- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jenže by jí přišli blahopřát zástupci města nebo dokonce, nedej bože, kraje, takže rozumná paní se raději narozenin nedožila. Přece si nezkazí 109ny.
Vzpomínám na svou vlastní babičku, která ve věku 82 let zemřela duchem stále mladá a skoro do posledních chvil se smíchem / úsměvem na rtech.
Existuje jedna moudrost:
"Když ses narodil, všichni okolo se usmívali a ty jediný jsi plakal. Žij tak, aby až budeš umírat, jsi se mohl usmívat ty a plakali lidé okolo..."
Tyrolský Merán patřil tehdy ještě k naší vlasti. Můj tatínek v r. 1914 nastoupil do boje s Italy, kteří tu oblast chtěli obsadit, bojoval jako důstojník horského dělostřelectva na výšinách kolem Ortleru. Ještě 1921 bojoval s Poláky na Pradědu.
Tehdejší generace šla z války do války, z okupace do okupace. Važme si toho, užívejme si míru, dokud to jde!
Moje rec. Vetsina z nas prozila zivot v blahobytu. Jen po valce to bylo spatne. Ani pres vladu "lidu" tu hlad nebyl. A dnes se ma vetsina lidi lip jak jejich rodice. Ja tedy urcite. Hlad jak zazili po valce jsem nikdy nemel a i za ten plat na ktery jako spravny cech nadavam si koupim vic nez oni v mojich letech.
Paní Bedřiško, odpočívejte v pokoji. Budeme na Vás myslet a vzpomínat.