Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

OBRAZEM: Brno slavilo vítězství nad generálem Torstensonem z roku 1645

Třicet tisíc švédských vojáků proti hrstce místních. Přesto se Brno za třicetileté války ubránilo a přesile Švédů v roce 1645 odolalo. V polovině srpna proto město každoročně slaví Den Brna, který toto vítězství připomíná. Nechybí ani tradiční odbíjení poledne v 11 hodin, které podle pověsti Brňany zachránilo.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K40a83r41e48l 58D97r17d46a 6144272737

Vše uvádím jako příspěvek ohledně "Jiráska", rekatolizace a germanizace našich zemí. Aneb věčná diskuse mezi katolíky a protestanty o našem vývoji po roce 1620, a také mj. o slavných vítězství katolíků nad Švédy. Brno je vlastně živoucím odstrašujícím příkladem katolického úsilí. ;-)

  (I když taková Praha... Sochy svatých jsou politickými bilboardy a promyšlenou reklamou Římskokatolické církve. Taková procházka romantickou starou Prahou, to je jako sledovat 3 hodiny reklamu na "křidélka" v kuse.) ;-D

0/0
20.8.2013 7:57

K83a27r64e21l 87D31r27d89a 6284102177

"Sčítání lidu (1880-1910) ovšem zachycovala výhradně tzv. obcovací řeč obyvatelstva a tato se ne zcela kryla s moderním pojmem národnosti. Zvláště brněnská socioekonomická situace vytvářela vhodnou platformu pro různá pokřivení této optiky, vždyť obcovací řeč si řada obyvatel, podpořená doporučením

magistrátních úředníků a tlakem zaměstnavatelů, majitelů domů atd. vykládala tak, že jde o jazyk, který je převážně používán na veřejnosti (tj. v zaměstnání, při nákupech atd.). Velká část obyvatelstva Brna ovládala oba tzv. zemské jazyky, ale řada osob zjevně českého původu se snažila na své jazykové milieu zapomenout a češtinu používala nanejvýše v soukromí."

  "Brno se v tomto ohledu ukazovalo jako skutečná bašta němectví a asimilační přitažlivost vyššího německého způsobu života měla stále značnou přitažlivost i pro

osoby z poměrů ryze českých."

  "Je zřejmé, že Němci vnímali Brno jako "svoje" město a svoji vizitku, Češi, a to i Češi brněnští, se naopak v Brně zřejmě opravdu cítili tak trochu cize a zatraceně."

  "Nejdříve uvedu německý pohled, kde se velmi často opakovala oslava Brna jako města průmyslu... nové způsoby práce přinesly předměstím bohatství, inteligenci, pokrok a vzrůst obyvatelstva, a celému městu význam, věhlas a světové vazby. V jiných případech čteme o tom, že Brno je místem neúnavné práce, místem pokroku apod., avšak v jiných publikacích lze naopak velmi často slyšet přídavný akcent na civilizační poslání Němců na východě, který označoval Brno za maják německé kultury, vychvalují německou správu města a svoji zásluhu na jeho rozvoji."

0/0
20.8.2013 7:29

K69a62r36e86l 68D59r63d15a 6374902717

"V článcích a v publikacích psanými českými pozorovateli a spisovateli, je pohled na Brno značně odlišný. Čteme o neštěstí, stesku, negaci a smůle, jež město pod správou Němců potkalo, o katastrofálním úpadku měšťanstva, krásy, lesku a městské prosperity, až po nechápající hlasy, které popisují, jak se k tomuto nešťastnému stavu dospělo."

  "Tak například Josef Krasoslav Chmelenský píše ve svém dopise F. L. Čelakovskému: "Město Brno se mi právě nelíbí, ale tím více okolí brněnské, jemuž rovného já posud neviděl. (…) Jenom řeka Brnu schází a naše villy. (…) Ve městě je pro špatnou dlažbu chůze velmi nepříjemná, (…) domy pro dřevěné střechy nebezpečné. (…) V Brně, ač skoro každý česky i německy umí, přece se všude jen německy hovoří, a pro ten čas zde ještě půda pro češtinu zcela nepřipravena jest. (…) Všude hovor německý, všude jen toužení po Vídni: všude jen německé žurnály. Škoda to, nebo obyvatelé brněnští jsou možní lidé. Pražan je mnohem veselejší než Brněnčan, tento má mnohem (…) kupeckého ducha. Přímé veselosti málo jest viděti. (…) A nejvíce mi bolí, že Brněnčan Čechům nepřeje, a na ně šilhavým okem hledí. Ourodnost je v brněnském okolí veliká, a i obchod i manufaktury i fabriky zde znamenitě kvetou. Divadlo zde stojí na velmi nízkém stupni, naše české představení daleko nad zdejší předčí, s německou pražskou operou se zdejší opera ani srovnati nedá“.

0/0
20.8.2013 7:38

K93a78r44e23l 21D27r77d79a 6624662367

"V dalších obdobích se postupně česky psaný tón měnil. S probuzením ostrého česko-německého soupeření, získal sebevědomí (růstem procentuálního zastoupení českých obyvatel) a začal mít kritický až ostře útočný nádech. Na přelomu 19. a 20. století se osměloval, těsně před a během první světové války se aktivizoval a po převzetí vlády ve městě do českých rukou v roce 1918 získal až povahu extremismu vůči německým spoluobyvatelům."

