Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Město se bojí o plyn. V Brně chce vsadit rychlerostoucí stromy

Několik pozemků v Brně, které teď leží ladem, by mohlo najít nečekané využití. Ekologicky výhodné a energeticky prospěšné. Město by na nich chtělo vysadit plantáž topolů a vrb. Neboli rychle rostoucích dřevin. Využívaly by se pro výrobu tepelné energie.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P10a45t87r53i60k 14S95v88o34b75o84d81a 3529731116405

Nejsem na to odborník, nicméně někde jsem četl, že "rychle naroste- rychle shoří", jinými slovy ty různé japonské topoly zase takové terno nejsou - když se započte práce, manipulace, zpracování a produkce tepla, tak zlatý smrk...

0/0
16.3.2015 8:19

R13o64m80a86n 84J52e28s16c49h12k12e 9968405327345

Projeďte se vlakem z Brna do Blanska a uvidíte velmi mnoho popadaných stromů. Nikomu se nechce s tím tahat. Každý raději pustí plyn.  Já sám chodím na haluze do lesa, hajný je spokojen, já nic neplatím. Lidé hodně zpohodlněli.

+5/0
14.3.2015 7:28

M97i64c64h20a93e45l 74C63h71a84r94v83á57t 9339368473512

Ó ano, kolik tepla vyprodukujete těmi svými haluzemi a kolik by ho bylo třeba, aby zvládlo zásobit třeba Vinohrady.;-(

0/−1
14.3.2015 10:41

T78o26m95a41s 77A44u36g57u27s81t14y58n 6117976571110

Dřív se tomu říkalo les, dneska už je to plantáž?

Jsou tyto topoly a vrby původními druhy? Pokud ne, tak na tom nic moc ekologického není...

0/0
14.3.2015 6:33

K51a86m26i86l 62D17o93l38e11z18e12l 6882686694812

proc by se na byvalem smetisti nedalo stavet ? V Brne pod klajdovou jsou na byvalem smetisti postaveny rodine domky. Kdyz jdu kolem rikam si kdo tam muze bydlet :))

0/0
14.3.2015 4:06

7225638597272

V Turecku mají topoly vysazené všude možně i nemožně, hlavně na mizerné písčité půdě kde vypěstujete tak akorát mrkev. Jistou nevýhodou je že hodně vysávají živiny z půdy pod sebou, pole ani zahrádku si tam pak už uděláte těžko.. jaké půdy jsou na černovické terase?

+1/0
13.3.2015 20:24

T24o36m92a29s 30C38e62n75e63k 6707154700853

100m písku

0/0
13.3.2015 23:06

T47o81m16á46š 19T60a88t71í32č67e39k 5690412470888

Jasně. Musíme zachránit planetu.

Jinak: dřevem se topilo ještě v 19. století běžně. Slavní voraři na Vltavě nedělali nic jinýho, než že Pražákům vozili otop. Důsledky tohoto principu vidíme dnes na Šumavě: vysázená monokultura, citlivější než křídélko motýla.

Nene, zelenáči, tudy cesta nevede. Ve svaté víře ve zlaté staré doby se máme vracet k neosvědčeným technologiím!? Ach, běžte někam... :-P

+1/−2
13.3.2015 18:55

V57l10a90s93t51i79m43i74l 57S66m95o57l98k41a 9406672940474

V Maloměřicích by měly být instalovány dva kotle na štěpku o výkonu po 40 MW. Toto je hodnota odpovídající místním výtopnám. ( pro srovnání: Špitálka má výkon 411 MW, současný výkon v Maloměřicích je 225 MW ). A teď něco o štěpce: výhřevnost cca 12 MJ/kg, to odpovídá cca 3,35 kWh/kg. Jeden m3 štěpky = cca 250 kg. Takže při výkonu jednoho kotle 40 MW je spotřeba štěpky cca 47.7 m3. Na jeden čtyřnápravový vagón se vejde cca 100 m3. Tedy jeden kotel spotřebuje za hodinu cca půl vagónu štěpky.

