Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Policie ČR

Jižní Morava je číslo 1 v počtu varen pervitinu. Lidé ho vyrábějí doma

  • 1
Nejvíce varen pervitinu v Česku odhalili policisté loni na jihu Moravy. Nejde však o továrny chrlící drogy, ale o malé kuchyňské laboratoře. Vařiči přitom nemají problém ani s výrobou pervitinu na chatě či v lese.

Zápach chemikálií prozradil 47letého muže, který vařil drogy v bytě svého bratra. Kriminalisté díky stížnosti sousedů odhalili před několika dny varnu v brněnských Židenicích.

A jen o několik desítek hodin později narazili na další domácí laboratoř. Tam 52letý muž vařil drogy v boudě na zahradě. Stihl si přitom vybudovat dokonalé destilační zařízení.

Zmíněné letošní případy v kraji nejsou výjimkou. Dokládá to i čerstvě zveřejněná statistika Národní protidrogové centrály za loňský rok.

Počet odhalených varen pervitinu v roce 2014

Jihomoravský kraj: 43
Ústecký kraj: 40
Moravskoslezský kraj: 35
Středočeský kraj: 28
Liberecký kraj: 22
Praha: 17
Olomoucký kraj: 16
Královéhradecký kraj: 14
Plzeňský kraj: 10
Jihočeský kraj: 9
Vysočina: 9
Zlínský kraj: 8
Pardubický kraj: 7
Karlovarský kraj: 4

Zdroj: Národní protidrogová centrála

V kraji policisté odhalili celkem 43 varen, což bylo nejvíce z celého Česka. Ve druhém, Ústeckém kraji policisté loni odhalili 40 varen. Na třetím místě je pak Moravskoslezský kraj s 35 varnami. Počet zajištěných varen je přitom vysoký dlouhodobě. Například v roce 2012 jich policisté na jižní Moravě objevili 29. A v roce 2009 dokonce 54.

Často výrobcům k vaření slouží běžné byty či domy.

„Nejde o velké prostory. Nejčastěji lidé vaří drogy v kuchyňských laboratořích,“ popsal šéf Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. Podle něj jde o komunitní výrobu a lidé se mnohdy navzájem znají.

Nejde tak o komerční záležitost, při které by se drogy z varen ve velkém prodávaly. Podle mluvčí jihomoravské policie Petry Vedrové jsou také běžné takzvané přenosné laboratoře. „Lidé dnes nemají problém vyrábět pervitin například na chatě či v lese,“ uvedla Vedrová.

Výroba drogy známé také jako metamfetamin totiž není složitá. Jsou k ní potřeba léky, které obsahují účinnou látku pseudoefedrin. Ty na jih Moravy mnohdy putují z Polska, kde jejich prodej na rozdíl od Česka není hlídaný.

„K vaření pervitinu je navíc potřeba oheň, nádoba, baňka, červený fosfor, rozpouštědlo,“ vyjmenoval národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Dealeři drogy prodávají podle jejich typu

Jižní Morava vede i v množství zabavené marihuany. Loni jí policisté našli v kraji 63 kilo a k tomu na tři tisíce rostlin. I letos odhalili další případy.

V posledních dnech kriminalisté zlikvidovali pětičlenný gang, který v Mikulově a okolí pěstoval konopí. Následně z něj vyráběli marihuanu. Policisté jim zabavili 800 rostlin konopí.

Samotné drogy pak dealeři prodávají podle typu - na ulicích, v barech, hernách či například v restauracích.

„V klubech se běžně pohybují rekreační uživatelé psychotropních látek, kteří nevyužívají další z klasických drogových služeb. Typické je i užívání stimulačních látek, jako je extáze, pervitin či kokain,“ uvedl ředitel sdružení Podané ruce Pavel Novák.

I v Brně se nachází takzvaná otevřená drogová scéna - prostory lidem běžně přístupné.

„Tradičními místy jsou například hlavní nádraží, podchod do Teska, centrum města, oblast kolem ulic Cejl, Bratislavská, Vlhká, Křenová a Malinovské náměstí či park za Mahenovým divadlem,“ vyjmenoval Novák.

Na jižní Moravě užívají drogy i děti. Hlavně marihuanu

Podle něj se lidé užívající drogy shromažďují právě v oblastech Brna, které jsou zasažené chudobou a sociálním vyloučením.

„Zmíněné lokality jsou zároveň místy, kde se koncentruje romská komunita v Brně, která je chudobou a sociálním vyloučením zasažena nejvíce,“ doplnil.

Sdružení připravuje také preventivní programy.

„Pracujeme i s dětmi na středních a základních školách. Máme totiž klienty, kteří začali s drogami už ve čtrnácti letech,“ vysvětlil odborník na prevenci z Podaných rukou Radovan Voříšek.

Že jsou mladí Jihomoravané ve zkušenostech s drogami zdatní, dokazuje i nejnovější Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách z roku 2011.

Tehdy přiznalo mezi šestnáctiletými zkušenost s konopnými drogami 40,2 procenta dětí, s extází 1,2 procenta, s halucinogenními houbami 5,2 procenta, s pervitinem 1,4 procenta a s těkavými látkami 6,6 procenta. Zkušenost s heroinem v kraji dosahuje dokonce republikového maxima, a to 2,2 procenta.