Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Zapomenuté trubky v polích ničí úrodu i stroje. Odhalit je mohou drony

Jihomoravská pole jsou plná zapomenutých odvodňovacích trubek. Nikdo už přesně neví, kde jsou ukryté, zničit přitom můžou úrodu i zemědělskou techniku. Vyhledávat by je mohly drony, odborníci právě dokončili testování.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K20a43r25e91l 44J85u52r80d52a 2166878449881

mapy.cz+sucho https://mapy.cz/zakladni?x=16.8541570&y=49.1474495&z=17&base=ophoto

0/0
28.3.2017 10:03

T42o12m47a78s 84M75a32t36e46r31a 4206181723723

A kde je ta drenáž?

0/0
28.3.2017 21:14

J47i24r33k10a 35S48u57c31h76o84d53o22l 7918553527800

To si děláte srandu, že u orto fotky napíšete že se jedná o viditelný systém drenážních trubek a přitom to jsou koleje od traktora. ;-D

+1/−1
28.3.2017 9:42

V33á28c36l51a28v 74P54o70u49s43t37k82a 3730211142

Vy tam ty linky nevidíte?

+1/0
28.3.2017 9:46

M83i71r23o15s66l28a15v 62H94a40r20m35a62n 7350722834754

Když jsme meliorace dělali tak vždy po určité vzdálenosti byly šachty na případné čištění.Tak jestli ty šachty nezničili měli by směr odvodňovacích trubek určit.

+4/0
28.3.2017 9:35

R82a65d96i91m 81P30o53l72á68š62e60k 9906203739579

Jinak mně článek připadá jako dost rychlokvašený.

Před takovými 100 lety se odvodňovací meliorační kanály z polí nedělaly z trubek, ale stavěly se z posbíraných kamenů. Tyto kameny, pokud se vyorají při nějaké hluboké orbě, fungují jako normální jiné kameny, co se na poli vyskytují a zemědělské stroje si s nimi poradí.

Později se na meliorace začaly používat "režné" trubky z obyčejné pálené hlíny, obvykle o průměru nějak 6 - 8 centimetrů a se stěnou trubky silnou asi centimetr, dlouhé asi 30 centimetrů. Tyto trubky svou pevností už vůbec nemohou být pro zemědělské stroje nějaký problém, navíc po těch desetiletích v zemi budou často rozpadlé i bez kontaktu se strojem.

A nějak od roku 1988, na sklonku socialismu se na odvodňovací a meliorační kanály začaly používat plastové tenkostěnné perforované trubky. Ty už vůbec nemohou být žádnou překážkou, mimo případ, kdy by se x metrů délky takové trubky v zemědělském stroji na něco navinulo. Ale ty plasty budou obvykle už zestárlé a málo pevné, takže je běžný zemědělský stroj spíš roztrhá na malé kousky.

Vidím to tak, že redaktor se podíval někde na jižní Moravu, našel na poli zbytek nějakého starého zavlažovacího systému, kde se voda rozváděla v podzemí kovovými ocelovými nebo litinovými trubkami, zamyslel se přímo hlavou a vyplodil tento článek.

+13/−1
28.3.2017 9:25

I64v79a 68V49a78l50č85í61k27o64v40á 3210189489

Nerozumím. Jaký kontakt se strojem, když jsou v metrové hloubce?

0/0
28.3.2017 10:01

K90a45r76e59l 60R10y17s 9233229120519

V metrové hloubce byly původně, ale jak se na poli pracuje, k tomu eroze, tak po x letech klidně můžou být někde 1,5 m hluboko a jinde 0,5 m nebo i méně, takže je pak pluhem vytáhnou.

+2/0
28.3.2017 10:37

R69a42d96i65m 54P71o84l65á61š70e82k 9656323149359

Nebo pokud tam jsou šachty v poli, tak u nás na polích jsou velice často poškozené nárazy techniky, přitom mohou být ty trubky i vytaženy ven nebo tam přítokem vody může vzniknout bažina a zemědělská technika se ponořit do bahna tak, že při vytahování ty trubky vytáhne i z metrové hloubky.

