Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Město se bojí o plyn. V Brně chce vsadit rychlerostoucí stromy

Několik pozemků v Brně, které teď leží ladem, by mohlo najít nečekané využití. Ekologicky výhodné a energeticky prospěšné. Město by na nich chtělo vysadit plantáž topolů a vrb. Neboli rychle rostoucích dřevin. Využívaly by se pro výrobu tepelné energie.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P34a58t78r37i97k 10S24v84o98b72o36d89a 3929831636975

Nejsem na to odborník, nicméně někde jsem četl, že "rychle naroste- rychle shoří", jinými slovy ty různé japonské topoly zase takové terno nejsou - když se započte práce, manipulace, zpracování a produkce tepla, tak zlatý smrk...

0/0
16.3.2015 8:19

R30o46m59a20n 65J55e12s78c68h97k55e 9418185717685

Projeďte se vlakem z Brna do Blanska a uvidíte velmi mnoho popadaných stromů. Nikomu se nechce s tím tahat. Každý raději pustí plyn.  Já sám chodím na haluze do lesa, hajný je spokojen, já nic neplatím. Lidé hodně zpohodlněli.

+5/0
14.3.2015 7:28

M40i74c90h18a10e31l 22C84h74a53r50v88á21t 9869828873242

Ó ano, kolik tepla vyprodukujete těmi svými haluzemi a kolik by ho bylo třeba, aby zvládlo zásobit třeba Vinohrady.;-(

0/−1
14.3.2015 10:41

T38o78m52a71s 14A53u16g73u48s23t80y94n 6317556851530

Dřív se tomu říkalo les, dneska už je to plantáž?

Jsou tyto topoly a vrby původními druhy? Pokud ne, tak na tom nic moc ekologického není...

0/0
14.3.2015 6:33

K40a27m27i34l 52D87o16l22e45z38e96l 6792806574372

proc by se na byvalem smetisti nedalo stavet ? V Brne pod klajdovou jsou na byvalem smetisti postaveny rodine domky. Kdyz jdu kolem rikam si kdo tam muze bydlet :))

0/0
14.3.2015 4:06

Václav 7785868677572

V Turecku mají topoly vysazené všude možně i nemožně, hlavně na mizerné písčité půdě kde vypěstujete tak akorát mrkev. Jistou nevýhodou je že hodně vysávají živiny z půdy pod sebou, pole ani zahrádku si tam pak už uděláte těžko.. jaké půdy jsou na černovické terase?

+1/0
13.3.2015 20:24

T30o57m39a61s 32C28e13n55e25k 6487454610723

100m písku

0/0
13.3.2015 23:06

T54o66m65á10š 39T57a95t20í54č10e83k 5960412690458

Jasně. Musíme zachránit planetu.

Jinak: dřevem se topilo ještě v 19. století běžně. Slavní voraři na Vltavě nedělali nic jinýho, než že Pražákům vozili otop. Důsledky tohoto principu vidíme dnes na Šumavě: vysázená monokultura, citlivější než křídélko motýla.

Nene, zelenáči, tudy cesta nevede. Ve svaté víře ve zlaté staré doby se máme vracet k neosvědčeným technologiím!? Ach, běžte někam... :-P

+1/−2
13.3.2015 18:55

V51l42a10s47t92i75m98i84l 81S96m69o93l90k64a 9876182890224

V Maloměřicích by měly být instalovány dva kotle na štěpku o výkonu po 40 MW. Toto je hodnota odpovídající místním výtopnám. ( pro srovnání: Špitálka má výkon 411 MW, současný výkon v Maloměřicích je 225 MW ). A teď něco o štěpce: výhřevnost cca 12 MJ/kg, to odpovídá cca 3,35 kWh/kg. Jeden m3 štěpky = cca 250 kg. Takže při výkonu jednoho kotle 40 MW je spotřeba štěpky cca 47.7 m3. Na jeden čtyřnápravový vagón se vejde cca 100 m3. Tedy jeden kotel spotřebuje za hodinu cca půl vagónu štěpky.

