Jak to chodilo u Cibulky VIII.

Pan Cibulka si vynucoval pracovní silu dětí s odůvodněním, že když nemohu pracovat já, musí na mne práci odvést děti, že nepracují pro jeho firmu, ale za mne, když já jsem nemocná. Podle vyjádření jeho a jeho matky Věry Cibulkové „ potřebuje zdravou ženu, která by byla schopna na pana Cibulku pracovat a živit ho“. Následkem tohoto dlouhotrvajícího stavu jsem byla v dlouhodobé pracovní neschopnosti, která vyústila v můj plný invalidní důchod.

Ja to chodilo u Cibulky VII.

Např. jako záminka ke zmlácení pěstmi do hlavy mého syna Jiřího stačilo, že mi vyndával ze zásuvky prášky na bolení hlavy. Nelze se divit, že po těchto agresivních „výchovných“ metodách pana Cibulky, se můj syn Jiří léčil s úpornými bolestmi hlavy na neurologii v Brně. Kategoricky jsem panu Cibulkovi zakazovala pěstmi tlouct pod nejrůznějšími záminkami moje děti, na to reagoval tím, že si dával pozor, abych ho při takových situacích neviděla. Přesto, že můj ošetřující lékař v Brně MUDr Hajaš mi nařídil vzhledem k mému zdravotnímu stavu nyní jsem díky tomu v invalidním důchodu) naprostý klid na lůžku, musela jsem z příkazu žalobce fyzicky pracovat, jak v knihárně tak tisknout na ofsetových strojích, jen abych chránila svoje děti.

Jak to chodilo u Cibulky VI.

Panu Cibulkovi jsem bránila ve využívání svých nezletilých dětí jako pracovní síly s tím, že se obrátím na policii a na sociální odbor, ale tím jsem jeho agresi a psychické vydírání vůči nám jen stupňovala. Veškeré moje snahy ochránit děti končily tím, že napadal nás psychicky terorizoval a fyzicky napadal. Děti se mne snažily chránit, ale marně. Pan Cibulka děti často i v noci ranami pěstí vyhnal z postele s tím, že musí jít pracovat, protože není pro jeho firmu dokončena zakázka. Jeho pojetí „výchovy“ dětí znamenalo mlácení pěstmi do spánků. Při jeho značné tělesné konstituci je logické, že rána pěstí pana Cibulky do hlavy mého syna Jiřího odhodila přes celý dvůr. Pan Cibulka při své hysterické a agresivní povaze si pravidelně našel důvod, jak kompenzovat svoje nezvladatelné emoce. Bohužel se při takové emocionální excitaci naprosto neovládal a bylo mu zcela jedno, jak zraní osobu, na kterou útočil a rovněž mu bylo zcela jedno, zda se jedná o naprosto bezbranné dítě.

Jak to chodilo u Cibulky V.

 Moje nezletilé děti Karolina ( nar. 1984 ) a Jiří ( nar. 1986 ) byly panem Cibulkou trvale vystaveny domácímu násilí ze strany svého nevlastního otce Petra Cibulky, byly nuceny pod nátlakem pracovat v denních i nočního hodinách na zakázkách pro jeho firmy zajišťující polygrafickou výrobu, byly naprosto fyzicky i psychicky vyčerpané, takže nemohly se řádně účastnit školní výuky ani žít normálním životem, natož aby měly klidné rodinné zázemí. Tato absurdní situace trvala od smrti jejich otce Jiřího Hrbka, tedy od jejich 11-12 let. ( Otec mých dětí Jiří Hrbek byl do své smrti – zemřel v roce 1996 na infarkt – v kontaktu s jejich učiteli i se sociálním odborem ). Tehdy nezletilá Karolina byla donucena po nocích pracovat v knihárně na zakázkách firmy pana Cibulky a nezletilý syn Jiří tiskl na ofsetových tiskařských strojích a na tiskařském stroji s ruční sazbou plakáty, zpracovával na počítači grafické podklady pro tisk v polygrafické výrobě i podklady pro vydávání Necenzurovaných novin.

