Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Deset brněnských osudů. Kdo z nich je největší Brňan?

Doporučujeme   8:50aktualizováno  8:50
Do finále ankety MF DNES a brno.idnes.cz postoupilo deset různých osobností. Vybrali je sami čtenáři. Stane se osobností Brna slavný skladatel, hokejista, legendární silák, či vojevůdce? Lidské zásluhy nebo přínos k věhlasu Brna nelze změřit žádným metrem.

Brno - Výhled ze Špilberku na biskupskou katedrálu sv.Petra a Pavla | foto: Vladislav Procházka

Jedni se dívají do minulosti a pátrají mezi panovníky či vojevůdci. Druzí zvažují, kdo z vědců či hudebních skladatelů je uznávaný v celém světě. Další posuzují oblast, která je právě pro ně "výkladní skříní Brna" - například sport.

Rozdílné vnímání zásluh způsobilo, že do ankety MF DNES a brno.idnes.cz postoupily na základě počtu nominačních hlasů tak rozdílné osobnosti jako Johann Gregor Mendel či Franta Kocourek.

Kdo byly a jsou osobnosti, které se ocitly ve finálové desítce? Hlasovat v anketě můžete ZDE.

Boleslav BártaBoleslav Bárta (1929 - 1991). Vystudovaný psycholog se proslavil spíš jako neúnavný bojovník za samosprávnou Moravu. Usiloval o ni už v roce 1968 jako člen Společnosti pro Moravu a Slezsko.

Dal o sobě znovu vědět po roce 1989, kdy stál u obnovení zmíněné společnosti. Za Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko byl zvolen i do federálního shromáždění tehdejší ČSFR.

"Byl nejvýznamnějším novodobým politikem, který se snažil o územně správní a ústavně právní postavení Moravy i o obnovu postavení Brna jako moravské zemské metropole," vysvětlil Pavel Dohnal, předseda strany Moravané, která na Bártovy snahy navazuje.

Boleslav Bárta však figuruje i v seznamech Státní bezpečnosti jako spolupracovník v kategorii agent.

Kurt GödelKurt Gödel (1906 - 1978). Logik, matematik a filozof, jehož jméno je známější v zahraničí než v jeho rodném Brně. V roce 1931 překvapil vědce-matematiky svými dvěma větami o neúplnosti. Znamenaly zásadní zlom v dosavadním chápání matematiky. Časopis Time jej zařadil mezi stovku nejvýznamnějších myslitelů dvacátého století.

"Ve své době Gödel předběhl nejméně o sto let rozvoj matematiky, logiky a dalších oborů, které tvoří základ dnešní informatiky," vysvětlil rektor brněnské techniky Karel Rais.

Leoš JanáčekLeoš Janáček (1854 - 1928). Náleží k nejznámějším představitelům české hudby ve světě. Mezi jeho nejznámější díla patří opery Její pastorkyňa, Káťa Kabanová nebo Příhody lišky Bystroušky.

"Janáček byl osobností, která formovala české kulturní dění v Brně, stál u vzniku konzervatoře i Národního divadla Brno. Ve světovém kontextu je nepochybně vedle Mendela nejvýznamnější osobností, která v Brně žila," poznamenal Jiří Zahrádka, kurátor janáčkovských sbírek Moravského zemského muzea.

FRanta KocourekFranta Kocourek (1947 - 1991). Bavič, silák, herec a znalec brněnského hantecu patří ke známým brněnským postavám a proslavil se i svou zálibou v recesi. Jeho přátelé vzpomínají, že kromě velké síly, která mu umožňovala ohýbat železné pruty a trhat telefonní seznamy, měl komunikační talent a přirozenou inteligenci.

"Byl to zábavný, renesanční člověk, jehož činnost zasahovala do všech oborů. Měl spoustu humoru a dokázal jej rozdávat lidem," odůvodnil herec Miroslav Donutil, proč Kocourek patří k významným Brňanům.

Hana KorvasováHana Korvasová (*1960). Vystudovala brněnskou přírodovědeckou fakultu a v roce 1991 založila spolu s Alešem Máchalem školské zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka.

Centrum ekologické výchovy se postupem let rozrostlo na čtyři pracoviště, která vedou k zájmu a péči o přírodu děti i dospělé.

