Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zvyšuje se věk a nároky na zdravotní péči. Vedení Brna řeší, co s tím

  7:04aktualizováno  7:04
Lidé se dožívají stále vyššího věku a jejich nároky na zdravotní péči i život ve městě se mění. Vedení Brna si proto nechává vypracovat plán zdraví. Ukáže, jakým směrem by se město mělo ve zdravotnictví do roku 2030 ubírat a kde má mezery.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: AP

I důchodci, kteří vnímají svůj zdravotní stav jako alespoň přijatelný – a to je většina z nich, navštěvují minimálně pětkrát ročně obvodního lékaře. Takový je jeden z dílčích závěrů rozsáhlé studie Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity, která mapovala život seniorů v Česku.

Její závěry poslouží například ministerstvu práce a sociálních věcí nebo brněnskému magistrátu. Ten se připravuje na to, že podíl důchodců ve společnosti se v dalších letech výrazně zvýší a narostou tak i nároky právě na lékařskou péči.

Vedení Brna se chce proto nyní na stav seniorů zaměřit. Nechává si vypracovat takzvaný plán zdraví, jenž zanalyzuje situaci ve zdravotnictví a navrhne, na co by se město mělo mezi roky 2018 až 2030 soustředit.

„Prodlužuje se doba dožití. Rozsah a množství zdravotních služeb se posouvá, stejně jako počet lidí, kteří je v Brně budou využívat. Nechceme se vzbudit za několik let a zjistit, že máme v urgentní nebo následné péči mezery,“ vysvětlil náměstek brněnského primátora Petr Hladík (KDU-ČSL).

Plán zdraví má být hotový zhruba za rok. Město bude stát 370 tisíc korun. Zaměří se na čtyři oblasti. Tou první je rozvoj zdravotnických služeb a prevence. „Už teď jednoznačně víme, že v nemocnicích chybí 200 lůžek následné péče. Analýza také může ukázat potenciál rozvoje jednodenní chirurgie, která je běžná v Anglii,“ odhadl Hladík.

Spolupracovat na plánu bude město například s odborníky z Masarykovy univerzity, Jihomoravským krajem nebo zdravotnickými zařízeními.

Nemocnice by se mohly postarat o lidi u nich doma

Ředitel městské Nemocnice Milosrdných bratří Josef Drbal považuje za důležité, aby nemocnice dokázaly nabízet také zdravotně sociální péči. „Jak stárne populace, přibývá chronických onemocnění a také se stírají rozdíly mezi zdravotní a sociální péčí, do níž spadá i péče domácí. Jedna věc je zkvalitnění lůžkové péče, také je však přirozené, aby lidé nekončili v zařízeních, ale mohli být doma,“ uvedl Drbal.

Plán zdraví řeší čtyři oblasti:

  • Politika a rozvoj zdravotnických služeb a prevence
  • Politika zdravé rodiny
  • Aktivní a zdravé stárnutí
  • Prevence násilí v rodině – problematika domácího násilí

Do budoucna by rád, kdyby nemocnice buď s někým spolupracovala, nebo sama terénní služby poskytovala.

Druhým tématem je zdravé a také aktivní stárnutí. „Myslím, že zdravotní péče v Brně je na dobré úrovni. Také s dostupností nejsou problémy. Hůře jsou na tom starší lidé, kteří žijí v malých městech a obcích,“ zhodnotil předseda Rady seniorů Jihomoravského kraje Milan Hemzal.

Kromě dobrého zdraví má město dohlédnout i na aktivní život seniorů. Podle sociologických odhadů totiž bude do roku 2050 v české společnosti třetina lidí starších 65 let a vznikne tu poměrně silná vrstva relativně bohatých důchodců.

„Už teď se začínají měnit. Jsou vzdělanější, aktivnější a mnozí i hmotně dobře zajištění. Senioři za našich rodičů znali maximálně lavičku v parku nebo zahrádku, za dvacet let to už budou úplně jiní lidé. Od toho se odvíjí to, co budou po životě chtít,“ poznamenal sociolog Ladislav Rabušic.

Nezanedbatelnou část podle něj budou tvořit aktivní seniorky, které se dožijí průměrně o pět let více než muži a zůstanou samy.

První ucelená koncepce domácího násilí

Třetí oblastí, na niž se plán zdraví soustředí, je politika zdravé rodiny. Hladík předpokládá, že velkým tématem bude rostoucí procento obézních lidí a nejrůznější diety u dětí – například omezení jejich stravování na bezlepkové potraviny.

Jako poslední se plán zdraví dotkne problematiky domácího násilí a jeho prevence. Město vyjde většinou ze stávajících koncepcí, v případě domácího násilí to bude vůbec první ucelená strategie. Poslouží zejména jako vzor ostatním regionům.

„Byť je Brno v oblasti domácího násilí hodně napřed a funguje tu velmi dobře spolupráce mezi institucemi, tedy mezi policií, neziskovými organizacemi i intervenčními centry, žádná koncepce zatím vytvořena nebyla,“ podotkla Iva Koudelková z odboru zdraví brněnského magistrátu, která se na přípravě plánu podílí.

Vyzdvihla také to, že organizace nabízejí v Brně pomoc nejen obětem, ale i dětem nebo pachatelům domácího násilí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Organicky pěstovaná zelenina dostává nálepku bio, protože se pěstuje bez použití umělých hnojiv, herbicidů a pesticidů
Ekofarmáři budou ve své akademii učit, jak pěstovat jídlo bez chemie

Ekologické zemědělství je forma hospodaření, jejímž smyslem je produkce zdravých a kvalitních potravin, a to bez poškozování půdy například chemikáliemi. Právě...  celý článek

Hromadná nehoda sedmi aut na silnici R35 u Přáslavic na Olomoucku.
Smrtelná nehoda uzavřela na čtyři hodiny D2 ve směru na Slovensko

Havárie osobního auta u Podivína na Břeclavsku uzavřela ve čtvrtek na čtyři hodiny dálnici D2 na 40. kilometru ve směru na Slovensko. Jeden člověk zemřel,...  celý článek

Ministr dopravy Dan Ťok (vlevo) si 20. července prohlédl nový úsek opravené...
Po modernizaci se otevírá část dálnice D1 mezi Devíti Kříži a Bíteší

Opravený úsek dálnice D1 mezi Devíti Kříži a Velkou Bíteší směrem na Prahu se dnes otevírá pro dopravu. Řidiči na něj budou moc vjet nejpozději ve 13:00....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.