Jsem bývalá žákyně této školy. Paní Dvořáková mě učila, a proto mě velmi pobuřuje tato kauza. Článek je napsaný pěkně, jediné čemu se dá 100% věřit jsou přímé řeči ředitelky, povolání inspekce a sraz s rodiči. Zbytek je nafouknutý.

Paní Dvořáková učí 6.- 9. třídu, to už nejsou malé děti. Všichni o ní říkají, jak je přísná a zlá. Nás tak strašili taky. První hodina s ní se nesla v tomhle duchu, ale po pár hodinách jsme zjistili, že vyžaduje jen kázeň a abychom se učili. Pak nebyl žádný problém. Všechno dokázala naučit, nedokázala ale vystát, když se děcka neučili, takže podle toho byly ohodnocení. Je přísná, nenechá si , omluvte ten výraz, ,,srát na hlavu od děcek", nikdy nebyla sprostá, to by bylo pod její úroveň. Že by jim přímo řekla, že jsou hloupí, je možné. Ale řekla by to slušně. Ano, křičívala, když byl důvod, nekamarádila se s náma, ale nikdy nebyla sprostá. Je skvělá učitelka.

Inspekce nic nevyřeší, rodiče by jen měli víc děcka učit se chovat a učit. To že přijdou ze školy s kulí, jelikož se neučili a řeknou, že jim učitelka nadávala, že je blbej, neměl by se toho rodič chytnout jako útok, ale spíš jako apel na to že se děcko neučí.

Problém je v tom, že rodiče věří absolutně všemu, co jim děcko nakecá a neověří si, jak to je. Paní Dvořáková nemá nijak zvlášť vysoké nároky, jen očekává od žáku odezvu, jenže na to sou líní převážně a drzí a nepřizpůsobiví

Je mi líto těch, kteří si myslí že by tohodle byla p. Dvořáková schopná. Jen chce žáky něco naučit. A oni se učit nechtějí

Moje děti pani učitelka neučila, ale podle mě patří k těm učitelům, kteří dříve drželi úroveň šanovské školy. Pochopila bych stížnosti dětí, které mají raději učitele, který neudrží kázeň, tedy je pro ně hodina výuky zábavou. Nechápu však jejich rodiče, kteří by naopak měli býti spokojeni, že jejich ratolesti učí učitelka, která má snahu je něco naučit, udrží jejich pozornost a dobře je připravuje pro případné další studium.

 Vysoce hodnotím krok pani ředitelky, která svoji podřízenou obhajuje, protože zbavit se dobrého kantora, by byla velká chyba.

Myslím, že by rodiče měli svoje kroky přehodnotit a nechat pani učitelku pracovat tak jako doposud, aby jejich děti v budoucnu na ni vzpomínaly jako na člověka, který je dobře do života připravil.

 Při vzpomínce na učitele, kteří byli přísní a nebylo to jen příkré slovo, ale i pořádná facka někdy přiletěla, se nám vybaví, kolikrát nás vědomosti, které jsme od nich získali posunuly dál a to je to, co nám má škola přinést.

je takový problém paní učitelku poslat na pás psychotestů?!? Zaměstnání je to  bez debat náročné, Děti umí být bestie, stejně jako učitelky - zažila jsem oboje. Syndrom vyhoření, zvlášt ke konci roku, k tomu všemu patří.  Přístup ředitelky je nešťastný - měla by být nestranná a hledat jádro pudla. Teď tam má inspekci, čelka bude jak milius ( ta naše byla vždycky taky... jednou ale ječela tak, že to slyšel i ředitel a vysvětlil jí, že na sedmilete děti je to poněkud přehnané.Na chvíli jí to pomohlo)

Na každý pád je záhodné aby si s vyučující promluvil odborník. ( I když i ti jsou mnohdy bohužel s uvozovkami)

Asi bych to viděl takhle:

Ptát se dětí nebude to správné ořechové. Na objektivní informace od školních žáků těžko možno spoléhat. Tajný odposlech je nelegální, veřejný odposlech neúčinný. Odposlech přitisknutým uchem ke dveřím nedůstojný. Inspekce nic nevyšetří, protože před inspektorkou asi nikdo sprostě mluvit nebude, ale řešení tu existuje.

