Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jen ocel a podlaha bez spár. Se žloutenkou se v ústavu prali moderně

  9:04aktualizováno  9:04
Vestavěné ocelové skříně, nesmělo se používat dřevo. Podlahy byly bez spár a dveře se otevíraly jen na jednu stranu. Takové přísné bezpečnostní podmínky panovaly v dezinfekčním ústavu v Brně. Starali se tady třeba i o převoz nemocných do infekční nemocnice – včetně těch, kteří se nakazili žloutenkou, která teď řádí na jižní Moravě.

V Brně v minulosti fungoval dezinfekční ústav. Pracovníci museli dodržovat přísná pravidla. | foto: Archiv města Brna, převzato z www.encyklopedie.brna.cz

Ústav byl totiž jakýmsi předchůdcem krajské hygienické stanice. Od jeho otevření v listopadu uplynulo už 86 let. Nacházel se v Masné ulici. Otevření se konalo v sobotu 29. listopadu 1930 v 10 hodin, v neděli mohla ústav navštívit veřejnost. Pak se „dveře“ ústavu uzavřely a mohli tam pouze povolaní lidé.

Fotogalerie

„Náklady na stavbu činily zhruba 1,5 milionu korun, z toho asi 600 tisíc korun strojní a vnitřní vybavení,“ píše se v Internetové encyklopedii dějin města Brna.

Podle dlouholetého ředitele jihomoravské krajské hygienické stanice Jana Marečka byl dezinfekční ústav velmi moderně vybavený. „Byl rozdělený a měli prokládací dezinfektory. Tam se vložily infikované věci, které se do ústavu přivezly. Zavřely se dveře a pustila se pára. Když se to vydezinfikovalo, tak se otevřely dveře na druhé straně, té čisté,“ přiblížil Mareček jednu z vychytávek dezinfekčního ústavu.

Kvůli přepravě nechal stát u ústavu zřídit železniční vlečku. „V celém ústavu nebyl jediný styčný bod, který by umožnil přenesení infekce z nečisté na čistou stranu, dveře se otevíraly jen na jednu stranu, byla zde neprůlezná okna a řada dalších opatření a zařízení,“ uvádí Internetová encyklopedie dějin města Brna.

Za přínosné považuje Mareček také řešení podlah. „Neměly spáry, aby se dobře čistily a dezinfikovaly. Tato opatření byla zrušena v 80. letech,“ poznamenal ještě Mareček.

Pečovali o zanedbané

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Týdeník 5plus2 najdete každý pátek ve stojanech na obvyklých místech.

Ústav se nacházel v sousedství státní epidemické pohotovosti, takže mohly oba ústavy v případě mimořádné situace – epidemie či války – dobře koordinovat spolupráci.

Pracovníci ústavu museli zvládat mnoho povinností. „Starali se také o zanedbané lidi, kteří neměli přístup k tekoucí vodě,“ připomněl Jan Mareček. Před otevřením dezinfekčního ústavu v Masné ulici fungoval ještě jeden, a to na Kolišti, ten byl vybudován v roce 1890. Po vytvoření Velkého Brna – stalo se to v roce 1919 připojením třiadvaceti předměstských obcí – už ale starší dezinfekční ústav kapacitně nestačil.

„Při založení tohoto dezinfekčního ústavu v roce 1890 v něm byli zaměstnáni jen tři zaměstnanci, v roce 1918 to bylo deset zaměstnanců. Pro dezinfekce a převozy mrtvých se používalo zpočátku ručních vozíků zcela primitivně vybavených,“ přibližuje Internetová encyklopedie dějin města Brna.
Éra dezinfekčních ústavů skončila v největším jihomoravském městě v padesátých letech.

Epidemie žloutenky

Dnes na hygienu dohlíží výhradně krajská hygienická stanice. Tato instituce vznikla ve všech krajích 1. ledna 2003 a zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví.

Epidemiologové používají mnohem modernější metody než pracovníci tehdejších dezinfekčních ústavů. Hlavně jsou dnes k dispozici nové druhy vakcín, jež dokážou člověka před infekční nemocí ochránit.

Aktuálně hygienici řeší epidemii žloutenky, nakazily se čtyři stovky lidí. Nejvíce případů je ve věkové skupině dvacet pět až čtyřicet čtyři let, přičemž nákaza se nevyhýbá žádné věkové kategorii. Epidemie, která sužuje hlavně Brno, přitom začala nenápadně už na počátku roku dvacet kilometrů odtud – v jedné rodině v Židlochovicích.

Nejlepší prevencí je pořádně si mýt ruce, minimálně před jídlem a po návratu domů.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.