Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Město se bojí o plyn. V Brně chce vsadit rychlerostoucí stromy

Několik pozemků v Brně, které teď leží ladem, by mohlo najít nečekané využití. Ekologicky výhodné a energeticky prospěšné. Město by na nich chtělo vysadit plantáž topolů a vrb. Neboli rychle rostoucích dřevin. Využívaly by se pro výrobu tepelné energie.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P68a29t15r27i75k 88S42v59o72b87o58d86a 3569291846745

Nejsem na to odborník, nicméně někde jsem četl, že "rychle naroste- rychle shoří", jinými slovy ty různé japonské topoly zase takové terno nejsou - když se započte práce, manipulace, zpracování a produkce tepla, tak zlatý smrk...

0/0
16.3.2015 8:19

R40o20m13a29n 76J44e54s76c66h34k54e 9528235977895

Projeďte se vlakem z Brna do Blanska a uvidíte velmi mnoho popadaných stromů. Nikomu se nechce s tím tahat. Každý raději pustí plyn.  Já sám chodím na haluze do lesa, hajný je spokojen, já nic neplatím. Lidé hodně zpohodlněli.

+5/0
14.3.2015 7:28

M90i35c54h94a52e19l 77C61h62a18r70v20á85t 9779128753242

Ó ano, kolik tepla vyprodukujete těmi svými haluzemi a kolik by ho bylo třeba, aby zvládlo zásobit třeba Vinohrady.;-(

0/−1
14.3.2015 10:41

T23o24m23a20s 28A62u61g91u84s59t50y18n 6637876161580

Dřív se tomu říkalo les, dneska už je to plantáž?

Jsou tyto topoly a vrby původními druhy? Pokud ne, tak na tom nic moc ekologického není...

0/0
14.3.2015 6:33

K88a67m94i30l 74D89o31l30e42z50e65l 6672726434892

proc by se na byvalem smetisti nedalo stavet ? V Brne pod klajdovou jsou na byvalem smetisti postaveny rodine domky. Kdyz jdu kolem rikam si kdo tam muze bydlet :))

0/0
14.3.2015 4:06

Václav 7885328777382

V Turecku mají topoly vysazené všude možně i nemožně, hlavně na mizerné písčité půdě kde vypěstujete tak akorát mrkev. Jistou nevýhodou je že hodně vysávají živiny z půdy pod sebou, pole ani zahrádku si tam pak už uděláte těžko.. jaké půdy jsou na černovické terase?

+1/0
13.3.2015 20:24

T10o83m75a80s 17C91e43n60e34k 6277214540543

100m písku

0/0
13.3.2015 23:06

T82o14m37á87š 43T79a93t48í34č91e88k 5850212940338

Jasně. Musíme zachránit planetu.

Jinak: dřevem se topilo ještě v 19. století běžně. Slavní voraři na Vltavě nedělali nic jinýho, než že Pražákům vozili otop. Důsledky tohoto principu vidíme dnes na Šumavě: vysázená monokultura, citlivější než křídélko motýla.

Nene, zelenáči, tudy cesta nevede. Ve svaté víře ve zlaté staré doby se máme vracet k neosvědčeným technologiím!? Ach, běžte někam... :-P

+1/−2
13.3.2015 18:55

V21l26a60s29t41i19m76i58l 15S91m24o23l81k55a 9706952240394

V Maloměřicích by měly být instalovány dva kotle na štěpku o výkonu po 40 MW. Toto je hodnota odpovídající místním výtopnám. ( pro srovnání: Špitálka má výkon 411 MW, současný výkon v Maloměřicích je 225 MW ). A teď něco o štěpce: výhřevnost cca 12 MJ/kg, to odpovídá cca 3,35 kWh/kg. Jeden m3 štěpky = cca 250 kg. Takže při výkonu jednoho kotle 40 MW je spotřeba štěpky cca 47.7 m3. Na jeden čtyřnápravový vagón se vejde cca 100 m3. Tedy jeden kotel spotřebuje za hodinu cca půl vagónu štěpky.

