"Podle nás jde o časovanou pumu. V těchto zemích je vyšší výskyt nákazy HIV i žloutenek typu B a C a velká část těchto lidí užívá drogy nitrožilně. Navíc nejsou zvyklí spolupracovat s terénními pracovníky, používat sterilní stříkačky. To samozřejmě zvyšuje riziko nákazy," upozornil Jiří Valnoha, vedoucí oddělení terénních programů sdružení Podané ruce.
Zjištění o přibývajícím počtu narkomanů z Balkánu a zemí bývalého Sovětského svazu lze jen těžko ověřit.
"Zaměřujeme se na pachatele trestných činů, ne na narkomany jako takové. Pokud si tedy neopatřují peníze na drogy například krádežemi, do našich statistik se nedostanou," poznamenal policejní mluvčí Aleš Mergental.
Podle oficiálních statistik o stavu obyvatel do kraje přicházejí nejčastěji lidé z Ukrajiny a Vietnamu.
Terénní pracovníci si důvěru cizinců závislých na drogách získávají velmi pomalu. Přimět je k testu na HIV je však obtížné.
"Stále nám chybí možnost rychlého testování. Díky spolupráci se Státním zdravotním ústavem zprostředkováváme testování ze slin, ale na výsledky je zapotřebí dva až tři týdny čekat. Potom se mnohdy nepodaří klienta znovu kontaktovat," doplnil Valnoha.
Na práci se závislými chybí peníze
Podle Valnohy není práci s drogově závislými věnována dostatečná pozornost. Na lepší řešení problémů s drogami chybí podle terénních pracovníků lidé i peníze.
"Stačí to jen na to, abychom pracovali s klienty, které už máme. Nekontaktujeme další drogově závislé a nepracujeme s nimi, což je samozřejmě velmi špatné," uvedl Jindřich Vobořil ze sdružení Podané ruce.
Organizace letos dostala od města Brna na provoz čtyři miliony korun. Na příští rok žádá zvýšení této částky o dva miliony korun. Problémy s nedostatkem peněz a lidí by se ale ani s vyšší dotací nevyřešily. Kvůli nedostatku peněz uvažuje organizace, že v Brně skončí. Nyní mají Podané ruce v Brně asi 1 300 klientů.
