Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Získali téměř milionovou dotaci na úpravu ghetta. Žádné přitom nemají

  • 39
Pouze dvacet měst v Česku dostalo od státu peníze na zbourání poničených domů. Mají zlepšit situaci v sociálně vyloučených lokalitách. Na jihu Moravy uspěly jen Židlochovice, které paradoxně odstraní dům tam, kde žádní problémoví lidé nejsou.

Stojí hned vedle staré radnice. Na zbourání domu, který léta hyzdí město, získaly Židlochovice od ministerstva pro místní rozvoj přes 800 tisíc korun z potřebných téměř dvou a půl milionu. Oficiálně proto, že se nachází v sociálně vyloučené oblasti. Jenže tady žádné ghetto nenajdete.

Sami Židlochovičtí, kteří chtějí do dvou let místo zbouraného objektu postavit komunitní centrum, příliš netuší, jak se na seznam vyloučených lokalit dostali. „Je mi to záhadou,“ přiznal starosta Židlochovic Jan Vitula (TOP 09).

Když ministerstvo sestavovalo studii, na jejímž základě vznikl soupis sociálně vyloučených oblastí, jako by se na něm město ležící 20 kilometrů jižně od Brna ocitlo jen náhodou. „Někde v obvodu Židlochovic coby obce s rozšířenou působností se nejspíš objevila nějaká problémová záležitost. Přiznám se, že se nám dodneška nepodařilo zjistit, co konkrétně ministerstvo kvalifikovalo jako sociální problém,“ poznamenal Vitula.

Přesto se právě Židlochovice, na první pohled bezproblémové, staly jedinou obcí na jižní Moravě, která na peníze pro sociálně vyloučené oblasti dosáhla. Ze stejného balíku se budou bourat například vybydlené bloky na mosteckém sídlišti Chanov nebo bývalé holobyty pro neplatiče v Litvínově.

Cílem programu, v rámci kterého ministerstvo rozdalo 69 milionů korun, je zdemolovat budovy právě v problémových lokalitách a na jejich místě postavit objekty, které budou sloužit třeba jako školské či sportovní zařízení nebo komunitní centrum. Zkrátka něco, co povede k dalšímu rozvoji obce.

Neobjektivní hodnocení, kritizují ministerstvo starostové

Rozdělování peněz ale kritizují zástupci obcí napříč republikou. Nespokojený je také starosta Lužic na Hodonínsku Jaroslav Kreml (SNK). Ten žádal o necelé dva miliony korun na demolici domu, který byl v 19. století postaven pro zaměstnance zdejší sklárny. Dnes je v dezolátním stavu, z bezpečnostních důvodů i hygienického hlediska zcela neobyvatelný. Navíc je nebezpečný i pro okolí. „Peníze na demolici obec v tuto chvíli nemá k dispozici,“ podotkl Kreml.

Na místě chtěli Lužičtí udělat hájek a vybudovat parkovací místa pro pacienty zdravotního střediska i pro obyvatele ulice. S žádostí u ministerstva však neuspěli.

„Zdůvodnění bylo takové, že nejsme sociálně vyloučenou oblastí. Nevím, kdo toto hodnocení prováděl, ale ta kritéria jsou naprosto neobjektivní, je v tom chaos,“ kroutí hlavou starosta.

Hodonín, pod jehož působnost – jako obce s rozšířenou působností – Lužice spadají, přitom na mapě sociálně vyloučených lokalit je, stejně jako Židlochovice. V Lužicích navíc mají podstatně větší starosti, aby se do domu nestahovali nežádoucí návštěvníci. „Všechna okna jsme zadělali prkny, aby se do domu nikdo nedostal, protože je to opravdu nebezpečné. Pravidelně sem jezdí také obecní policie,“ popsal Kreml.

Ministerstvo pro místní rozvoj po kritice uvažuje, že požadavky na získání dotace upraví. Podpora by se nově mohla vztahovat na bourání jednotlivých domů, které ohrožují okolí. „Jedná se o pilotní program, který má před sebou ještě dva roky a dalších 200 milionů korun, které mohou starostové využít na demolice chátrajících objektů,“ podotkla ministryně Karla Šlechtová (ANO).

Domovníci pro Břeclav

Z toho, že je vyloučenou oblastí, zatím na jihu Moravy těží především Břeclav. Od září by navíc mohla dosáhnout na další peníze, které mají zlepšit soužití obyvatel města. Státní Agentura pro sociální začleňování totiž Břeclav zařadila do programu takzvaného Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám.

„Slibujeme si od toho mimo jiné lepší přístup k penězům na financování projektů, které v sociální oblasti připravujeme,“ uvedl břeclavský místostarosta Jaroslav Válka (ČSSD). Z dotací by město mohlo zaplatit například asistenty prevence kriminality či domovníky, kteří dohlížejí na pořádek a bezpečnost právě v domech v problémových lokalitách.