A teď ta základní otázka: kolik vagónů štěpky se vyprodukuje na černovické terase ?

Fakt by mě zajímalo, na kolik dní to bude stačit. Při spotřebě jednoho vagónu za hodinu to na moc dlouho stačit nebude.

+3/0
13.3.2015 17:40

M21i23l89a39n 62K10r87á96t44k61ý 4586830905306

V Brně už máme jednu výtopnu na štěpku v Bystrci. Výkon okolo 3MWt, sváží se tam ~5 náklaďáků štěpky denně prakticky z celých lesů MB. Je prakticky v zástavbě, takže hluk, prach atd....

Jinak je to typicky zelená póza, hra na energetickou soběstačnost realizovaná vypěstováním pár stromů. O tom, že největším příspěvkem k energetické soběstačnosti Brna je spalovna komunálních odpadů raději mlčí....

+2/0
14.3.2015 10:43

P79e48t36r 22D11l60o34u23h72ý 3365781822518

Z jednoho hektaru japonského topolu se dá získat až 40 tun (první sklizeň) a až 60 tun (2. až 7. sklizeň). Za 25 let lze teoreticky získat 400 tun štěpky z hektaru. Jenže všechno jsou to hodnoty "až" a váha se uvádí v mokrém stavu, kdy výhřevnost je pouze 8 MJ/kg. V průměru za rok lze dosáhnout "až" 16 tun mokré štěpky. Reálně bych to viděl tak na 10 tun/rok z hektaru u vámi uváděné výhřevnosti 12 MJ/kg, tudíž 40 m3. Hektar nestačí ani na hodinu. Pokud budeme uvažovat, že "naplno" se topí třeba půl roku, tak na 40 MW je potřeba štěpka z cca. 5220 hektarů (při účinnosti 100% :-))

0/0
7.4.2015 17:17

I65v79a65n 77H31o92l70a81s 5827207308857

>  jednak tezko budete topit biomasou v plynovym kotli

A on někdo tvrdil, že chtěji ty topoly strkat do plynového kotle?

0/0
13.3.2015 15:55

J96a29n 53K21o42ř95á55n 7177338918126

když ten kotel bude dost dlouhej ;-D;-D

0/0
13.3.2015 16:47

J17i43r82k22a 78K86o98c27h 7124834263455

to slou problemy. jednak tezko budete topit biomasou v plynovym kotli a jednak .... pokud rusko stopne plny tak to bude takovej pruser pro celou evropu, ze tech par topolu brno nezachrani

+2/0
13.3.2015 14:07

I41v63a95n 80H62o96l59a96s 5647257918247

> jednak tezko budete topit biomasou v plynovym kotli

A on někdo tvrdil, že chtěji ty topoly strkat do plynového kotle?

0/0
13.3.2015 15:55

J62i14r68k61a 93K81o37c43h 7414874623695

asi vam uslo, ze ty vytopny na plyn uz tu jsou. takze co s nema udelame ?

0/−1
13.3.2015 16:37

I86v20a57n 13H94o20l13a83s 5237127178787

Neušlo, za to ušlo vám, že u centrálních zdrojů tepla je naprosto běžné, že vlastní spalovací část (tedy část kotle) bývá výměnná, protože se právě počítá s tím, že při dlouhodobější změně poměru cen jednotlivých médií se ta střeva vymění.

0/0
13.3.2015 17:12

P77a10v73e54l 35O41d14r52a27z89i97l 6264829397640

Jestli ona ale ta část technologie, která se musí případně vyměnit, nestojí většinu nákladů na výstavbu.

0/0
16.3.2015 11:58

I18v12a88n 11H10o75l42a20s 5747867118937

Nestojí, zejména pokud se s výměnou topeniště počítá od začátku.

0/0
16.3.2015 12:24





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.