Jak to chodilo u Cibulky IV

http://janahrbkova.sweb.cz/10_let.htm

Se svým bývalým manželem Petrem Cibulkou, nar. 27.10.1950, bytem Praha 1, Václavské náměstí 17, jsem pravomocně rozvedena rozsudkem Obvodním soudem pro Prahu 1 č.j. 24C194/2001. Společně jsme však nežili od 17.12.1999, kdy mně pan Cibulka v Brně , Nálepkova 38, fyzicky napadl, byla jsem ošetřena na Úrazové nemocnici v Brně a v noci po té vyhozena i se svýma dvěma nezletilými dětmi Karolinou a Jiřím z domu na Nálepkové 38 v Brně a byla jsem nucena se uchýlit i s dětmi do bezpečí do místa našeho trvalého bydliště v Praze, Václavské náměstí 17. S Petrem Cibulkou jsem se rozvedla pro jeho hysterické, hrubé a agresivní chování z jeho strany vůči mně a mým dětem.Důsledky psychického i fyzického vydírání a agrese, a hrubého porušováním dobrých mravů z jeho strany trpíme moje děti i já dodnes. 

Jak to chodilo u Cibulky v redakci III

7) Polovina redakce v Praze odešla už před mým seznámením s Cibulkou v roce 1992, přešla ke Kudláčkovi do Českého deníku, měli připravené převzetí Necenzurovaných novin, kde měly vycházet jako příloha - z vyprávění Cibulky. Cibulka tvrdil, že této sabotáži zabránil.

8) Po hádce ke konci roku 1993 odešla další část redakce v Praze, protože za zády Petra Cibulky byly otištěny články, které on neschválil. Byla jsem tomu osobně přítomna.

9) V redakci NN bylo na děním pořádku si vymýšlet konspirační teorie, kdo s kterou tajnou službou spolupracuje. Vzpomeňte si n Vlado Pavlíka, Luďa Šišáka - kycí jméno "BOBO", který zabl začátkem 70tých let připravován na výsadek do Francie. A Radomil David z Prachatic, voják z povolání, který prošel školením vojenské rozvědky! Co jste si navymýšleli o mně, je vaše věc, vaše paranoa dneska kolem Cibulky kvete v celé své kráse.

10) Autorce článku : paní Soukupová, zameťte si před vlastím prahem, já mám dobrou paměť. ještě nosíte culíky?

Jana Hrbková

Jak to chodilo u Cibulky v redakci II.

4) Když jsem se seznámila s Cibulkou, pořádala jste hysterické nájezdy do redakce Českého deníku ke Kudláčkovi, psala pomluvy a lži v novinách a mně osobně jste v redakci na Veveří řekla, že nenám ani představu o tom, kde jsem se ocitla. V tom jste měla pravdu. neměla jsem o intrikách kolem cibulky vůběc představu. Kdybych ji měla, nikdy bych se v Brně vedle Cibulky se svými dětmi neocitla.

5)Na Veveří v redakci tzv. redaktoři pořádali neskutečné chlastačky a s Cibulkou se dohadovali o podisové právo k přebírání peněz za dobírky. jak později matka Petra Cibulky zjistila, šlo o velké částky, o nichž Cibulka neměl ani tušení.

6) K rozesílání  protikomunistických tiskovin: je paradoxní, že jejich rozesílání zajišťovala Věra Cibulková, vedená u StB jako agent krycí jnéno Alžběta. proč se divíte, že odběratelé byli pod kontrolou?

Jak to chodilo u Cibulky v redakci

Vážená paní Vidlářová,

1) za doby normalizace jsem nepracovala v čs. rozhlase, ale s dětmi na mateřské dovolené

2) V Radiožurnálu mně uháněl pan Cibulka, aby se dostal do vysílání. Kontaktovala mně domů paní Sedlářpvá z pověření pana Cibulky s žádostí o rozhovor v roce 1993

3) V redakci necenzurovaných novin jste se pohádala s paní Cibulkovou, matkou Petra Cibulky o to, kdo z vás dvou bude mít kontrolu nad financemi.  Věru Cibulkovou jste z redakce vystrnadila.

Dobrej článek,

nelze než sóhlasit.Seriál Disidenti jižní Moravy čtu a dófám,že budete pokračovat.A až dojdó disidenti,tak v Brně žije-žilo dost jiných zajímavých osobností,kteří se neradi ohýbali a to nejen před bolševikem.

Takže jen hóšť a větší kapky...

vyborne! diky.

vic takovych clanku o Brnecku, prosim