Když ty plochy budete sekat, spásat, přeorávat, tak to vyjde dráž. Vojáci stejně někde musí cvičit, tak se výcvik spojí s vytvořením ploch pro drobné organismy, které v kulturní krajině již zmizeli.
Jedině kdybychom se v ČR vzpamatovali, začali si kupovat potraviny z místních zemědělských produktů, tak by byla šance, že část těchto plochy by se v nějakém extenzivním režimu mohla zemědělsky obhospodařovat.
Pokud si kupujeme vepřové z Dánska a Německa, hovězí z Jižní Ameriky, brambory z Polska, jablka z celé Evropy včetně jižní polokoule, tak naše krajina zarůstá a její rozmanitost musíme draze udržovat.
Nicméně náklady na údržbu krajiny ve smyslu zachování několika biologicky cenných lokalit jsou zlomkem toho, co dáme do asanace různých zřícenin, které si ctíme víc, než tisíce let tvrdé dřeny našich předků v krajině, díky které se v naší zemi vytvořila specifická kulturní krajina a zachovali tak různé rostliny a živočichové, kteří pro svůj život potřebují rozmanitou krajinu, ne stovky hektarů řepky, obilí, smrčin či neudržovaných luk zarůstajících vysokou trávou a křovinami.
Ekologům bych proto nenadával, protože smysl a poslání této činnosti zaměřené na zachování mozaiky rozmanité přírody v naší krajině neumíme pochopit a zdá se nám zbytečná.
Není to tak - zeptejte se prababiček, jak naše krajina byla pestrá. Od rostlin až po drobné zvířata. Časy, kdy na každé mezi se váleli zajíci, za hroudou se schovávaly koroptve jsou pryč. A to je jen malinký příklad, jak jsme život v krajině změnili. Respektive čeho se ještě dokážeme všimnout.
... Namísto utlučení másla z mléka v hale a stroji k tomu určenými, budeme vozit mlíko v nákladním kouřícím autě (zde megakouřícím a 200l/1h nafty spotřbovávající - to je "ekologie!
...) po hrbaté cestě sem a tam
...
