Plánované až sedmipatrové nové domy s více než osmdesátkou bytů mohou výrazně omezit kvalitu jejich života. "Už teď je tu dopravní situace katastrofální, není kde parkovat. Na stavbu by navíc vozidla přijížděla přes přilehlý park a v cestě by stálo i nově opravené dětské hřiště. Sníží se i kvalita bydlení, nebude tu dostatečný slunečný svit, výhledy z bytů, to ani nemluvím o prašnosti při stavbě," popisuje některé problémy iniciátorka petice Monika Fiala Findoráková.
Podepsala ji asi pětistovka lidí, pokračovat má do konce dubna. "Předpokládám, že nasbíráme asi šest set podpisů. Ty pak adresujeme jak magistrátu, tak i primátorovi a radnici městské části Brno-střed," dodává Findoráková.
Záměr stavět domy ve vnitrobloku už v loni schválil magistrátní odbor územního plánování a rozvoje. Stěžejní je však povolení stavebního úřadu Brna-střed. "Stavební úřad zatím neobdržel od investora žádost o vydání územního rozhodnutí, které předchází stavebnímu povolení," uvedl mluvčí radnice Brna-střed Roman Burián.
Lidé z vnitrobloku chtějí stavbu zastavit, dokud je čas. "Developerská firma sice ještě žádost o povolení nepodala, máme však informace, že se má začít stavět už letos, tomu chceme zamezit," dodává Findoráková.
Podle vyjádření radnice budou obyvatelé domu Bezručova č. 21 účastníky územního řízení. "S jejich připomínkami se bude muset stavební úřad vypořádat," tvrdí Burian.
Petičníci nemají žádný právní nárok
Zda bude vedení radnice Brna-střed petici s podpisy několika stovek obyvatel respektovat, není jasné. "Pokud je mi známo, tak petice v této věci zatím nebyla podána, takže se k tomu nedá víc říct," tvrdí Burian.
Zdůrazňuje však, že petičníci nemají žádný právní nárok na to, aby jim bylo vyhověno a odvolává se na stanovisko Ústavního soudu, podle kterého není petice pro radnici závazná. "Chápe se především jako určitý podnět či vyjádření názoru," dodává.
Brněnský architekt Petra Hrůša nevidí v "zhušťování" centra principiálně nic špatného, musí však být dodrženy všechny platné požadavky. "Obecně je tento směr lepší než rozrůstání města do okolní krajiny, kde pak chybí třeba infrastruktura. Je však nutné dodržet přísné normy, využít prostor esteticky a kvalitně, což samozřejmě stojí dost peněz," tvrdí.
"Developeři často staví hlavně levně, prodávají nekvalitní byty, kvalita bydlení je pak horší než třeba v paneláku. Cílem by mělo být zachování hodnoty domu či její povýšení. Jistě jde i o životní prostředí, oslunění či osvětlení, které musí být zachováno. Na vše by ale měly dohlédnout příslušné úřady," vysvětluje Hrůša.
