Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jižní Morava čerpala z EU 50 miliard. Na letiště nebo na vědecké parky

  18:30aktualizováno  18:30
Letiště v Tuřanech, jízdárny v Lednici, vila Tugendhat, nové tramvaje a autobusy, nové vědecké parky, ale také propagace měst a kraje. To všechno pomohla zaplatit Evropská unie. Za deset let českého členství přispěla 50 miliardami korun na nejrůznější projekty v Jihomoravském kraji.
Jen město Brno získalo díky dotacím z EU přes tři miliardy korun. ilustrační snímek

Jen město Brno získalo díky dotacím z EU přes tři miliardy korun. ilustrační snímek | foto: Tomáš Ripel

Česká republika přitom od EU dlouhodobě dostává mnohem více peněz, než do ní sama přispívá. Největší podíl, přes 11 miliard korun, šlo na jižní Moravě na výzkum a vývoj. O čtyři miliardy méně dostaly projekty zabývající se životním prostředím.

Získání dotací znamená velkou byrokratickou zátěž. "Proces čerpání dotací je administrativně náročný, ale ne nepřekonatelný. Pokud chceme pracovat s dotacemi, musíme se to prostě naučit," řekla mluvčí Jihomoravského kraje Denisa Kapitančiková.

Samotné město Brno získalo za dobu členství asi tři miliardy korun. Z toho 750 milionů šlo na opravu a dostavbu kanalizace. Na nové tramvaje a autobusy dopravního podniku dostalo město od EU 500 milionů korun.

Kam šlo v kraji nejvíc peněz z EU?

  • Přes 11 miliard korun šlo v kraji na výzkum a vývoj.
  • 7 miliard korun dostaly projekty zabývající se životním prostředím.
  • Město Brno získalo za dobu členství asi 3 miliardy korun. Z toho 750 milionů šlo na opravu a dostavbu kanalizace. Na nové tramvaje a autobusy Dopravního podniku dostalo město od EU 500 milionů korun.

"Brno je v čerpání peněz nejúspěšnějším městem v České republice s výjimkou Prahy, která je začleněna v jiném cíli regionální politiky EU a má jiné dotační možnosti," řekl mluvčí města Pavel Žára.

V Brně se díky dotacím opravila vila Tugendhat, hvězdárna a planetárium na Kraví hoře nebo třeba hrad Špilberk a brněnské podzemí.

Zemědělci kritizují státní správu

Vinaři z kraje se shodují, že od vstupu do EU se v oboru v republice zvýšila kvalita. Díky penězům mohli vysadit nové keře a nakoupit moderní techniku. A kvalitu zvýšila i konkurence, té kvůli jednoduššímu a tím častějšímu dovozu zahraničních vín přibylo.

Jenomže vinařství v Česku je doménou hlavně menších podniků. A to omezuje jejich možnosti sáhnout si na evropské peníze.

"Drobní pěstitelé a výrobci nemají na dotace z EU nárok, protože jsou omezeni výměrou, přestože se také podílí na údržbě krajiny. Po vstupu do EU se velmi zvýšila administrativní a evidenční zátěž, což je také velká nevýhoda především pro drobné výrobce vína," řekl vinař Lubomír Glos z Moravské Nové Vsi.

A problémy musí řešit i ovocnáři. "Máme tady tak jako v celé ČR raritu podobnou fotovoltaice," s ironií podotýká Jaromír Čepička z Ovocnářské unie. Na mysli má ekologické sady, z nichž se díky dobře nastaveným dotačním pravidlům stal výhodný byznys.

"Celková plocha těchto sadů v České republice je větší než v sousedním Rakousku a Německu dohromady. Ekologičtí ovocnáři pobírají ročně dotaci za pěstování v ekologickém systému kolem 23 tisíc korun na každý hektar sadu a nemusí přitom sklidit žádné ovoce," upřesnil Čepička.

Studenti vyráží na cesty

Pro studenty je Evropská unie hlavně sponzorem jejich studijních pobytů v zahraničí. Díky programu Erasmus si tisíce studentů můžou zkusit studovat na některé z univerzit v evropské osmadvacítce, ale také například v Norsku nebo Švýcarsku. A funguje to i naopak. Zahraničních studentů u nás pořád přibývá.

Evropské peníze jdou i do samotných školských ústavů. Masarykova univerzita získala od roku 2007 necelých 12 miliard korun. Nejvíce peněz stálo vytvoření výzkumného centra CEITEC, na něž EU přispěla více než pěti miliardami korun a na kterém spolupracuje šest vědeckých institucí včetně Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity.

"Díky CEITEC otevřeme letos v září v Univerzitním kampusu Bohunice nové pavilony s laboratořemi. Odborníci se tam budou věnovat vědám o živé přírodě ve výzkumných programech zaměřených na strukturní biologii, genomiku a proteomiku rostlinných systémů, molekulární medicínu a výzkum mozku a lidské mysli," řekla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Jihomoravský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Vězení (ilustrační foto)
Policisté dopadli muže, který přepadl pošty. Hrozí mu deset let za mřížemi

Až deset let hrozí jednačtyřicetiletému muži, který podle kriminalistů přepadl pošty v Brně a Mutěnicích na Hodonínsku. Dopadli ho v jedné z obcí na Brněnsku....  celý článek

Šárka Divácká otevírá v Brně prodejnu s cukrovinkami. Svými výrobky dokazuje,...
Uniformu vyměnila za zástěru. Teď otevírá v Brně prodejnu cukrovinek

Šárka Divácká se před několika lety rozhodla vyměnit uniformu za cukrářskou zástěru. Když ji při studiu na Univerzitě obrany oslovili z vyhlášené brněnské...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.