Případně pokud tam jsou výstupy toho potrubí z pole nedostatečně ošetřeny, časem při velkých deštích je zemina kolem betonového výstupu odnesena vodou, trubky jsou odhaleny a postupně při velkých srážkách jsou trubky odnášeny a do pole tak ve směru položených trubek odzdola nahoru postupuje erozní rýha. Zemědělci ji vždy zaorají, ale při velkých deštích se vodou z potrubí zase vytvoří, erozní rýha postoupí a 1 - 2 poslední trubky jsou často vodou vyneseny na pole

+1/0
28.3.2017 13:48

A95n13t79o36n50í18n 44Z33e76l26e82n40ý 2584733491506

Nikdo se nezmiňuje o tom, že by vadil kontakt se zemědělským strojem.

Tedy kromě vás. Takže jste si vymyslel problém který neexistuje a skvěle jste ho vyřešil.

0/−1
28.3.2017 11:15

R66a66d97i19m 17P88o95l72á92š55e55k 9556763189789

Hned v první větě toho článku.:-)

+1/0
28.3.2017 13:31

J53o54s35e13f 14F43i84l60i42p 3341182290

Ty dotace jsou asi moc vysoké. Zemědělci myslí na blbosti.

0/0
28.3.2017 9:15

M49a70r40e35k 90A21b30s25o97l34o94n 7276177178166

Aneb, my ty drony prodat musíme, tak si vymyslíme téma, kdo by to mohl zakoupit :-)

+3/−4
28.3.2017 9:12

V43a94c62l87a56v 68P46e39r85o33u69t45k16a 6808167644831

Drenáže mohou být i kameninové a navc až na vyjímky je půjde vytrasovat.

0/0
28.3.2017 9:09

R98a68d56i11m 61P29o63l43á56š92e80k 9296583179959

Kameninové asi sotva, to by se ve své době soudruhům pořádně prodražilo.

+3/0
28.3.2017 9:13

V96á36c51l65a78v 45P61o60u12s41t53k11a 3310751232

Soudruhům to bylo docela jedno, navíc v té době mnoho jiných možností neměli.

+2/−1
28.3.2017 9:27

R43a91d68i21m 28P47o60l15á80š74e98k 9536983759659

těžko.

Kamenina potřebuje speciální jíl, obyčejná cihlářská hlína jako pro meliorační trubky se nedá použít. Navíc se kamenina kvůli glazuře vypaluje nejméně dvakrát ve speciálních pecích, meliorační trubka jen jednou v cihlářské peci.

A v poslední řadě meliorace kameninovými trubkami by byla téměř úplně na nic, protože kamenina je na rozdíl od běžných "červených" melioračních trubek nepropustná, taková meliorace by prostě nefungovala. Meliorační trubky musí vodu propouštět, aby meliorace vodu z půdy mohla odvést.

0/0
28.3.2017 13:57

P20e36t26r 72P48e78t39r 6493852478473

"S tím, jak vyhledat trubky ve zhruba metrové hloubce, které znehodnocují zemědělskou půdu zavodněním i erozí, by přitom velmi dobře dokázaly pomoct drony."

Opravdu? Já myslel, že ten pozemek "znehodnocuje" příroda a trubky se to snaží potlačit a ono ejhle, za zavodnění můžou právě ty trubky...a to už vůbec nevím, jak způsobují erozi

+1/−1
28.3.2017 9:01

D18a53n69i17e28l 41S67o43b58o87t59a 9479884576450

Vždyť je to v článku napsané, trubky se ucpávají a tím se zavodní okolní část pole.

+1/0
28.3.2017 9:17

J31o69s90e78f90f 62M83u45s31i27l 7849575376440

Já si jen tak kliknul na Hanou a na druhém poli, na které jsem koukal, jsem našel příčnou linii. To je to, co hledají s dronem?

https://www.google.cz/maps/@49.5055519,17.1180571,362m/data=!3m1!1e3

+2/0
28.3.2017 8:48

M13a52r82e72k 79F38l16e45k73a55č 1676855654268

Panu Dvořákovi chybí trošku smysl pro ironii

+1/0
28.3.2017 8:43

P77e59t88r 37T24a12b56o69r57s16k56y 8847332187477

Takovy dron, to je dneska pulka prace :-)

+5/0
28.3.2017 8:41

A89n42t82o39n98í54n 45Z75e74l18e28n39ý 2854953441216

A kdybychom to dali do cloudu, tak je hotová i druhá půlka.

