Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Desítky lidí vyzvaly „demagoga“, ať je zažaluje jako studenty z listopadu 1989

  7:50aktualizováno  7:50
K otevřenému dopisu exkomunistovi Janu Snášelovi, který se od roku 1991 soudí se třemi bývalými studenty a požaduje po nich omluvu za označení "demagog", se připojují desítky lidí. Nechybí mezi nimi děkan VUT, profesoři a další intelektuálové, kteří Snášela vyzvali, aby je žaloval také.

Petice proti rozsudku nad studenty architektury. Petici iniciovali Břetislav Rychlík, Jiří Voráč, Roman Švanda a Petr Oslzlý. | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Zakladatelé Občanského fóra a brněnští umělci podepsali otevřený dopis dva dny poté, co, Městský soud v Brně nařídil, že se architekti musejí Snášelovi omluvit.

kauza desetiletí

V lednu 1990 studenti Jiří Slezák, Martin Laštovička a Zdeněk Hirnšal podepsali listinu o učitelích. Jan Snášel tam byl označen jako demagog. V dubnu 1991 za to studenty zažaloval.

Městský soud v Brně o případu rozhodl v roce 1994, kdy žalobu zamítl. V listopadu 1999 soud vyšší instance rozhodl, že studenti se musí omluvit. V lednu 2000 řešil kauzu Nejvyšší soud, v červenci 2002 podali studenti stížnost do Štrasburku. V lednu 2004 se případ vrátil k městskému soudu, studenti mezitím dostali ocenění rektora za statečnost. 1. prosince 2010 soud rozhodl, že se bývalí studenti musí omluvit.

"Na svých katedrách jsme dělali to samé jako ti tři architekti, vyslovovali jsme nedůvěru komunistickým funkcionářům," vysvětluje jeden z iniciátorů dopisu, divadelník a pedagog JAMU Josef Kovalčuk.

Přes víkend se k signatářům přidaly další desítky lidí včetně současného děkana Fakulty architektury Vysokého učení technického Josefa Chybíka, profesora sociologie Iva Možného, režiséra Ivana Rajmonta či profesora Jiřího Trávníčka.

I ti tvrdí: suďte nás také, neboť jsme jako lidé, kteří stáli u zrodu divadelní stávky a v čele stávkových výborů, činili totéž nebo alespoň dnes čin tří studentů architektury považujeme za správný.

K výzvě se lze přidat na internetu.

Další lidé se připojují na Facebooku

"Rozsudek o nutnosti omluvy je překvapivý, nečekaný a škodlivý. Je to nebezpečný krok, který dokonce může zavdat důvod k nepříjemnému precedentu, aby se společnost začala omlouvat těm, kteří museli ve veřejných funkcích skončit," komentuje rozsudek děkan Chybík.

Podpůrná stránka otevřeného dopisu vznikla i na sociální síti Facebook, jmenuje se Omluva komunistovi je popření Listopadu. A tam kauzu někteří sympatizanti komentují pěkně od plic.

"Za co nás má ten blb žalovat? Za to, že se připojujeme? Raději bych podepsal dopis, kde bychom se vyslovili jednoznačně žalovatelně," vyzývá spolubojovníky profesor Ivo Možný s tím, že pokud půjde opravdu "bručet", ocitne se alespoň ve vybrané společnosti mezi intelektuály.

Zda se exkomunista Snášel rozhodne skutečně žalovat všechny, kteří se k dopisu přidali, zatím není jasné.

"Nevím o žádném dopisu. Je na klientovi, co s tím udělá. Poradíme se," komentuje iniciativu intelektuálů Snášelův advokát a předseda komunistického Klubu právníků Čestmír Kubát.

Snášel bývalé studenty zažaloval ve sporu na ochranu osobnosti. V případě dokazování v takovém sporu tak musí jako žalovaná strana prokázat pravdivost svého tvrzení.

A fakt, že Snášel jednal demagogicky, arogantně a kariéristicky, jak tvrdili v listopadu před dvaceti lety, se jim zatím prokázat nepodařilo. Snaží se o to přitom už dvacet let.

Případ několikrát řešil městský, krajský i Nejvyšší soudu. Už před osmi lety přisoudil architektům Evropský soud pro lidská práva odškodné za zbytečné soudní průtahy.

Jasno není doteď – proti středečnímu verdiktu Městského soudu se architekti odvolali.

Studenti chtěli po listopadové revoluci lepší profesory

Případem se už zabývaly soudy nejrůznějších instancí. Kauzu řešil i Ústavní soud, dokonce i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten Česku uložil, aby soudy rozhodnutí neodkládaly.
Spor začal po listopadových událostech 1989 v Brně. Studenti fakulty architektury dali najevo názory na výuku a kvalitu pedagogů, a v lednu roku 1990 je sepsali.
"Na shromážděních studentů vykrystalizovala nespokojenost s úrovní některých pedagogů do podoby listiny Vyjádření nedůvěry studentů za dosavadní činnost na půdě fakulty architektur, která měla být morálním apelem na pětici jmenovaných vyučujících," popsal Martin Laštovička.
Tři žalovaní přitom jako členové stávkového výboru jen podepsali závěr valné hromady asi stovky posluchačů architektury, kteří se ke svým pedagogům vyjadřovali.
"Výhrady samozřejmě existovaly i k dalším pedagogům, ale pouze u těchto pěti byl stoprocentní souhlas přítomných se zmiňovanými výhradami. Někteří z těchto vyučujících odešli do důchodu, někteří se věnovali dále výzkumu a podobným činnostem na fakultě, kde nepřicházeli do styku se studenty," uvedl Laštovička.
Podle něho studenti chtěli, aby nově nastupující vedení školy vědělo, s kým bude dobré se rozloučit.
Pouze Snášel však veškerá jejich tvrzení odmítal a označil je za osočování. Požaduje po bývalých studentech omluvu. (bar)

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muž zapálil na kole sedlo. Kamarádi nevěřili, že může hořet
VIDEO: Šedesátník zapálil sedlo cizího kola, vsadil se s kamarády

Neobvyklé oznámení dostali v úterý v noci brněnští strážníci. Zavolal jim pracovník úklidové služby, že na hlavním nádraží hoří jízdní kolo. Ukázalo se, že ho...  celý článek

Na hlavním silničním tahu u Černé Hory opravují most, silniční doprava je proto...
Experti našli řešení, jak ulevit řidičům u Černé Hory. Most podepřou

Lidem z Černé Hory se alespoň na pár měsíců částečně uleví. Dvoutisícový městys na Blanensku totiž poslední týdny zažívá dopravní nápor. Po úzké ulici zde...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Žena našla tašku s 213 tisíci. Odnesla ji strážníkům, ti vypátrali majitele

Dobrý skutek, který se hned tak nevidí, udělala ve středu šestašedesátiletá žena. Nalezenou tašku s 213 tisíci odevzdala brněnských strážníkům, kterým se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.