A teď ta základní otázka: kolik vagónů štěpky se vyprodukuje na černovické terase ?

Fakt by mě zajímalo, na kolik dní to bude stačit. Při spotřebě jednoho vagónu za hodinu to na moc dlouho stačit nebude.

+3/0
13.3.2015 17:40

M58i43l29a84n 82K21r30á66t28k72ý 4606290165316

V Brně už máme jednu výtopnu na štěpku v Bystrci. Výkon okolo 3MWt, sváží se tam ~5 náklaďáků štěpky denně prakticky z celých lesů MB. Je prakticky v zástavbě, takže hluk, prach atd....

Jinak je to typicky zelená póza, hra na energetickou soběstačnost realizovaná vypěstováním pár stromů. O tom, že největším příspěvkem k energetické soběstačnosti Brna je spalovna komunálních odpadů raději mlčí....

+2/0
14.3.2015 10:43

P43e16t23r 55D12l93o28u72h17ý 3735891112548

Z jednoho hektaru japonského topolu se dá získat až 40 tun (první sklizeň) a až 60 tun (2. až 7. sklizeň). Za 25 let lze teoreticky získat 400 tun štěpky z hektaru. Jenže všechno jsou to hodnoty "až" a váha se uvádí v mokrém stavu, kdy výhřevnost je pouze 8 MJ/kg. V průměru za rok lze dosáhnout "až" 16 tun mokré štěpky. Reálně bych to viděl tak na 10 tun/rok z hektaru u vámi uváděné výhřevnosti 12 MJ/kg, tudíž 40 m3. Hektar nestačí ani na hodinu. Pokud budeme uvažovat, že "naplno" se topí třeba půl roku, tak na 40 MW je potřeba štěpka z cca. 5220 hektarů (při účinnosti 100% :-))

0/0
7.4.2015 17:17

I75v98a50n 59H19o28l18a33s 5787337928977

>  jednak tezko budete topit biomasou v plynovym kotli

A on někdo tvrdil, že chtěji ty topoly strkat do plynového kotle?

0/0
13.3.2015 15:55

J80a61n 20K63o78ř27á63n 7347188748836

když ten kotel bude dost dlouhej ;-D;-D

0/0
13.3.2015 16:47

J43i53r11k75a 66K56o49c10h 7224744473405

to slou problemy. jednak tezko budete topit biomasou v plynovym kotli a jednak .... pokud rusko stopne plny tak to bude takovej pruser pro celou evropu, ze tech par topolu brno nezachrani

+2/0
13.3.2015 14:07

I65v72a96n 61H77o56l22a24s 5967897758787

> jednak tezko budete topit biomasou v plynovym kotli

A on někdo tvrdil, že chtěji ty topoly strkat do plynového kotle?

0/0
13.3.2015 15:55

J11i29r90k54a 62K35o31c36h 7224744423845

asi vam uslo, ze ty vytopny na plyn uz tu jsou. takze co s nema udelame ?

0/−1
13.3.2015 16:37

I34v84a64n 32H12o65l46a58s 5797497458257

Neušlo, za to ušlo vám, že u centrálních zdrojů tepla je naprosto běžné, že vlastní spalovací část (tedy část kotle) bývá výměnná, protože se právě počítá s tím, že při dlouhodobější změně poměru cen jednotlivých médií se ta střeva vymění.

0/0
13.3.2015 17:12

P47a61v89e36l 56O95d37r30a38z14i85l 6904769477800

Jestli ona ale ta část technologie, která se musí případně vyměnit, nestojí většinu nákladů na výstavbu.

0/0
16.3.2015 11:58

I30v29a84n 14H43o45l84a85s 5457707878397

Nestojí, zejména pokud se s výměnou topeniště počítá od začátku.

0/0
16.3.2015 12:24







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.