A teď ta základní otázka: kolik vagónů štěpky se vyprodukuje na černovické terase ?

Fakt by mě zajímalo, na kolik dní to bude stačit. Při spotřebě jednoho vagónu za hodinu to na moc dlouho stačit nebude.

+3/0
13.3.2015 17:40

M25i50l85a63n 45K12r12á69t55k90ý 4676620585876

V Brně už máme jednu výtopnu na štěpku v Bystrci. Výkon okolo 3MWt, sváží se tam ~5 náklaďáků štěpky denně prakticky z celých lesů MB. Je prakticky v zástavbě, takže hluk, prach atd....

Jinak je to typicky zelená póza, hra na energetickou soběstačnost realizovaná vypěstováním pár stromů. O tom, že největším příspěvkem k energetické soběstačnosti Brna je spalovna komunálních odpadů raději mlčí....

+2/0
14.3.2015 10:43

P90e73t28r 63D78l20o29u15h14ý 3175571782238

Z jednoho hektaru japonského topolu se dá získat až 40 tun (první sklizeň) a až 60 tun (2. až 7. sklizeň). Za 25 let lze teoreticky získat 400 tun štěpky z hektaru. Jenže všechno jsou to hodnoty "až" a váha se uvádí v mokrém stavu, kdy výhřevnost je pouze 8 MJ/kg. V průměru za rok lze dosáhnout "až" 16 tun mokré štěpky. Reálně bych to viděl tak na 10 tun/rok z hektaru u vámi uváděné výhřevnosti 12 MJ/kg, tudíž 40 m3. Hektar nestačí ani na hodinu. Pokud budeme uvažovat, že "naplno" se topí třeba půl roku, tak na 40 MW je potřeba štěpka z cca. 5220 hektarů (při účinnosti 100% :-))

0/0
7.4.2015 17:17

I12v88a39n 91H10o43l32a26s 5957137928637

>  jednak tezko budete topit biomasou v plynovym kotli

A on někdo tvrdil, že chtěji ty topoly strkat do plynového kotle?

0/0
13.3.2015 15:55

J87a91n 80K33o51ř16á94n 7187178668356

když ten kotel bude dost dlouhej ;-D;-D

0/0
13.3.2015 16:47

J22i76r87k84a 27K19o46c77h 7164664883985

to slou problemy. jednak tezko budete topit biomasou v plynovym kotli a jednak .... pokud rusko stopne plny tak to bude takovej pruser pro celou evropu, ze tech par topolu brno nezachrani

+2/0
13.3.2015 14:07

I80v25a98n 67H28o36l71a93s 5707347988907

> jednak tezko budete topit biomasou v plynovym kotli

A on někdo tvrdil, že chtěji ty topoly strkat do plynového kotle?

0/0
13.3.2015 15:55

J28i48r80k61a 10K61o69c15h 7444634263255

asi vam uslo, ze ty vytopny na plyn uz tu jsou. takze co s nema udelame ?

0/−1
13.3.2015 16:37

I22v58a14n 16H59o34l86a95s 5987917108177

Neušlo, za to ušlo vám, že u centrálních zdrojů tepla je naprosto běžné, že vlastní spalovací část (tedy část kotle) bývá výměnná, protože se právě počítá s tím, že při dlouhodobější změně poměru cen jednotlivých médií se ta střeva vymění.

0/0
13.3.2015 17:12

P51a48v75e80l 45O72d63r87a76z95i65l 6784389837770

Jestli ona ale ta část technologie, která se musí případně vyměnit, nestojí většinu nákladů na výstavbu.

0/0
16.3.2015 11:58

I53v95a82n 64H26o98l83a55s 5687327648447

Nestojí, zejména pokud se s výměnou topeniště počítá od začátku.

0/0
16.3.2015 12:24







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.