Mám ve své rodině dítko s touto chromozomální vadou..V manželově rodině je zase dítko, které se narodilo s hydrocefalii...U dítěte s hydrocefalem nikdo tyhle pitomé otázky (proč jste ho nepotratili) nepokládá. Přitom ta holčička musela absolvovat spoustu operací, bez kterých by nepřežila..Další dítko je po dětské mozkové obrně a taky bylo měsíce napojené na přístroje aby vůbec přežilo, dostalo po předčasném porodu infekci....

Obě holčičky jsou postižené, ta s hydrocefalem i hodně mentálně..nikdo nepokládá otázko, proč jste si ji nechali...

Chlapec s Downovým syndromem žádné operace ani nákladné inkubátory a dýchací přístroje nepotřeboval...

Ptám se proč je jedno postižení zatracované a druhé se nákladně řeší a kecy proč jste si ji nechali, nepadají

Úplně na začátek sem jasně a srozumitelně napište, co je to Downův syndorm.

A nechci slyšet nějaké výmluvy typu "odkaz na Wikipedii".

Každý vzdělaný člověk by to měl vědět, ale souhlasím, nejsme na technetu, měli by to vysvětlit.

jinak VĚDOMĚ přivést na svět takto postižené dítě by snad i mělo být trestné  narodí se jen protože si rodiče usmyslí .. bez pomoci by nepřežilo a v lepším případě se po smrti rodičů pověsí na krk společnosti .. většinou dříve ( i když příroda je moudrá, vysokého věku se nedožijí )

Bez pomoci a péče by nepřežilo žádné dítě. A tyhle děti žádnou nákladnou péči ani léčbu nepotřebují. Co byste dělal, kdyby se vaše zdravé dítě změnilo vinou úrazu nebo nemoci v osobu závislou na pomoci okolí? Odpravil byste ho, aby nezatěžovalo společnost? Ale kdeže, to by bylo najednou křiku, jak stát dělá málo pro postižené a kdesi cosi, protože o selekci postižených a nemocných vždycky nejvíc mluví ti, kteří mají pocit, že se jich to netýká a nikdy týkat nebude.

JJ ... dneska už ani nemůžeš použít výraz debilita či idiocie ... a tyhle děcka nic jinýho nejsou .. holt mentální retardace zní líp...

mno to je až sekundární znak který plyne z Downova syndromu, ne každý mentálně postižený musí mít Downuv syndrom že.

Svět nezrůžoví, i kdybychom ho tou růžovou natírali 3x denně a s jiskrou v oku ...

Chápu, že je třeba rodičům dětí s různými postiženími a výchovnými problémy pomáhat. Ale bylo by moc hezké, kdyby bylo u nás zvykem věnovat také zvýšenou pozornost i dětem mimořádně nadaným, aby se jejich potenciál skutečně naplnil a vzdělávací systém v nich zvědavost, schopnosti, ambice a činorodost neubíjel...

Tak jsem tu zase v diskuzi zjistil, že když nemám dítě s DS, tak jsem horší rodič. Zároveň že mé dítě bez DS si nezaslouží být obdivované, protože nemá žádný viditelný handicap. Zároveň se musím také smířit s tím, že mému dítěti nikdo nedá dobrovolně peníze (je jedno na co), protože nemá handicap, díky kterému bych mohl ostatní citově vydírat. Hold má někdo potřebu z (v rámci možností) zdravého dítěte udělat outsidera druhé kategorie..

Hodte sem cislo uctu, ja vam neco poslu, chudacku nepostizeny.

Mně přijde hloupé myslet si, že ty otázky jsou hloupé. To je jak ptát se, proč jste si koupili auto, když já jezdím vlakem a mhd a taky to jde. Tak proč auto, s kterým se ve městě těžko parkuje, musíte se o něj starat, platit poplatky, lít do toho benzín atd. Prostě ten někdo nevidí pohodlí dovozu až před dveře. Stejně tak ten, kdo nemá postižené dítě nechápe, proč vy ho máte a nechali jste si ho. No protože je vaše.

Proto je tu ten článek, aby netaktní lidé pochopili, že je netaktní ptát se lidí, proč své dítě nezabili v prenatálním stadiu. To dítě milují a jen ta představa je pro ně tedy bolestiva. Je to stejného kalibru, jako se zeptat, proč neutratíte své rodiče, když jsou stejně nemocní a jen polehávají. Takovým lidem bych asi cynicky odpověděla, že jsme s dítětem chtěli počkat, jak bude vypadat po narození a kdyby se nám nelíbilo ani potom, utopili bysme ho jako kotě... Zkrátka jen vyslovená představa, že jste měli zabít člověka, kterého milujete, JE NETAKTNÍ, protože je BOLESTIVÁ.

Obdiv a úctu si zaslouží všichni rodiče, kteří děti s DS vychovávají.

:) obdiv a uctu si zaslozi vsichni rodice, kteri vychovavají díte podle maxima svých možností. Díte s DS není oběť a může to být velký dar, pokud rodina pochopí, co s dítětem získala.

Někdy si u nás připadám s ohledně lidské netaktnosti jako v pravěku. Děti s DS chodí v US do škol, do práce, mnozí jsou uplně samostatní. U nás je stále vnímáme jako zvířata.  Takové děti a lide jsou schopní lásky, pomoci, života ve společenství, Jsou schopni hodnoty tvořit, ne bořit, na rozdíl od zločinců a psychopatů. kteří mají destriuktivní vliv na společnost, a zacházíme s nimi v rámci pravidel humanity a uznáváme, že za krádež, násilí nemáme právo vzít jim život. Snížený intelekt je pravděpodobně důvod k usmrcení lidské  bytosti. Lidé s DS přitom neničí životy druhým, nejmají prokazatelně vyšší procento nebezpečných deviací, jejich empatie - soucit, je v pořádku - tedy neohrožují společnost. Pod vedením mohou zastávat řadu zaměstnání, přináší radost a lásku blízkým. Stigmatizace DS musí skončit. Je třeba budouvat vzdělávání a tyto osoby mezi nás přijmout. Vaše dítě,ač zdánlivě naprosto zdravé, může patřit do procenta osob, které se stanou parazity spolecnosti, zločinci,vrahy. Nikdo nezkoumá, zda bude dítě psychopatem, nikdo nežene matky s dítětem k potratu. Tato porucha je přitom výchovou neměnná a pro společnost nebezpečná!  Až budete posílat někoho na potrat s tím, že jeho dítě je pro ostatní jen přítěží, zamyslete se nad sebou, svými dětmi, tím, čím přispíváte vy. KOho jste naposledy potěšili, komu pomohli, co vytvořili. Lidé s DS nejsou nebezpeční, a mnohdy jsou lepšími lidmi než mi sami.

https://www.youtube.com/watch?v=Ju-q4OnBtNU

V podstatě s Vámi souhlasím, akorát bych právě vynechal tu taktnost.

Chodit kolem někoho "kdo je jiný" a polehoučku našlapovat je právě jedna z příčin toho, že ho pak společnost chápe jako "jiného".

Když něco nevím, něčemu nerozumím, tak se zeptám místo toho ,aby mi v hlavně naskočilo "Na to se ptát nesmíš, protože on/oni..."

A to se netýká jen nějak postižených lidí. To samé je i u určitých etnik a náboženství.

Prostě když nevím kam zmizel mlíkař tak se na to zeptám...