- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nejsem na to odborník, nicméně někde jsem četl, že "rychle naroste- rychle shoří", jinými slovy ty různé japonské topoly zase takové terno nejsou - když se započte práce, manipulace, zpracování a produkce tepla, tak zlatý smrk...
Projeďte se vlakem z Brna do Blanska a uvidíte velmi mnoho popadaných stromů. Nikomu se nechce s tím tahat. Každý raději pustí plyn. Já sám chodím na haluze do lesa, hajný je spokojen, já nic neplatím. Lidé hodně zpohodlněli.
Ó ano, kolik tepla vyprodukujete těmi svými haluzemi a kolik by ho bylo třeba, aby zvládlo zásobit třeba Vinohrady.
Dřív se tomu říkalo les, dneska už je to plantáž?
Jsou tyto topoly a vrby původními druhy? Pokud ne, tak na tom nic moc ekologického není...
proc by se na byvalem smetisti nedalo stavet ? V Brne pod klajdovou jsou na byvalem smetisti postaveny rodine domky. Kdyz jdu kolem rikam si kdo tam muze bydlet :))
V Turecku mají topoly vysazené všude možně i nemožně, hlavně na mizerné písčité půdě kde vypěstujete tak akorát mrkev. Jistou nevýhodou je že hodně vysávají živiny z půdy pod sebou, pole ani zahrádku si tam pak už uděláte těžko.. jaké půdy jsou na černovické terase?
Jasně. Musíme zachránit planetu.
Jinak: dřevem se topilo ještě v 19. století běžně. Slavní voraři na Vltavě nedělali nic jinýho, než že Pražákům vozili otop. Důsledky tohoto principu vidíme dnes na Šumavě: vysázená monokultura, citlivější než křídélko motýla.
Nene, zelenáči, tudy cesta nevede. Ve svaté víře ve zlaté staré doby se máme vracet k neosvědčeným technologiím!? Ach, běžte někam...
V Maloměřicích by měly být instalovány dva kotle na štěpku o výkonu po 40 MW. Toto je hodnota odpovídající místním výtopnám. ( pro srovnání: Špitálka má výkon 411 MW, současný výkon v Maloměřicích je 225 MW ). A teď něco o štěpce: výhřevnost cca 12 MJ/kg, to odpovídá cca 3,35 kWh/kg. Jeden m3 štěpky = cca 250 kg. Takže při výkonu jednoho kotle 40 MW je spotřeba štěpky cca 47.7 m3. Na jeden čtyřnápravový vagón se vejde cca 100 m3. Tedy jeden kotel spotřebuje za hodinu cca půl vagónu štěpky.
A teď ta základní otázka: kolik vagónů štěpky se vyprodukuje na černovické terase ?
Fakt by mě zajímalo, na kolik dní to bude stačit. Při spotřebě jednoho vagónu za hodinu to na moc dlouho stačit nebude.
V Brně už máme jednu výtopnu na štěpku v Bystrci. Výkon okolo 3MWt, sváží se tam ~5 náklaďáků štěpky denně prakticky z celých lesů MB. Je prakticky v zástavbě, takže hluk, prach atd....
Jinak je to typicky zelená póza, hra na energetickou soběstačnost realizovaná vypěstováním pár stromů. O tom, že největším příspěvkem k energetické soběstačnosti Brna je spalovna komunálních odpadů raději mlčí....
> jednak tezko budete topit biomasou v plynovym kotli
A on někdo tvrdil, že chtěji ty topoly strkat do plynového kotle?
to slou problemy. jednak tezko budete topit biomasou v plynovym kotli a jednak .... pokud rusko stopne plny tak to bude takovej pruser pro celou evropu, ze tech par topolu brno nezachrani
> jednak tezko budete topit biomasou v plynovym kotli
A on někdo tvrdil, že chtěji ty topoly strkat do plynového kotle?