Má dvě podmínky: že bude zajištěna průchodnost z ulice Josefské do podchodu pod nádražím, kudy denně projdou stovky lidí, a že majitel domu začne investovat do jeho oprav.
"Průchod pro veřejnost by měl být zajištěn formou věcného břemena. Vlastník budovy by měl průchodnost podchodu udržet i při případné rekonstrukci budovy," uvedl majetkový náměstek primátora Oliver Pospíšil.
Pozemek pod budovou je město ochotné za určitý doplatek směnit za menší parcelu na Křenové ulici, který zase patří společnosti Porta, pod domem, kde sídlí sociální kurátoři. "Ke směně přistoupíme teprve v okamžiku, kdy bude mít vlastník budovy povolení k rekonstrukci objektu. Tím ho chceme motivovat k tomu, aby s budovou začal něco dělat," dodal Pospíšil.
Porta: S průchodem souhlasíme
Podle právního zástupce společnosti Porta Brno plus Jaroslava Brože má firma už dloho zájem se s městem dohodnout. "Kartu má teď v ruce město. Vlastník proti věcnému břemenu nic nemá a rozhodně budovu nenechá v tak žalostném stavu. Budova je v katastrofálním stavu, oprava si vyžádá desítky milionů korun," řekl Brož.
Dohodu by ještě mělo schválit městské zastupitelstvo, které se sejde příští týden. Podle opozičního zastupitele za ODS Leo Venclíka je taková dohoda nevýhodná.
"Určitě pro ni hlasovat nebudu. Nebude-li mít město na budově majetkový podíl, tak o ní nebude moci rozhodovat a tedy nebude ani moci stoprocentně zajistit průchodnost podchodu. Když dojde k nějaké nepředvídatelné události, tak se může stát cokoli a dohoda nebude platit," poznamenal Venclík.
Do majetkového sporu se společností Porta Brno plus vstoupilo město před pěti lety. Brno si dělalo nárok na nejnižší čtyři podlaží budovy, která jsou napojena na podchod pod nádražím a schodiště do Josefské ulice.
Místo soudu dohoda?
"Tuto část stavby nechalo za své peníze postavit město. Společnosti Chepos a Vítkovice na tomto základě postavily administrativní budovu. Privatizací byl spoluvlastnický podíl města popřen a celá budova byla převedena do soukromých rukou," vysvětlil Pospíšil.
V soudním sporu šlo podle něj pouze o určení vlastníka. "Žaloba ze strany města nebyla motivována majetkovým prospěchem, hlavním cílem bylo zajištění průchodu pro veřejnost," dodal Pospíšil.
Městský soud v Brně nejdříve rozhodnul, že město má na nemovitosti "ideální spoluvlastnický podíl", což je podle Pospíšila asi třetina hodnoty budovy, která podle odhadů činí sto milionů korun. Protistrana se proti verdiktu soudu odvolala a brněnský krajský soud rozhodnul v odvolacím řízení zrušil rozhodnutí prvoinstančního soudu.
Celá kauza teď leží u Nejvyššího soudu, kam podalo město dovolání. Patovou situaci se město snaží vyřešit mimosoudní dohodou.
