Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stálice mezi starosty o šéfování nestály. Své obce vedou už 24 let

  18:16aktualizováno  18:16
Posedmé v řadě bude šéfovat obci Hovorany na Hodonínsku Josef Grmolec. Vesnici vedl 24 let a nyní byl zvolen znovu. Velmi podobně jsou na tom i starostové v dalších jihomoravských obcích, třeba Velké nad Veličkou, Novosledel či Kuchařovic. Přesto by někteří z nich už uvítali změnu.

Starosta Hovoran Josef Grmolec poprvé na starostovské křeslo usedl v roce 1990. Někdejší učitel chemie šel do kandidatury v porevoluční euforii za Občanské fórum. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Od komunálních voleb uplynul více než měsíc. Většina obcí už jméno svého starosty na následující volební období zná. V některých z nich se nic nezměnilo. Třeba i 24 let od prvních svobodných komunálních voleb.

Podle politologa Lubomíra Kopečka z brněnské Masarykovy univerzity je to většinou případ menších obcí. Roli při tom hrají tři obecné faktory:

„Za prvé tam není tak velká konkurence. Za druhé velká spokojenost místních. A za třetí zvyk. Tak to je a lidé nechtějí nic měnit. Pak jsou důležité interní faktory, které se v jednotlivých obcích liší. Třeba že starosta je zároveň předsedou fotbalového sdružení,“ říká Kopeček.

1.Josef Grmolec, Hovorany

Jedním z rekordmanů Jihomoravského kraje je Josef Grmolec. Někdejší učitel chemie je v čele Hovoran na Hodonínsku od roku 1990. K touze být starostou ho tehdy vedla porevoluční euforie. „S kamarády jsem kandidoval za Občanské fórum a získal jsem mandát zastupitele. Byla to pro mě jistá povinnost,“ vysvětluje Grmolec, jak se do vedení Hovoran dostal.

Za těch čtyřiadvacet let starostování toho nechal spoustu opravit a finančně podporuje činnost spolků. Pro hasiče vystavěl novou zbrojnici a v době plesové sezony se v Hovoranech konalo osm plesů.

Do loňského roku si ze starostovského křesla na jeden den v týdnu odskočil za katedru střední průmyslové školy v Brně ve Francouzské ulici. Právě učitelství ho naučilo nebát se říkat nepříjemné věci, čímž si vysvětluje i to, proč si jej obec i po tak dlouhé době žádá.

Ne všichni jsou z toho ale nadšení. „Tady jsou lidé usedlí, bojí se jakékoliv změny. Hody jsou každý rok, do kostela se sypou peníze pořád a jim to tak vyhovuje,“ rozčiluje se Jiří Škultéty. Výsledky letošních komunálních voleb ale dokazují, že si Hovorany Grmolce stále starostou žádají. Získal v nich nejvíce hlasů.

2.Jiří Pšurný, Velká nad Veličkou

To Jiří Pšurný o starostování v roce 1990 vůbec nestál. Tehdejší kandidát na starostu Velké nad Veličkou na Hodonínsku si to na poslední chvíli rozmyslel, tak přišli přemlouvat Pšurného, aby místo přijal. Po několika hodinách nakonec souhlasil.

Veličané už po čtyřiadvaceti letech změnu chtějí. Pšurný ve volbách skončil na pátém až šestém místě. „Z patnácti lidí, kteří byli do zastupitelstva zvoleni, byl na pozici starosty nejschůdnější volbou,“ myslí si jeden z občanů, který si přál zůstat v anonymitě.

Pšurný si toho sám všímá. „Z letošní předvolební kampaně se člověk dozví, že tady čtyřiadvacet let jen škodil. Snažil jsem se udělat pro obec maximum. Od předrevoluční doby došlo k zásadním změnám. Jenže nová generace to srovnání nemá a to se ve volbách projevuje,“ říká bývalý pracovník JZD.

Největší chybou, kterou za své šestileté volební období udělal, podle něj bylo, že se před osmi lety nechal znovu zvolit starostou. „Tehdy jsem promeškal správnou dobu na odchod. Je mi sedmapadesát, do důchodu ještě daleko, a těžko bych ve svém věku sháněl práci. Ale samozřejmě by mi to chybělo,“ dodává Pšurný.

3.František Trefilík, Novosedly

Ani starosta Novosedel na Břeclavsku František Trefilík se ve volbách počtem hlasů na prvním místě neumístil. Předběhli jej tři kandidáti. Přesto jej zastupitelstvo znovu zvolilo do svého čela.

„Novosedly po změně už toužily, ale nebyl jiný kandidát, který by funkci vykonával lépe. A Trefilík vede úřad dobře,“ popisuje Petr Lukeš z Novosedel. Trefilíkova cesta na starostovskou židli byla podobná jako u Grmolce a Pšurného. Kandidoval za OF, aniž by očekával, že mu na radnici připadne nejvyšší funkce.

Předtím pracoval v cihelně. „Práce starosty mě naplňuje, protože pracuji pro lidi a pro obec, jíž jsem od dětství patriotem. Samozřejmě nastaly chvíle, kdy jsem si říkal zlatá cihelna. Párkrát přišlo i na slzy. Zejména po vstupu do Evropské unie přibylo byrokracie a zbytečností. A zbytečná práce mi bere nadšení a dobrý pocit z vykonaného,“ uvádí Trefilík, který za nejzáslužnější čin svého působení považuje pozemkové úpravy v obci.

4.Lubomír Mlejnek, Kuchařovice

Kuchařovice na Znojemsku mají za sebou zajímavou historii. V letech 1980 až 1990 patřila vesnice ke Znojmu. „Mým záměrem nebylo stát se starostou, ale pomoci nově vznikající obci,“ vzpomíná na své začátky Lubomír Mlejnek.

Po čtyřiadvaceti letech i v Kuchařovicích někteří říkají, že by to chtělo někoho nového. Přesto v komunálních volbách skončil druhý. Za svůj největší nezdar považuje, že nepřesvědčil občany o nutnosti pozemkových úprav.

Ještě než se stal starostou, pracoval jako technik v zemědělském družstvu a věnoval se svému velkému koníčku - vinicím. Těm se ostatně věnuje dodnes. „V naší obci se říká, že když není starosta v práci, je ve vinohradě,“ směje se Mlejnek.

Autor:






Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.