Drop. Na jižní Moravě už ve volné přírodě vidět není.

Drop. Na jižní Moravě už ve volné přírodě vidět není. | foto: Profimedia.cz

Dropi z Moravy utekli, losy zase plaší dálnice D1

  • 6
Ministerstvo životního prostředí ve své zprávě o stavu přírody a krajiny informovalo například, že jihomoravské lesy jsou chudší o kdysi hojné druhy hub. A nad rybníky létá mnohem méně racků než dřív. Za všechno může člověk.

Drop je pták, samec je větší než krocan, má výrazně šedý krk a po stranách hlavy dlouhé vousy. Málokdo si však toto zvíře představí. Je to pochopitelné, protože drop velký už mnoho let na jižní Moravě není. Zmizel, stejně jako mnoho dalších živočichů a rostlin.

Podle Zprávy o stavu přírody a krajiny, kterou vydalo ministerstvo životního prostředí, však v zemi vyhynulo mnohem více živočišných i rostlinných druhů. - čtěte Přírodu na jihu Moravy dusí beton, říká zpráva o stavu přírody

Píše se v ní dokonce, že v České republice vymřelo či vymizelo 84 druhů hub, 27 mechorostů, 118 rostlin, 627 bezobratlých a 22 druhů obratlovců. A vlastně přestává postupně platit, že území České republiky je v rámci evropských měřítek druhově rozmanité. Bohužel se to týká i jižní Moravy.

Z rybníků se vytratil racek chechtavý

"Za posledních dvacet let z kraje nezmizel jen drop velký, ale například i mandelík hajní, ťuhýk rudohlavý a menší, polák malý, koliha velká, ostralka štíhlá a další druhy ptáků," stvrzuje tento trend brněnský ornitolog David Horal.

Podotýká, že u dalších druhů zaznamenávají mnohem menší výskyt než v minulých letech. Intenzivní zemědělství vyhání z jižní Moravy například čejku chocholatou a je už patrné, že nad rybníky létá mnohem méně racků chechtavých než dříve.

"V případě racků si to zatím vysvětlit neumíme," přiznává Horal.

Ochránci se snaží sice některé druhy do krajiny vrátit, ale není to jednoduché. "Drop velký kdysi žil na Znojemsku a ještě v devadesátých letech jich tam byly desítky kusů. Nyní se tam pro ně dokonce upravuje prostředí, ale ještě se zde znovu trvale neusadili, občas sem jen pár dropů zalétne ze sousedního Rakouska," uvedl vedoucí brněnského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Stanislav Koukal.

SIlnice se silným provozem

Zatímco ptákům často nesvědčí málo rozmanitá příroda a obrovské lány, na kterých se pěstuje jedna plodina, fakt, že z kraje mizejí žáby a další obojživelníci i některé druhy zvěře, mají podle přírodovědců zase na svědomí hodně frekventované silnice. A hlavně dálnice D1.

"Vytváří pro ně nepřekonatelnou překážku. Když se dálnice D1 stavěla, nevědělo se o tom, jaký problém může migrujícím živočichům způsobit. Žádné průchody jako nyní se na ní nestavěly. Na jižní Moravě je v tomto ohledu situace horší než na Vysočině, protože tam dálnice překlenuje mosty některá údolí a zvěř tak má k pohybu mnohem lepší podmínky," uvedl Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny v Havlíčkově Brodě, který na toto téma zpracovával studii.

Uvedl také, že dálnice D1 je jednou z příčin, proč se třeba na západ od Brna již téměř neobjevují rysi nebo losi, kteří právě touto oblastí migrovali.

"Mělo by se to však v budoucnu napravit. Připravuje se rozšíření dálnice D1 mezi Brnem a Prahou na šest pruhů, již se zpracovává dokumentace pro územní rozhodnutí a počítá se přitom i s vybudováním několika průchodů pro zvěř na západ od Brna," dodal Hlaváč.

Silnic moc nepřibylo, ale aut je šedesátkrát více

Například Mojmír Vlašín z Ekologického institutu Veronica ovšem tak docela nesouhlasí se závěrem zprávy, že životní podmínky zvířat zhoršuje budování nových silnic a drobení krajiny.

"Ono to s jejich stavbou není až tak dramatické. Zajímalo mne, kolik kilometrů silnic za posledních padesát let přibylo, a ze statistických údajů vyplynulo, že se v podstatě jejich délka zvětšila jen o jedno procento. Postavily se sice nové, ale na druhé straně některé zanikly a jiné zase narovnaly a tím i zkrátily. Příčinu vidím spíš v tom, že za to půlstoletí šedesátkrát zvýšil počet aut," míní Vlašín.

Podle něho se nebezpečné pro živočichy staly i okresní silnice, protože už dávno neplatí, že po nich přejede denně jen pár aut.

Zatímco omezení aut není příliš reálné, úbytek zemědělské půdy by si podle něj měl kraj přece jen více hlídat. Například vynětí sta hektarů půdy nejvyšší kvality u Hatí na Znojemsku na stavbu obchodního areálu, což se před několika lety stalo. "To je přímo katastrofální," hodnotí Vlašín.