Důl Jindřich II kdysi. Snímek ukazuje vysokou věž z roku 1969 po jejím...

Důl Jindřich II kdysi. Snímek ukazuje vysokou věž z roku 1969 po jejím dokončení. Nyní po více jak čtyřiceti letech musí zmizet | foto: Zbysov.info

Zbýšov přijde o svoji dominantu. O věž strážící důl se nemá kdo starat

  • 5
Dominanta tyčící se nad největším černouhelným dolem ve střední Evropě zmizí. Železobetonovou věž zbýšovského dolu Jindřich II do tří let postupně rozeberou těžaři. Jeden z důvodů je i to, že se o vysokou věž nemá kdo starat.

Těžní věž dolu Jindřich II ve Zbýšově na Brněnsku je patrná už z velké dálky. Místní si ji oblíbili, chodí kolem ní na procházky, i když přístup do areálu a přímo ke stavbě nemají.

Do tří let ovšem o dominantu tyčící se nad nejhlubším černouhelným dolem ve střední Evropě přijdou. Bude se bourat. I kvůli tomu, že by se o ni neměl kdo starat.

Důl Jindřich II

Hloubení dolu Jindřich II ve Zbýšově na Brněnsku bylo zahájeno v roce 1964. O pět let později pak byla výstavba dokončena prohloubením na dvanácté patro. Těžba zde byla ukončena v prosinci roku 1991. Důl Jindřich II je do dnešního dne nejhlubším dolem na černé uhlí ve střední Evropě. Dosahuje hloubky až 1 550 metrů.

Lidé se však nedočkají žádného efektního odstřelu, věž budou dělníci rozebírat postupně. "Je to vyzděná ocelová konstrukce, kterou nejde odstřelit," zmiňuje zbýšovský starosta Vratislav Široký. "Předpokládám, že letos ale rozebírání nezačne, napřed je potřeba zaplnit jámu," dodává.

To potvrzuje i Josef Lazárek, náměstek státní těžební společnosti Diamo, která má likvidaci věže na starosti.

"Prvně se postupuje zabetonováním jámového stvolu až do hloubky 38 metrů. Teprve potom můžeme přistoupit k likvidaci věže a budov v těsné blízkosti jámy," popisuje Lazárek.

Práce by měly začít na jaře. "Celý projekt je naplánovaný na necelé tři roky. Nejdelší fází je zmiňovaná betonáž," dodává ještě Lazárek.

Voda místo kamení

Původně měl být důl zasypán, a to už před patnácti lety. "Jenže ho místo toho napustili vodou, což nechápu. Oblast je tímto krokem ohrožena mnohem víc," myslí si majitel pozemku, na kterém důl leží, Zdeněk Kepák.

To, že měly být zasypány všechny doly v okolí, potvrzuje i jednatelka Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska Jarmila Plchová.

"Důl Kukla v Oslavanech a důl Jindřich ve Zbýšově ale zasypány nebyly. Jindřich měl zůstat jako rezerva užitkové vody, pak se ale zjistilo, že tamní voda je velmi agresivní," popisuje.

Zabetonování jámy je podle starosty Zbýšova Vratislava Širokého menším zásahem do životního prostředí. "Určitě je to lepší, než kdyby se měl důl zasypávat kamením. Takhle si myslím, že obyvatelé ani nezaznamenají práce v objektu," podotýká.

Souhlasí s ním i Lazárek. "Zasypáním by mohlo docházet k nekontrolovanému propadu, zvedala by se hladina spodní vody. My při zabetonování ponecháme monitorovací otvor a čidla, která budou hlídat výšku hladiny spodních vod," vysvětluje.

Místním bude chybět

Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska považuje těžní věž Jindřich II za unikátní dílo.

"Pro místní je to i hezké místo, kam chodí na procházky. Tato dominanta ke Zbýšovu patří," myslí si Jarmila Plchová. Mrzí ji i to, že se v dolu už netěží, ale uznává, že údržba technické památky není jen tak. "Kdo by se o věž staral, a hlavně kdo by to platil?" ptá se Plchová.

To, že je zbourání věže škoda, si myslí i starosta Široký. "V Jindřichovi jsem patnáct let pracoval, určitý vztah k tomuto místu mám. Ale úplně zásadní problém to pro mě není. Momentálně opravujeme těžní věž Simson a tu považujeme za hlavní technickou památku," podotýká.

Majitel pozemku Zdeněk Kepák likvidaci věže uvítá. Vyjadřovat se k ní ovšem nemohl. "Likvidaci dolů provádí stát podle zákona, je to povinnost. Já mám pouze tu smůlu, že je věž na mém pozemku. Můj osobní názor je, že by tam věž být neměla. Jenže mé přání o tom, jestli se bude likvidovat, nerozhoduje," zmiňuje.