"Šlo o jedno z prvních pracovišť zaměřených na ekologickou výchovu v 90. letech. Vzdělávací aktivity Lipky ovlivnily už dvě až tři generace," vysvětlil přínos Hany Korvasové Josef Zetěk ze školského zařízení Chaloupky.

Jošt Lucemburský - markrabě MoravyJošt Lucemburský (1354 - 1411). Synovec Karla IV. byl vychováván jako případný dědic českého trůnu, protože Karel měl tehdy pouze dcery. Po smrti svého otce Jana Jindřicha se stal markrabětem moravským, necelé čtyři měsíce před svou smrtí byl zvolen římským králem.

"Byl panovníkem evropského významu a jeho dvůr sídlil na Špilberku. Moravští Lucemburkové určili podobu historického jádra Brna a postavili stavby, bez nichž by Brno nebylo Brnem," konstatoval senátor Richard Svoboda, zakladatel občanského sdružení Jošt Moravský.

Johann Gregor MendelJohann Gregor Mendel (1822 - 1884). Opat starobrněnského augustiniánského kláštera proslul především jako přírodovědec. Jeho výzkum založený na křížení různých kmenů hrachu položil základy moderní genetiky.

"Na jeho dílo navázalo mnoho nositelů Nobelovy ceny. Jeho odkaz přispívá k zařazení Brna na kulturní a vědeckou mapu světa 3. tisíciletí," uvedla kurátorka muzea Mendelianum Eva Matalová.

Raduit de Souches Raduit de Souches (1608 - 1682). Proslavil se jako velitel obrany města při švédském obléhání v roce 1645. "Na úspěšné obraně měl v té době lví podíl, zasloužil se o zlepšení tehdy nedokonalého opevnění Brna," upozornil historik Jiří Vaněk z Muzea města Brna.

De Souches se stal později velícím generálem na Moravě a na tři roky i velitelem pevnosti Špilberk.

Martin StředaMartin Středa (1587 - 1649). Rektor brněnské jezuitské koleje vynikal jako teolog a řečník. Při obléhání Brna Švédy dal vycvičit oddíl studentů jezuitské koleje ve zbrani.

"Byl proslavený svou řečnickou schopností uchvátit davy. Svými kázáními udržoval lidi v naději, poskytoval jim duševní útěchu, zkrátka je držel nad vodou. O páteru Středovi by Brňané určitě měli vědět," upozornila na význam duchovního brněnská historička Milena Flodrová.

LIbor ZábranskýLibor Zábranský (*1973). Jako hokejista prošel kluby v Brně, v Českých Budějovicích, ve Vsetíně i v americkém Saint Louis. Někdejší obránce a brněnský rodák se v roce 2005 stal většinovým vlastníkem brněnské Komety.

"Tehdy klub zachránil od možné zkázy, vyvedl ji z krize finanční i výkonnostní," zhodnotil působení Zábranského Jaromír Meixner, pětinásobný hokejový mistr republiky v dresu Komety a bývalý sportovní novinář.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dospělý jedinec Allolobophora hrabei dosahuje délky až 60 cm.
V pálavském podzemí žije půlmetrová žížala, pozná se podle trusu

Na vlastní oči toho tvora zahlédl jen málokdo. Přitom není žádný drobeček. Nejdelší žížala žijící na českém území - Allolobophora hrabei - může délkou...  celý článek

Vizualizace lázní, které chtějí Číňané postavit v Pasohlávkách.
Další potíže kolem čínských lázní. O místo zřejmě přijde vlivný politik

Kvůli čínským lázním v Pasohlávkách je pod tlakem vysoký jihomoravský politik – Václav Božek z ČSSD, šéf poradců hejtmana a bývalý náměstek. Hlavu koaličního...  celý článek

Střet osobního auta a vlaku na Znojemsku má tragické následky. Na místě zemřeli...
Dva dospělí zemřeli po střetu auta s vlakem, dívka bojuje o život

Tragická nehoda zastavila odpoledne provoz na trati v obci Olbramkostel na Znojemsku. Dva dospělí pasažéři z osobního auta, které vjelo před vlak, zemřeli na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.