  "Těsně po válce v roce 1919 umístil Arnošt Heinrich, do Lidových novin článek, O místním vlastenectví, kde píše o německém Brnu následující:

"Brno bylo nešťastné město. Nikdo ho neměl rád. Brněnským Němcům bylo jen předměstím Vídně… Udržovali všemi prostředky a také mnoha penězi, především ovšem obecními, neudržitelnou fikci německého rázu Brno, dovedli se zařídit v Brně velmi pohodlně, zase především z obecních peněz, a byli tvrdou baštou německého výboje v samém srdci Moravy."

  "O velkém zklamání a rozhořčení z německy zabarveného Brna, píše po své první návštěvě města i český literární historik a kritik, bohemista a germanista, Arne Novák: "Brno mně nastavilo jakousi masu cizoty, …, od jednoslabičné omrzelosti v lámané češtině, s jakou mě květinářka v krámku prodala studené a krásné chryzantémy, až po strnulou pózu pomníku císaře germanizátora před domem v severoněmeckém slohu, všechno mně způsobovalo bolest a pokoření."

http://is.muni.cz/th/265158/pedf_b/Promeny_mesta_Brna_v_letech_1848-1914.txt

0/0
20.8.2013 7:40

K37a72r90e95l 50D38r94d59a 6714822137

2/3 Němců v Brně je samozřejmě nepřesným údajem, nicméně, vychází ze sčítání lidu a operoval s ním Hitler při malování hranic Sudet.

  Např.: "Brněnský magistrát zveřejnil výsledky sčítání lidu, uskutečněného k 31. 12. 1910. V městě Brně žilo (bez vojáků) 122 114 obyvatel. K německé dorozumívací řeči se hlásilo 79 986 osob (65,5 %), k české 40 097 (32,8 %). V Brně se nacházelo 3 520 domů. S vojáky (3 623 mužů) mělo Brno 125 737 obyvatel."

  Podobně v roce 1880 se k němčině hlásilo 48951 osob, k češtině 32142, v roce 1900 k němčině 68702 osob k češtině 38365 osob. Naopak k německé národnosti se v roce 1921 přihlásilo 55816 osob, k české národnosti 155931 osob, ale to již po vzniku Velkého Brna (1919).

  Běžně se uvádí, že součástí 56 tis. německy hovořících Brňanů je 12 tis. Židů, kteří vesměs zemřeli za 2. sv. války. Navíc počty Němců během války stoupaly (60-80 tis.) a zase klesaly s odsunem před frontou (60% Němců odešlo). V roce 1945 zde bylo cca 25.000 Němců.

  Oproti tomu "německá Praha" měla po celou srovnatelnou dobu asi 10% Němců a uvádí se, že se Češi Němcům na přelomu století ve městech v postavení a kapitálu zpravidla vyrovnali. Brno bylo výjimkou.

0/0
20.8.2013 7:09

K39a75r70e85l 31D20r47d85a 6494222467

Tady bylo potřeba promazávat diskusi? Proč? Že by novodobé přepisování historie katolíky a "Němci" nenechávalo Brňany spát?

  Uvedl jsem, že 1645 se rozhodl spor o zemské hlavní město ve prospěch Brna proti Olomouci. Olomouc padla, Švédové ji obsadili a ztratila tak své postavení. Pro příště se hlavním městem Moravy stalo německé Brno. Oslava takové události se shoduje se začátkem 300 let temna pro český národ, a tato událost byla jedním z počinů v rekatolizaci, likvidaci "stavovské" svobody v Českých zemích a odklonu českého národa od vývoje k demokracii k totalitě moci reprezentované Habsburky a Římskokatolickou církví. (Diskuse pokračovala níže.)     

  Oslavovat takové vítězství je pěkné, třeba jednou budeme podobně slavit vítězství na Bílé hoře nebo rozverně oslavovat Mnichov a připojení 1/3 Československé republiky k Německu. ;-D

0/0
20.8.2013 6:31

K91a54r70e42l 52C17v16e71t50l30e53r 3132352982248

A další jiráskovina. :-)

Zaplať Pán Bůh že se ubránilo, jinak by střední Evropa v tomto stavu jako dnes nebyla. Pád habsburské říše by znamenal nástup Turků, Fridrich Falcký a jeho stoupenci mluvili výhradně německy. To byl panečku český král.

+1/−1
18.8.2013 18:43

K77a63r23e76l 41D40r98d20a 6754142467

Hlavně, že německému katolickému Brnu vládla čeština... ;-D

  Na konci 19. století mluvily 2/3 Brňanů německy a Němci městu vládli. Muselo vzniknout Velké Brno, aby Němci vůbec předali radnici Čechům - Moravanům. Dodnes hantec odkazuje na tradici "lásky k českému jazyku" v Brně. ;-D

0/0
18.8.2013 22:21

T49o41m55a68s 25C80e85n24e36k 6977504790943

Němců ve vnitřním Brně žila cca 1/3, kolem 35 tisíc. 2/3 je legrační numero. Nicméně Brno bylo město německy a němci řízené. Rozšíření Brna němělo jen politický, ale rovněž hospodářský význam, protože tady bylo 100 tis. vnitřní město se 120 tis. obyvateli žijících v okolních městech jako Krpole, Šimice, Juliánov, Maloměřice..atd, kde hranice těcho měst již těsně přiléhaly k sobě.

0/0
19.8.2013 12:28

V52l52a65d20i61m18í31r 67M59a32l95e68n31o36v45s15k61ý 4554594652479

Chtěl bych tímto pochválit paní nebo slečnu Annu Vavríkovou, která nafotila velmi zdařilé fotky této akce. Dobrá práce, ;-)

0/0
18.8.2013 17:54







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.