Z výstavy Pavla Nešlehy nazvané Nejen o zemi | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Dům Pánů z Kunštátu vystavuje fotografie symbolisty Nešlehy

  • 0
Obrazy i grafiky jednoho z českých předních symbolistů Pavla Nešlehy zná kdekdo. Málo známé je ovšem to, že Nešleha se intenzivně zabýval i fotografováním. Jeho hru se světlem i souboj s živly právě ode dneška vystavuje brněnský Dům pánů z Kunštátu.

V pěti místnostech jsou zde až do 12. října k vidění Nešlehovy kresby, pastely a především série fotografií velkých i malých formátů.

Nová výstava Domu umění navazuje na retrospektivu, kterou mu zde uspořádali v roce 1986 - tehdy se však expozice soustředila právě na malířskou tvorbu umělce, který zemřel před pěti lety a letos by se dožil 71 let.

. KULTURNÍ SERVIS NA 10. ZÁŘÍ 2008

"Nynější výstavu Nejen o zemi sestavila Mahulena Nešlehová, vdova po výtvarníkovi, který byl též spoluzakladatelem skupiny Zaostalí a členem Spolku výtvarných umělců Mánes," uvedla kurátorka Domu umění Jana Vránová.

Nešleha fotil od konce šedesátých let, od začátku se soustředil hlavně na krajinu, proměny přírody a místa spojená s kulturní tradicí.

. Nejen o zemi

Výstava malíře a grafika Pavla Nešlehy (1937-2003) obsahuje výběr z cyklů kreseb, pastelů i fotografií.

Právě fotografie patří k méně známým a zatím téměř nevystavovaným oblastem jeho díla.

Kde: Dům pánů z Kunštátu

Kdy: 10. září - 12. října

Otevřeno: út - ne: 10-18 hodin

Vstupné: 50 korun

Později se jeho fotografie stále více přibližovaly k malířské tvorbě, uplatňovala se v nich malířská imaginace a výtvarné zkušenosti. Převážnou část výstavy kurátoři věnovali jeho cyklům Přírodní struktury (které Nešleha fotil od roku 1973 až téměř do své smrti), Krkonoše, Horizonty a Ojbín.

"Nešleha nebyl profesionální fotograf, ale umělec, který různé techniky spojoval a rozvíjel," komentoval umělcovu tvorbu výtvarný teoretik Petr Wittlich. Nešleha se narodil v roce 1937. "Byl tou generací, která zažila svobodu slavných šedesátých let stejně jako normalizaci. A tyto dva protiklady se odráží i v jeho díle," doplnil Wittlich.

Brněnská výstava rozvíjí právě ty umělecké postupy, které Nešleha začal uplatňovat od 70. let.

"Hledal tou dobou alternativu, pozitivní protiklad k tehdejší špatné společenské situaci. A našel jej v přírodě. Příroda jako panensky nezkažené a nesvázané prostředí ho fascinovala," vysvětlil Wittlich.

Výtvarník se za normalizace čím dál častěji vypravoval na Šumavu, kde měl chalupu. A okouzlen tamní přírodou se ukrýval před přetechnizovaným světem v lesích.

"Líbily se mu ruiny, estetika společnosti, kterou příroda znovu pohlcuje," naráží Wittlich na jednu z významných sérií výstavy, která právě rozvaliny protkané lesem a sporými slunečními paprsky zachycuje. Šumavská zkušenost byla podle teoretika zlomem nejen pro Nešlehovu malířskou tvorbu, ale též pro fotografování.

"Jako fotograf si uvědomil, že focení není o objektech, ale o světle. O světle slunečním, lunárním, o světle ohně," dodal Wittlich. Nejen oheň, ale i tři zbývající živly ostatně inspirovaly i kurátory při instalaci výstavy, která vznikla primárně pro Dům umění.

"Tato výstava je jakási pouť, je v pěti místnostech a každá je zasvěcena jednomu živlu, od země, kdy zdůrazňuje její struktury, k ohni zobrazenému na malbách i fotografiích po vodu a vzduch. Pátým elementem je člověk jako jejich syntéza," doplnil Wittlich.

Stejně jako živly se v Domě pánů z Kunštátu prolínají i výtvarné formy. "Je zde nezvyklá kombinace fotky, kresby a malby, což ne vždy působí dobře. Ovšem u Nešlehy je naopak vše dokonale jednotné, což je vzácnost," míní Vránová.