Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dluhy neplatičů nájemného vzrostly v Brně už na 160 milionů

  7:30aktualizováno  7:30
Pět set převážně romských rodin, tedy asi 2000 lidí, se muselo za poslední dva roky v Brně vystěhovat z městského bytu. Neplatili totiž nájem. Dluhy za činži momentálně v Brně dělají 160 milionů korun. A každý rok stoupají. Ukázal to rozsáhlý průzkum brněnského magistrátu, který vypracovala speciální skupina zaměřená na ghetta.

Ilustrační foto | foto: Eva Stejskalová

Právě takzvaně sociálně znevýhodněné osoby městské byty z velké části obývají.

"Každý městský byt v Brně je průměrně zadlužen čtyřmi tisíci korunami. Na Brně-středu je to dokonce téměř jedenáct tisíc na jeden byt," sdělila šéfka skupiny Kateřina Dubská (Strana zelených).

Speciální tým, v němž jsou zástupci města, neziskových organizací a hlavně samotných Romů, má nyní za úkol připravit dlouhodobý plán, jak zamezit dalšímu růstu dluhů. A také jak vymazat z mapy Brna izolovaná ghetta.

Nejjednodušší postup - výpověď z nájmu a exekuce - je podle odborníků nezodpovědný. Problém by měly začít řešit jednotlivé městské části, na jejichž území se "sociálně vyloučené oblasti" nacházejí. Jenže ty vůbec nevědí, jak s neplatiči pracovat.

A je tu další problém - vystěhovaní lidé z Brna neodchází. Podle terénních a sociálních pracovníků se většina z těchto lidí přestěhovala k příbuzným nebo známým. "Problém neplatičů se tak přesouvá i do jiných částí Brna. Přenáší zhoršování sociální a bytové situace na rodiny, které doposud problémy neměly," tvrdí Dubská.

Ani stěhování do soukromé ubytovny není řešení. Například na bydlení pro Romy v domě v ulici Markéty Kuncové doplácí stát na dávkách zhruba 400 tisíc korun měsíčně. Město má proto v plánu postavit co nejdříve sociální bydlení.

Jak to, že v soukromé ubytovně dokážou Romové každý měsíc včas platit nájem? Navíc mnohokrát vyšší, než jaký měli platit v městském bytě, který ale neplatili a byli vystěhováni? Na to se snaží odpovědět tým odborníků brněnského magistrátu.

Podle jeho zjištění je základní problém v městských částech, které byty spravují. Zvlášť ty, které mají s neplatiči největší problémy a dluhy sčítají po milionech, jako je Brno-střed, Brno-sever nebo Královo Pole, nemají zpracovaná žádná pravidla, jak narůstání dluhů předcházet. A problém řeší, až když nájemník dluží statisíce. Pak ho městská část jednoduše vystěhuje a o jeho osud se dál nestará.

"Jenže Romové ze sociálně vyloučených lokalit, žijící v takzvané kultuře chudoby, jsou schopni zvládat dluhy do výše třiceti tisíc korun. Jakmile jejich dluhy překročí tuto hranici, už je neřeší. Mají totiž pocit, že to už nikdy nemůžou splatit, že situace je nad jejich síly," vysvětlila Dubská.

Tři děti v dětském domově? Milion ročně
A právě nárůstu dluhů do "nesplatitelných" výšek chce město zabránit. Navíc tak, aby o bydlení už další rodiny nepřicházely. "Městské části by měly například pravidelně zjišťovat a hlásit aktuální stav nezaplacených nájmů a také zpřísnit kontrolu hospodaření," uvedla Dubská. Na to je potřeba vypracovat jasnou metodiku, což je hlavně včasná práce s dlužníky.

"Chceme najít systém, který do budoucna zamezí víceméně zbytečné ztrátě bydlení. Tím se například výrazně zmenší riziko odebrání dětí z rodin a jejich umístění v ústavech," uvedl náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský, který projekt zaštiťuje. Pobyt jednoho dítěte v ústavním zařízení totiž stojí 27 tisíc korun měsíčně. V případě tří dětí se pak suma vyšplhá ročně k milionu, který jde z kapes daňových poplatníků.

Příkladem pro problémové městské části by mohl být Nový Lískovec, který má pečlivě vypracovaný postup proti neplatičství. Ten spočívá v důsledné kontrole. Stačí, aby jeden měsíc nájemník nezaplatil, a městský úřad ihned řeší důvod. Následují dvě upomínky. A pokud ani ty nepomohou, domáhá se úřad nájmu soudní cestou.

Pokud ovšem dlužník přijde nájem zaplatit z vlastní iniciativy, mine ho poplatek z prodlení.

Městské části, které mají s neplatiči problémy, ale postup magistrátního týmu a jeho závěry kritizují. "Nikdo z pracovní skupiny na Brně-severu nebyl, nikdo se mnou nic nekonzultoval. Kontrola neplatičů u nás je naopak větší než v Lískovci, jenže tam nemají takové obyvatele, které máme my," reagoval starosta Leo Venclík, pod nějž patří vyhlášené "romské ulice" jako Bratislavská, Francouzská či Vranovská. A doporučil komisařům projet se tramvají číslo 4 směrem na Husovice.

Podobně jako Venclík mluví i starosta Brna-středu Libor Šťástka. "Velmi rád bych se o tom pobavil, ale nikdo mě neoslovil. Metodika, jak vymáhat pohledávky, existuje. A v současné době ji předěláváme, budeme ji razantně zpřísňovat," uvedl Šťástka.

Vznikne krizové bydlení
Město chce kromě prevence připravit i krizové bydlení. Pro případy, kdy ani včasná konzultace neplatičům nepomůže a hrozí, že skončí na ulici. Ale například i pro lidi, kterým vyhoří dům nebo z jakékoliv jiného důvodu přijdou o střechu nad hlavou. "Nic takového zatím v Brně neexistuje. Na soukromé ubytovny, kam se lidé uchylují, pak doplácíme všichni," podotkla Dubská.

Město proto hodlá s pomocí evropských peněz, o které požádá, postavit tři druhy azylového bydlení. Všechny po konzultaci s neziskovými organizacemi a sociálními pracovnicemi.

Jedno pro rodiny v obtížné životní situaci. Druhé, které bude nabízet sociální programy, například práci s dětmi. A třetí možnost bude bydlení v městském bytě, ale s domovníkem, který bude platby nájmů kontrolovat. Jako majitelé ubytovny.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nevidomý muž zakopl na ulici, při vstávání mu z ramena zmizela ledvinka

Obětí zloděje se zřejmě stal nevidomý muž, který zakopl před barem v Hodoníně. Dočkal se sice pomoci, ale zároveň přišel o ledvinku s telefonem a osobními...  celý článek

Kamion neprojel pod mostem ve Fanderlíkově ulici v Žabovřeskách.
Kamion se zasekl pod mostem. Řidič musel vypustit zadní kola

Řidič nákladního automobilu, který projížděl brněnskými Žabovřesky, si ve středu odpoledne zkomplikoval cestu. Neodhadl výšku mostu. Podle přihlížejících pod...  celý článek

Someliérka Kateřina Kostrhounová nejen rozumí vínu, ale taky dovede netradičně...
Hosté občas nevěřícně koukají, jak můžu rozumět vínu, líčí someliérka

Umí rozeznat mnoho vín a na soutěžích směle konkuruje mužům. I tím, že klidně usekne hrdlo sektu lahvičkou od parfému. Přesto se someliérka Kateřina...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.