Národní divadlo Brno skončilo účetní rok s přebytkem. Kritici ale upozorňnují, že jen díky tomu, že mu město poslalo o 13 milionů více (ilustrační snímek).

Národní divadlo Brno skončilo účetní rok s přebytkem. Kritici ale upozorňnují, že jen díky tomu, že mu město poslalo o 13 milionů více (ilustrační snímek). | foto: ČTK

Divadlo skončilo se ziskem, Brno mu totiž dalo o třináct milionů víc

  • 1
Ve vypjaté situaci kolem hospodaření Národního divadla Brno se jeho ředitel chlubí, že instituce loni skončila v plusu. Jeho kritikové však namítají, že se tak stalo jen díky nezvyklé štědrosti města. To do kasy divadla přisypalo třináct milionů korun.

Příspěvková organizace města skončila účetní rok s přebytkem 1,4 milionu korun, na což její ředitel Daniel Dvořák hrdě poukazuje při nepříjemných dotazech na nedávno dokončený audit hospodaření divadla. "Ušetřili jsme především na energiích," upřesňuje ředitel.

Informace o uspořených penězích však nejsou tak jednoznačné, jak ve výroční zprávě vypadají. Brno bylo totiž loni k divadlu štědřejší než k řadě svých dalších příspěvkových organizací. Oproti původnímu rozpočtu do jeho kasy přisypalo 13 milionů korun na provozních dotacích, přestože jedním z nejožehavějších politických témat loňského roku byly naopak úspory v kultuře.

"Provozní příspěvek pro Národní divadlo Brno byl v průběhu roku zvýšen z plánovaných 270 milionů na 283 milionů korun," potvrdil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Milion a půl v plusu, nebo 11,5 milionu v minusu?

Podle bývalého ekonomického náměstka divadla Reného Adámka přitom právě díky těmto 13 milionům korun vypadá hospodaření divadla lépe, než jaké je ve skutečnosti.

"Ze zveřejněných čísel se dá jednoznačně vyčíst, že nebýt dodatečných dotací, neskončilo by divadlo 1,5 milionu korun v plusu, ale naopak 11,5 milionu korun v minusu," tvrdí Adámek, který svůj post dobrovolně opustil loni na jaře poté, co zveřejnil kritickou zprávu o plýtvání penězi v divadle.

Ředitel Dvořák však jeho výklad odmítá. "Takové hodnocení rozpočtu a skutečného hospodářského výsledku je naprosto vytržené z kontextu. Jestliže například dostaneme účelovou dotaci dvacet milionů korun na opravu střechy, tak tyto peníze musíme využít na opravu střechy. Ne že je někde prošustrujeme. Rozhodně se tedy nedá říct, že jsme přebytek vytvořili díky vyšší dotaci," vysvětluje Dvořák.

"Na co 13 milionů? Nepamatuji si"

Na co však bylo oněch 13 milionů dodatečných provozních dotací určeno, si nepamatuje. "Část zřejmě putovala na dorovnání povinného nárůstu tarifních složek platů, se kterým se potýkáme už od roku 2008 a město se s tím nikdy systematicky nevypořádalo. Dohledání dalších položek by bylo na delší dobu," tvrdí Dvořák.

To, kde peníze skončily, neví přesně ani mluvčí brněnského magistrátu. "Navýšení příspěvku schválilo zastupitelstvo města," informuje pouze mluvčí. Z vyjádření dalších kulturních příspěvkových organizací města přitom vyplývá, že podobná štědrost zastupitelů rozhodně není běžná.

"Loni jsme dostali provozní příspěvek necelých 56 milionů korun a během roku nám navýšen nebyl," uvedla například mluvčí Knihovny Jiřího Mahena Jana Kuncová. Letos přitom knihovna kvůli skokovému poklesu dotací o 20 procent musela zavírat pobočky a omezovat otvírací dobu.

S dotacemi v původně předpokládané výši muselo vyjít i Muzeum města Brna. Oproti původně plánovaným 59 milionům korun sice dostalo 61 milionů. "Většina těchto peněz však byla účelově vázaná na výjimečné výdaje spojené s rekonstrukcí vily Tugendhat," vysvětluje ředitel muzea Pavel Ciprian.

Odpovědět na otázku, zda je hospodaření Národního divadla Brno v pořádku, nebo se v něm plýtvá penězi, musí policie. Ta se této instituci věnuje od loňského listopadu. Na nesrovnalosti ji upozornila právě kritická zpráva Reného Adámka. Závěry následného magistrátního auditu, podle kterého je údajně vše v pořádku, budou pro policisty jen jedním z důkazů.