Vladimír Beneš z Hrušek si postavil vlastní tank, aby mohl prorazit hraniční závoru. Další odvážlivec chtěl socialistickou republiku opustit ve vlastnoručně šitém balonu, jiný chtěl pod dráty vykopat tunel.
Kuriózní příběhy dnes při vyprávění pobaví. Většina pokusů o překonání hranic za minulého režimu však příliš veselý konec neměla. Připomínat je má právě Stezka svobody a Muzeum železné opony, které vyrostou v Mikulově.
Jejich zřízením pokračuje projekt, který začal v Mikulově už v loňském roce. Občanské sdružení Paměť zde v listopadu pořádalo konferenci věnovanou vzpomínkám na stěnu smrti, kterou se v době totality pokoušely překonat desítky lidí. Mnozí marně.
Cesta se začne měnit už tento rok
Stezka svobody už má svůj směr jasně daný. "Povede po signálce, po které lidé přecházeli z Česka do Rakouska," naznačuje Miroslav Kasáček ze sdružení Paměť, které vzpomínky na železnou oponu za Mikulovem oživilo.
Podle něj budou na cestě panely popisující příběhy lidí, kteří se hranice pokusili překonat, se vší důmyslností, již do toho vložili.
Po stezce svobody se budou moci lidé projet už napřesrok. Projekt finančně podpořila Regionální rozvojová agentura. "Před pár dny jsme podepsali smlouvu o financování," potvrdil Miroslav Kasáček, že ještě letos se začne stavět.
Stezka svobody povede od příjezdu ke staré celnici v Mikulově a dále směrem na Sedlec. Celý projekt věnovaný vzpomínkám na železnou oponu by měl vygradovat vybudováním Muzea železné opony. Sdružení Paměť bude ještě muset najít zdroje, ze kterých jej zaplatí. O tom, jak bude muzeum vypadat, už má ale jasnou představu.
Atmosféru hranic zažije návštěvník na vlastní kůži
"Dnes už si lidé nepamatují, jak to vlastně na hranicích vypadalo. Takže ihned ve vstupu by měli narazit na překážky, které tam skutečně byly," popisuje Miroslav Kasáček.
Ploty v pohraničíHraniční pásmo mělo šířku čtyři až deset kilometrů. Přístupu k hranicím bránila soustava tří plotů. První z nich tvořila změť ostnatých drátů. Druhý byl nabit vysokým napětím. Poslední plot pak sloužil jako zábrana zvěři, aby směrem od hranice nemohla proniknout k nabitému plotu. Pod ploty bylo zorané pásmo, v němž šlo snadno najít stopy, a tedy i místo, kde případný narušitel překonal plot. Systém plotů stál asi dva kilometry od hranice, aby i v případě jeho překonání stihli pohraničníci narušitele chytit dříve, než se dostal až na hranici. Pohraničníci se kolem hranice pohybovali po asfaltových silnicích. |
Ostnaté dráty, kůly, strážní věže, ostří hlídací psi, to vše buď skutečné, nebo alespoň promítané na zdi místností. "Vše by mělo vypadat tak, aby se návštěvník skutečně vžil do situace na hranicích," tvrdí jeden z autorů nápadu. V muzeu by pak mělo být školicí centrum a stálá expozice, stejně jako prostor pro putovní výstavy.
"Spolupracujeme i s mikulovským okresním archivem. Je zde spousta materiálů, které se hranic dotýkají. Třeba zprávy o haváriích aut, které chtěly přerazit závoru. Ale i další zajímavosti, které do této chvíle nebyly nikde zveřejněny, amy je chceme co nejdříve dostat mezi lidi," říká Kasáček.
Součástí muzea by měl být i zvon svobody. "Než pro něj najdeme stálý prostor, mohl by viset na zámku. Konkrétně v klenbě, kterou se prochází na horním nádvoří," uvažuje starosta Rostislav Koštial.
Místo pro muzeum se zatím hledá
"Zatím hledáme nejvhodnější prostory. Zvažovali jsme i budovu bývalé celnice, její provoz by byl ale příliš drahý, a navíc je odtržená od města. Zatím se nám jako nejvhodnější jeví současná hasičská zbrojnice," říká starosta Mikulova Rostislav Koštial.
Hasiči zatím v budově, která je stará víc než jedno století, stále pracují. Jejich potřebám ale už dávno nevyhovuje, a tak jim město chce postavit novou zbrojnici nedaleko nádraží.
"Bohužel se z finančních důvodů zatím výstavba zpožďuje," uvedl starosta. Jisté však je to, že hasiči své současné sídlo jednou opustí a pak už nic nebude bránit jeho novému využití.
Na projektu se bude podílet i Regionální muzeum v Mikulově. To zajistí, aby expozice měla ty správné výstavnické parametry.