0/0
28.3.2017 11:09

R15a96d67i66m 70P37o57l42á35š86e43k 9936753269949

Místa s malou úrodností jsou velice často místa, kde dříve nebylo pole, ale nějaké porosty a remízky a které socialsitická družstva rozorala na pole, aby papíově měli těch polí víc.

Dneska se nachází velice příhodná možnost tam ty remízky vrátit, protože tyto projekty se snadno dají naroubovat na dotace na zlepšování životního prostředí, krajiny nebo na zlepšení hospodaření s vodou.

Při vhodné skladbě porostu mohou pak tyto remízky i udržovat úrodnost okolního pole, protože vhodné druhy listnatých keřů a stromů opadávají takovým způsobem, že vítr významnou část spadu lisí roznese po poli.

Nehledě k tomu, že takové remízky jsou ideální prostředí pro život drobné zvěře.

+29/0
28.3.2017 7:33

L15u96b96o82š 23H83o55l65í71k 5417830242280

A nebo můžeme nechat nedělené a nekonečné tisícihektarové lány porostlé řepkou na dotovaná biopaliva...:-/

0/−1
28.3.2017 8:11

M95a72r70e72k 23F94l51e87k65a50č 1766625844508

soláry, parkoviště a obchodní centra jsou jediná správná cesta!!!!

+4/−1
28.3.2017 8:37

M14i21c20h51a98l 57M23a23l41ý 5872224319363

A ještě takové ty logistické haly, co se v nich musí svítit i ve dne...

+3/0
28.3.2017 8:54
Foto

M58i40r95o35s86l22a38v 46D62v25o69ř79á80k 4742176489559

Pánové Holík a Flekač zřejmě nemají znalost o čem je vlastně článek a neznají pojem úrodnost půdy a pryštiny vody ze země.Tyhle prštiny byly a jsou stále součástí života v půdě. Jen ten kdo jen půdu obdělává je nerespektuje.Majitel a rolník s tím počítá a tohoto to nepřekvapí. To by však pisálci neměli téma na článek.

0/−1
28.3.2017 8:45

M30a30r37e43k 51F54l60e89k83a65č 1156815404818

????

0/0
28.3.2017 8:46

M60a90r67e91k 57F69l25e89k49a55č 1136515954508

Pane Dvořák, my o koze a vy o voze..asi tak nějak!

+1/0
28.3.2017 8:47

T70o28m82á16š 74K84u67c91h93a92ř 3167851448441

Přesně toto se dnes stát v rámci pozemkových úprav pokouší provést. Bohužel, soukromí vlastníci jsou zpravidla zásadně proti a na vlastních pozemcích je nechtějí. Brání se i výkupu či posunutí hranic pozemku, protože každý doufá, že jednou se z toho pozemku stane lukrativnější například stavební. Jediná možnost jak tyto remízky, větrolamy a "biokoridory" opět vytvořit tedy je realizovat to na pozemcích státu a obcí. Bohužel, pozemkový fond kamarádům za pár korun už dříve rozprodal všechny pozemky co mohl, takže nyní je za vyšší cenu stát musí vykupovat zpět. A vlastní realizace se běžně další léta vleče, protože několik let trvá vlastní pozemková úprava a následně se pak často čeká na peníze z EU.

+2/0
28.3.2017 8:46

J12a56r33m64i31l42a 19P88í22c81h58o77v40á 5402807804393

Jo, jo, peníze z EU. To jsou ty peníze, za které stavíme zastávky nebo dětské prolézačky, protože místní řemeslníci to neumějí udělat a nemají na to ten správný certifikát?

+1/0
28.3.2017 10:55







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.