Lidé, kteří v něm budou sedět jako oběti, budou hlavně děti a ženy, které zažily například domácí násilí nebo pohlavní zneužívání.
Původně pokoj sloužil jako přijímací salon. Zůstal zde starý nábytek i křesla, přibyly hračky a technické vybavení. "Snažili jsme se navodit co nejpříjemnější atmosféru. Myslím, že se strohostí policejních služeben to nejde srovnávat," uvedl kriminalista a vedoucí tohoto projektu Rostislav Šenk.
S výslechem pomáhají i dvě hadrové panenky Jája a Pája, které leží na pohovce. Pod kalhotami mají pohlavní orgány. Dětem, které nejsou schopné říct, co se jim stalo, usnadní vysvětlování. Pomocí hraček to jednoduše předvedou.
Malé oběti v místnosti sledují kamery. U dvou je možné obraz i přiblížit. Všechno, co se pokoji odehraje, se nahrává. "To je obrovská výhoda. Při klasickém výslechu je zapsán jen verbální projev. Nyní budeme moci zkoumat i to, jak se kdo tváří nebo hýbe, prostě celý neverbální projev," vysvětlil Šenk.
U výslechu může být třeba jen pedagogický pracovník. "Normálně jsou u výslechu i vyšetřovatel, advokát, sociální pracovník nebo státní zástupce. Zkuste pak vypovídat o něčem tak intimním, jako je zneužívání, před celou skupinou lidí," naznačil Šenk.
Výstupy z kamer a mikrofonů vedou do technické místnosti. Tam mohou být všichni, kteří výslech sledují.
Jak došlo ke spojení dětského domova a policie? "Hledali v Brně nějaké takové místo a oslovili nás. Souhlasila jsem, protože to považuju za dobrou věc," řekla ředitelka domova Dagmar Rodanová. Podle ní se zřízením výslechové místnosti souhlasily i děti, které zde žijí.
Podobnou místnost mají k dispozici i policisté v Ostravě. Některé neziskové organizace nebo azylové domy mají podobné pokoje také. "Ty ale nejsou tak vybavené. Naší snahou bude, aby v každém kraji bylo něco takového k dispozici," řekl Šenk.