„Já bych všechny ty internety a počítače zakázala,“ odpověděla rezolutně v září 1999 důchodkyně Věra Pohlová 

Nedávno jsem tu četl, že se do škol i školek nakoupí další tablety, zruší se učebnice a zjednoduší písmo, aby se děti zbytečně nezatěžovaly.

Neměli by se nejdřív sami ti "odborníci" domluvit, co a jak vlastně chtějí dělat a k čemu ty děcka vést?

Skoro bych řekl, že hovoříte o dvou různých úsecích dne.

Pokud se v tom chtějí angažovat města, musí začít investovat do NEORGANIZOVANÉHO sportu, a vybudovat hřiště a plácky před domy dostupné kdykoli. Každé odpoledne možnost si pod vedením trenéra zahrát nějaký  sport (každý den jiný). Kdo přijde, ten hraje. Např. dobrá příležitost pro studenty fakult tělesné výchovy pro jejich praxi (budou placeni městem). Budou se střídat, aby každé odpoledne od 14 do 19 hodin někdo byl na to hřišti, donesl míče, lana a něco pod jejich dozorem hráli. Když připraví zajímavý program, děti rády budou chodit.

Tím "neorganizovaného" mám na mysli nevýkonostní sport, možná to je přesnější výraz. Žádná honba za výsledky, výkony, tituly. Prostě všeobecná, různorodá směs sportů pro radost.

...plácky kde se děcka scházeli jsou zastavěné bytovkami, hřiště vybudované a odprezentované jako místo pro děti jsou buď daleko a zamčené nebo v tichosti zrušené a sportování organizované ve sportovním klubu vychází finančně na jeden a půl násobek průměrné měsíční mzdy za rok (příspěvek klubu a náklady na vybavení cestování atd.)  a to ještě v lepším případě (hokej, fotbal, basketbal, plavání nebo i tenis se pohybuje v násobcích)... takže čemu se lékaři, trenéři a učitelé diví? je hezký běhat s děckem zdarma po lese, ale to mu potřebný sociální kontakt nevytvoří a bazén, halu na badminton, tenisový kurt apod. si běžná rodina může dovolit 2-3x za měsíc pokud je něco takového dostupné. školní tělocvičny jsou komerčně pronajaté na dva roky dopředu. řeči o podpoře mládežnického sportu jsou už deset let jen kecy a školní akce končí stejně pouze tím, že všechny aktivity objíždí stejná skupina 6-10 děcek z ročníku... prostě zbytečné a stále se opakující studie a "alarmující" články či reportáže... 

tak zrovna basketball se v násobcích nepohybuje, to je jeden z těch levnějších sportů......

No nevím ja chtěl aby kluk hrál fotbal ale zájem fotbalového klubu u nás žádný.Třeba tréninky to byla katastrofa zájem o to je něco naučit.Ale na štěstí vedle ve vesnici je větší zájem o fotbal tréninky mají řekl bych hodně velkou uroveň takže kluka fotbal baví a o to jede.

ony náhrady zničených kolem a kyčlí a léčba natržených svalů taky nejsou zadarmo.

Oproti léčení důsledků obezity, kardivaskulárních chorob atd. jde ale o pakatel

To je jednoduché: 1. zrušit zákaz vstupu na fotbalová hřiště. 2. ve sportovních klubech se nesoustředit na výkon, ale na to, aby měly děti ze sportu radost.

to je bohužel pravda. najít sportovní oddíl, kde se sportuje pro radost, to je téměř nemožné a když už, tak jen pro nejmladší děti. všude se trénuje na soutěže, "jede" se na výkon, na umístění, víkendy se tráví mimo domov na soutěžích, což pro rodiče taky není zrovna příjemné, pokud berou sport jako rekreaci a součást životního stylu a nevidí ve sportovních úspěších dítěte smysl života. Sama jsem tak zažila 3 roky s dcerou v aerobicu a na rovinu: never more. už tak rodina tráví rozbitá celý týden, rodiče v práci, děti ve škole, a když se musí ještě rozdělit i o víkendu kvůli cestě na závody, je to na nic. A s miminem do haly, kde celý den řve hlasitá tuc-tuc muzika, to vážně není nic moc. Nakonec nás, dcerku i nás rodiče, trenérka otrávila tlakem na výkon, neustálým ublíženým vydíráním, povinností jezdit na soutěže. tak jsme se na to vyprdli a zapsali dítě do dramaťáku. i takhle sportovní kluby přicházejí o členy, to by se taky mohlo říct.