výrazně chráněné městské památkové rezervace. Řešením by pro ně bylo zřízení takzvané památkové zóny, která je sice nižším stupněm ochrany, avšak stále poměrně důkladným.

Takové zóny v Brně nikde nejsou, na jižní Moravě ale chrání třeba lokality v Boskovicích, Valticích, Strážnici a na dalších místech. Památkový a stavební úřad v nich má mnohem větší pravomoc třeba při rozhodování o demolici historických objektů.

Snaha zřídit památkovou zónu, která by se týkala i dalších částí města, ale zatím narazila. „Národní památkový ústav připravil podklady pro plošnou památkovou ochranu, dokumenty jsou na ministerstvu kultury,“ uvedl ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha. „Podklady pro vytvoření památkové zóny jim leží v šuplíku už asi dva roky,“ odhadl Zedníček.

Ministerstvo kultury se k návrhu staví vlažně. „Nyní žádné řízení o vyhlášení památkové zóny v Brně nevedeme,“ uvedla bez bližších podrobností mluvčí resortu Simona Cigánková.

Už před dvěma lety navíc ministerstvo kultury adresovalo dopis brněnskému primátorovi, kde naznačilo, že památkové zóny nejsou správnou cestou k ochraně – tou mají být regulační plány. Ty se připravují pro určité oblasti obcí a jsou vázané na podobu územního plánu.

Podle informací Váchy je zde možnost, že by v blízké době ministerstvo kultury mohlo svůj postoj přehodnotit. I kdyby se tak stalo, na osud budovy v Černých Polích to nebude mít žádný vliv, mohly by se však zachránit jiné historické budovy v Brně.

Cílem přitom podle ochránců brněnských čtvrtí nemá být jejich zakonzervování. „Problém je, když se jde po zisku, ne po kvalitě, přestavby historických budov nejsou obecně problém,“ okomentoval Doležel. Podle něj by problémové případy měla řešit aspoň městská část, pokud si zakládá na své architektuře.