Kdo má psychická traumata popisovaná úvodním článkem v tak velikém měřítku, může se obrátit na školního psychiatra anebo změnit školu a dojíždět případně docházet do čtyři kilometry vzdálených Hrušovan nad Jevišovkou.

Pokud jsou jeho psychická traumata tak veliká, s radostí tento denní pochoďák za vzděláním podstoupí a přispěje to jeho zdraví. Pokud jsou traumata zveličena , žáci  si to společně s rodiči rozmyslí a uklidní se. Omluví se paní učitelce za unáhlenost a donesou společně s rodiči kytku anebo bonboniéru. Takhle lze vyřešit vzniklé spory s pedagožkou a to dokonce považte, bez zásahu školní inspektorky, což by bylo více nežli chvályhodné, příkladné pro děti, ze kterých společnými silami hodláme vychovat slušné lidi.

Nemají tam náhodou nějakou tu "diškrymynovanou menšinu"?..

ne, nikdo takový tu není

Ta paní učitelka je asi jen přísnější, než zbytek učitelského sboru. Dnešní, převážně rozmazlení a zpovykaní, fracci by si měli testnout chodit do školy v takových 70. letech. My jsme měli češtinářku, která po vyrušujících žácích bravurně, s muškou jako vilém Tell, metala křídy, tužky, klíče.... "potrefený" musel donést "střelivo" ke stolku a hned byl vyzkoušen. Když by si na tohle jednání někdo zkusil postěžovat doma, tak by dostal ještě návdavek s tím, že nemá vyrušovat. Naše paní učitelka se jmenovala Skřivánková a byla hodně přísná, ale spravedlivá. Připravila nás perfektně na přijímačky a díky jejím "pevným základům" mluvnice i pravopisu, jsme na střední měli minimální problémy. Měla podporu ředitele, kolegů i rodičů a měla autoritu.

Kdyby byla "jen přísnější", tak by patrně nevyvolávala takové emoce, i když to samozřejmě nemohu vyloučit. A učitelů, kteří si na dětech vybíjeli své komplexy, jsem pár zažil (jednoho dokonce o řadu let později jeden žák zabil), vy ne?

škoda, že sem nenapíše nikdo ze Šanova

Můžete si přečíst můj příspěvek ze Šanova.

Já učil 3 roky a užil jsem si jak s dětmi, tak s kolegy. Děti, když si dáte tu práci, se dají motivovat a relativně v klidu vést, musíte si, ale dát tu práci. Byl jsem hodně mladý a stálo mi to za to, přesto jsem z tohoto oboru odešel. Bohužel jsem byl svědkem i vyhaslých protivných a škodolibých kolegů, kteří se řídili pouze antipatiemi a někdy mi přišlo, že z toho, že se po někom vozili nebo někoho potopili měli radost. Kompenzovali si tím dle mého názoru své problémy. Myslím, že by měl zřizovatel školy více motivovat učitele různými akcemi jak pro děti tak pro učitele. Ruku na srdce, každý jsme měli nějakého kantora, který Nás mučil. U některých jsme později dospěli k názoru, že to bylo dobře a ještě jsme jim za to byli vděční a u některých si do dnes myslíme, že to byli degenové. Tak to prostě je.

Učil jste 3 roky - a co potom ? Matka učila 50 let a dneska by mezi tu sebranku drzých, sprostých parchantů nešla.

Chybí vzory     Dítě odkouká co vidí a slyší kolem.

Syn měl taky podobnou učitelku, ovšem už ve 4. třídě. Nazývala celou třídu idioty, debily, hovada, dementy. Bez výjimky, bez rozdílů. Syn míval ráno hlavu v záchodě a zvracel. Stížnosti nepomohly, tak jsme ho přesunuli na jinou školu. Po těch prázdninách odešlo ze třídy 7 dětí.

Ehm, je otázkou, nakolik byla sprostá a urážlivá.. A nakolik jen říkala pravdu.