Například ZEAS Lažánky u Veverské Bítýšky na Brněnsku eviduje u řepky a pšenice skoro 25 procent ztráty, u žita ozimého až 36 procent. Ještě větší problém ovšem představuje propad v kvalitě.
„Ani pšenice, ani ječmen v důsledku počasí nedosahují požadovaných parametrů potřebných pro splnění kvalitativních ukazatelů pro potravinářskou pšenici, respektive sladovnický ječmen,“ vysvětluje Ludmila Ostrá ze společnosti. Jestli se ale například nedostatek sladovnického ječmene projeví na cenách piva, zatím nelze předvídat.
Už teď je jasné, že špatná úroda bude mít dopad na živočišnou výrobu – je méně krmiva pro hospodářská zvířata.
„Od poloviny května skoro nezapršelo, je to katastrofální, žně jsme měli velmi rychle, bylo toho málo ke sklízení. Třeba hrách a kukuřici jsme chtěli zpracovat klasicky, ale museli jsme je obětovat a udělat z nich siláž, aby bylo čím krmit krávy. Musí každý den žrát, prioritní je krmení,“ vysvětluje místopředseda Agrodružstva Miroslav na Znojemsku Radek Janeček.
Čím dříve žně začnou, tím horší je výsledek
Právě na Znojemsku je situace velmi špatná. I v Agrodružstvu Vrbovec skončily žně brzy – přesně na svatou Markétu 13. července. „Přísloví říká, že svatá Markéta hází srp do žita, ale u nás už jej z něj vyndávala... Už léta u nás platí, že čím dříve žně začnou, tím horší je jejich výsledek. To letos platí dvojnásob. Výnosy sklízených plodin zaznamenaly pokles o 50 až 70 procent oproti loňsku,“ posteskl si zdejší agronom Tomáš Raška.
Viní z toho nedostatek srážek v době od dubna do června, za celou dobu napršelo jen 45 milimetrů. Za jeden deštivý den přitom spadlo pouhých jeden až pět milimetrů vody. „Což jsou úhrny, které nejsou vegetací produktivně využitelné. A když si vezmeme v úvahu teploty, které v naší oblasti panovaly, jsou výnosy takové, jaké jsou,“ dodal.
Podle zprávy ministerstva zemědělství vydané k 7. srpnu bylo v kraji sklizeno 92,5 procenta ploch obilovin. Na objektivní zhodnocení je prý brzy, ale o negativním vlivu počasí na kvalitu sklizeného zrna mluví zpráva už nyní.
Veseleji nebude ani po tom, co sklizeň ohlásí i zbytek zemědělců. Vyplývá to z nejnovější mapy předpovědí výnosů polních plodin, kterou v pondělí zpracoval Ústav výzkumu globální změny, Mendelova univerzita v Brně a síť spolupracovníků portálu intersucho.cz.
Vychází z informací od 111 zpravodajů ze 47 okresů. „Situace je velmi negativní pro obilniny a řepku, ale v řadě okresů i pro okopaniny a kukuřici. Nejvýrazněji je postižena oblast okresů Znojmo, Břeclav a Hodonín,“ přiblížil šéf ústavu Miroslav Trnka.
Že jsou zrna menší, říká i šéfka blanenské agrární komory Marcela Pokorná. Ačkoliv je v tomto severnějším okrese sklizeň teprve v půlce. „Výnos je u obilovin 5,3 tuny z hektaru, u řepky 2,9 tuny,“ vypočetla Pokorná. Loni byla tato čísla téměř o celou tunu vyšší.
Požárů na polích je dvakrát víc. Působí i milionové škody
Žně letos provázely i velmi časté požáry, ve srovnání s předchozími lety jich bylo dvakrát více. Do středy jihomoravští hasiči evidovali více než padesát požárů na polích a strništích.
Největší požáry na jihomoravských polích
Od začátku června hasiči likvidovali přes 50 požárů na polích. Průměr pro toto období je přitom zhruba 25 požárů |
„Pětiletý průměr pro tuto dobu se pohybuje kolem pětadvaceti. Nejvíce řádily požáry na Znojemsku,“ podotkl mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška. Vůbec nejhůř dopadl ten červencový v Suchohrdlech u Znojma, kde zemědělci vyčíslili škodu na 1,8 milionu korun (psali jsme zde).
Nejčastěji tyto požáry vznikají od zemědělských strojů. Zkontrolovat je, vybavit se hasičskými přístroji i takzvanými lapači jisker, jezdit na žně s nabitým mobilem, mít k dispozici cisternu s vodou a nespotřebovávat vodu z umělých a přírodních nádrží určených jako zdroje požární vody k jiným účelům než k hašení požárů. To jsou v kostce doporučení od hasičů, která by měl zemědělec vykonat, než vyjede na pole.
A může se i pojistit. To přijde řádově na desítky tisíc ročně, ale zpravidla je započítáno i strojní pojištění, krádež, živly... „Kombajn máme proti požáru pojištěný, protože nebezpečí je velké, i když jsme zatím měli štěstí a pojistnou událost neuplatňovali,“ zmiňuje za ZEAS Ludmila Ostrá.
