Minulý čtvrtek rozhodli, že vystoupí ze spolku sdružujícího vlastníky půdy. A hodlají také vypovědět dohodu o spolupráci s CTP. Rozhodnutí radních musí ještě v září schválit zastupitelé.
„Tyto kroky děláme v souladu se slibem občanům, že se zóna nebude realizovat. Nevidíme smysl pokračovat v přípravě, když je ministerstvo životního prostředí celé roky proti tomu, aby se stavělo na nejúrodnější půdě,“ popsala starostka Michaela Trněná (Čisté Šlapanice). Dodala, že město je připraveno vrátit developerovi sedm milionů korun, které mu už vyplatil jako zálohu za pozemky.
Šlapanice jsou největším vlastníkem pozemků v zóně a to, že je město neprodá, může developerovi zkomplikovat situaci. Vykoupeno už je totiž více než devadesát procent půdy, asi šest set drobných vlastníků dostalo na zálohách stovky milionů korun za poskytnutí předkupního práva firmě CTP na jejich pozemky.
CTP považuje šlapanickou zónu za nejlépe připravenou k výstavbě. Osm hal už mezi přistávací drahou tuřanského letiště a Šlapanicemi stojí. A hned jakmile napřesrok dojde místo na Černovické terase, chce CTP začít stavět u Šlapanic. A nezabrání mu v tom ani odpor místních.
„Je to rozhodnutí města a pro budování zóny to nic neznamená. Případné porušení smluv musí posoudit právníci,“ řekl Tomáš Budař, ředitel CTP pro jižní Moravu. „Za čtyři roky budou třeba na radnici jiní zastupitelé,“ dodal.
Zóna jako druhé Šlapanice
Podle ekonomické studie, kterou si společnost nechala vypracovat, bude mít zóna pro Šlapanice i blízké Brno pozitivní přínosy. Šest tisíc plánovaných pracovních míst, což je stejný počet, kolik mají Šlapanice obyvatel, může přispět k růstu HDP v kraji až o 1,9 procenta.
Brno dostane na příspěvcích 95 milionů korun a státní rozpočet si přijde ročně na daních na dvě až tři miliardy korun. Šlapanice samotné by dostaly na investicích do infrastruktury sedmdesát milionů korun a získaly by mimo jiné obchvat města pro dopravu, kterou jsou nyní zahlcené.
Zbývá dořešit pouze vykoupení několika pozemků, změnu územního plánu a souhlas ministerstva životního prostředí. To se ale dlouhodobě brání tomu, aby se stavělo na nejúrodnější půdě.
K prosazení zóny tak ještě zřejmě povede dlouhá cesta. Není proti ní jenom koalice, ale i opoziční ČSSD. „Jsme samostatná obec a musíme rozhodnout, jak si to přejí občané. Budeme hlasovat tak, abychom nepoškodili Šlapanice,“ popsal bývalý místostarosta a nynější zastupitel Svatopluk Novák (ČSSD).
Bývalý starosta a nynější poslanec Jaroslav Klaška (KDU-ČSL), který se o vznik zóny zasazoval nejvíce, ji nyní nechce komentovat. „Vzhledem k tomu, že už nejsem zastupitelem města Šlapanice, tyto otázky nyní nesleduji,“ uvedl Klaška.
Půda v zóně patří lidem z bývalého vedení radnice
Jak ale MF DNES potvrdilo několik zdrojů, v poslaneckých kuloárech lobbuje za zónu i nadále, i když neoficiálně. Mezi majiteli lukrativních pozemků jsou totiž také jeho straničtí kolegové či bývalí zastupitelé, kteří ji prosazovali. Na deseti hektarech, které patřily Václavu Horákovi (KDU-ČSL), bývalému starostovi a náměstkovi jihomoravského hejtmana Stanislava Juránka (KDU-ČSL), už několik let stojí výrobní haly.
Jiný bývalý starosta, zastupitel a vlivný tajemník šlapanické radnice Václav Hrabálek (KDU-ČSL), je jedním z největších vlastníků půdy. Podle smluv uložených v katastru nemovitostí přitom skupoval pozemky v budoucí zóně už v letech 1998 - 2001, tedy v době, kdy byl v zastupitelstvu, za zhruba 30 korun za metr čtvereční. Developer CTP přitom tu samou půdu nyní vykupuje za 600 korun za metr.
A další bývalý starosta Jan Střechovský (ANO) a několik bývalých zastupitelů dostali od CTP stovky tisíc korun za „poskytnutí součinnosti při provádění pozemkových úprav“, jak uvádí smlouva, kterou má MF DNES k dispozici.
