Sexuální devianti Petr a Jan ve své cele v kuřimské věznici.

Sexuální devianti Petr a Jan ve své cele v kuřimské věznici. | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Devianti se v kuřimské věznici léčí už deset let

  • 4
Speciální oddělení pro sexuální devianty v kuřimské věznici oslavilo deset let. Možnost se zde léčit už během svého pobytu za mřížemi využívá momentálně sedmačtyřicet odsouzených. Celkem se na specializovaném oddělení za dobu jeho existence vystřídalo 230 deviantů.

Petr a Jan jsou dva z deviantů, kteří se v kuřimské věznici právě léčí. Jan má soudem nařízenou ambulantní léčbu a rozhodl se začít s ní už ve vězení. "Není nač čekat, alespoň to budu mít rychleji za sebou," slibuje si sedmapadesátiletý muž. O tom, co má na svědomí, mluvit nechce, ale klidně se nechá vyfotit. Je ze severních Čech a na svobodu se má vrátit už za dva roky a sedm měsíců.

Dalším ze čtyř odsouzených, kteří obývají společnou celu specializovaného oddělení, je jednačtyřicetiletý Petr. I když mu do vypršení trestu zbývá ještě tři a půl roku, nestěžuje si. Ve vězení pracuje - montuje autíčka na hraní. "Ve volnu dělám, na co mám náladu, třeba čtu nebo se dívám na televizi," nenaříká si muž.

Zřídit specializované oddělení pro sexuální devianty se podařilo po mnohaletém úsilí sexuologů a tehdejšího vedení věznice přesně před deseti lety, v dubnu roku 1998. Od té doby tam lékaři pracují s pedofily, exhibicionisty či pachateli násilných sexuálních deliktů.
 
Podle ředitelky zařízení Zuzany Kalivodové se oddělení jednoznačně osvědčilo. "Zjišťovali jsme, u kolika našich léčených pachatelů došlo k recidivě, a výsledky nás potěšily. Je to pouhých pět procent. Těm, kdo se u nás začali léčit, se navíc zkrátil následný pobyt v psychiatrické léčebně o půl roku až jeden rok," popsala ředitelka věznice.

Souběh léčby a trestu má podle odborníků řadu výhod. Stávalo se, že odsouzení soudem nařízenou léčbu v psychiatrických léčebnách bojkotovali, protože ji považovali za prodloužení vězení. Takhle ušetří čas. Když s léčbou začnou už za mřížemi, vycházejí na svobodu v lepším stavu a jsou tak menším rizikem pro své okolí.

A do třetice: Devianti stojí ve vězeňské hierarchii na nejnižším stupni žebříčku a často se stávají obětmi nejrůznějšího násilí a šikany. Jejich separace ve zvláštním pavilonu podobným konfliktům zabránila.

Devianty nemá nikdo rád. Jedině sexuologové mají pro ně mají pochopení. Nejsou to pro ně žádná monstra. Pohlížejí na ně jako na pacienty, které příroda zatížila sexuální poruchou a hodnotí je podle toho, nakolik úspěšně s ní sami devianti bojují. "Za takovou diagnózou vidím vždycky člověka a jeho utrpení. Samozřejmě musím vidět i jeho oběť," říká Růžena Hajnová.

Devianty nelze vyléčit, ale je možné jejich sexuální pud ztlumit medikamenty. "Pacient ale musí spolupracovat, mít náhled na svou nemoc. Na primitivní osobnost, devastovanou ještě alkoholem je těžké působit. U některých jedinců je ideální, když souhlasí s kastrací," říká Růžena Hajnová.