Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jižní Morava čerpala z EU 50 miliard. Na letiště nebo na vědecké parky

  18:30aktualizováno  18:30
Letiště v Tuřanech, jízdárny v Lednici, vila Tugendhat, nové tramvaje a autobusy, nové vědecké parky, ale také propagace měst a kraje. To všechno pomohla zaplatit Evropská unie. Za deset let českého členství přispěla 50 miliardami korun na nejrůznější projekty v Jihomoravském kraji.
Jen město Brno získalo díky dotacím z EU přes tři miliardy korun. ilustrační snímek

Jen město Brno získalo díky dotacím z EU přes tři miliardy korun. ilustrační snímek | foto: Tomáš Ripel

Česká republika přitom od EU dlouhodobě dostává mnohem více peněz, než do ní sama přispívá. Největší podíl, přes 11 miliard korun, šlo na jižní Moravě na výzkum a vývoj. O čtyři miliardy méně dostaly projekty zabývající se životním prostředím.

Získání dotací znamená velkou byrokratickou zátěž. "Proces čerpání dotací je administrativně náročný, ale ne nepřekonatelný. Pokud chceme pracovat s dotacemi, musíme se to prostě naučit," řekla mluvčí Jihomoravského kraje Denisa Kapitančiková.

Samotné město Brno získalo za dobu členství asi tři miliardy korun. Z toho 750 milionů šlo na opravu a dostavbu kanalizace. Na nové tramvaje a autobusy dopravního podniku dostalo město od EU 500 milionů korun.

Kam šlo v kraji nejvíc peněz z EU?

  • Přes 11 miliard korun šlo v kraji na výzkum a vývoj.
  • 7 miliard korun dostaly projekty zabývající se životním prostředím.
  • Město Brno získalo za dobu členství asi 3 miliardy korun. Z toho 750 milionů šlo na opravu a dostavbu kanalizace. Na nové tramvaje a autobusy Dopravního podniku dostalo město od EU 500 milionů korun.

"Brno je v čerpání peněz nejúspěšnějším městem v České republice s výjimkou Prahy, která je začleněna v jiném cíli regionální politiky EU a má jiné dotační možnosti," řekl mluvčí města Pavel Žára.

V Brně se díky dotacím opravila vila Tugendhat, hvězdárna a planetárium na Kraví hoře nebo třeba hrad Špilberk a brněnské podzemí.

Zemědělci kritizují státní správu

Vinaři z kraje se shodují, že od vstupu do EU se v oboru v republice zvýšila kvalita. Díky penězům mohli vysadit nové keře a nakoupit moderní techniku. A kvalitu zvýšila i konkurence, té kvůli jednoduššímu a tím častějšímu dovozu zahraničních vín přibylo.

Jenomže vinařství v Česku je doménou hlavně menších podniků. A to omezuje jejich možnosti sáhnout si na evropské peníze.

"Drobní pěstitelé a výrobci nemají na dotace z EU nárok, protože jsou omezeni výměrou, přestože se také podílí na údržbě krajiny. Po vstupu do EU se velmi zvýšila administrativní a evidenční zátěž, což je také velká nevýhoda především pro drobné výrobce vína," řekl vinař Lubomír Glos z Moravské Nové Vsi.

A problémy musí řešit i ovocnáři. "Máme tady tak jako v celé ČR raritu podobnou fotovoltaice," s ironií podotýká Jaromír Čepička z Ovocnářské unie. Na mysli má ekologické sady, z nichž se díky dobře nastaveným dotačním pravidlům stal výhodný byznys.

"Celková plocha těchto sadů v České republice je větší než v sousedním Rakousku a Německu dohromady. Ekologičtí ovocnáři pobírají ročně dotaci za pěstování v ekologickém systému kolem 23 tisíc korun na každý hektar sadu a nemusí přitom sklidit žádné ovoce," upřesnil Čepička.

Studenti vyráží na cesty

Pro studenty je Evropská unie hlavně sponzorem jejich studijních pobytů v zahraničí. Díky programu Erasmus si tisíce studentů můžou zkusit studovat na některé z univerzit v evropské osmadvacítce, ale také například v Norsku nebo Švýcarsku. A funguje to i naopak. Zahraničních studentů u nás pořád přibývá.

Evropské peníze jdou i do samotných školských ústavů. Masarykova univerzita získala od roku 2007 necelých 12 miliard korun. Nejvíce peněz stálo vytvoření výzkumného centra CEITEC, na něž EU přispěla více než pěti miliardami korun a na kterém spolupracuje šest vědeckých institucí včetně Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity.

"Díky CEITEC otevřeme letos v září v Univerzitním kampusu Bohunice nové pavilony s laboratořemi. Odborníci se tam budou věnovat vědám o živé přírodě ve výzkumných programech zaměřených na strukturní biologii, genomiku a proteomiku rostlinných systémů, molekulární medicínu a výzkum mozku a lidské mysli," řekla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.