Ani neopadly herecké emoce a činohra na sebe strhla opět pozornost chystanou show Zlatý drak, jejíž autor a interpret Daniel Landa byl mnoha lidem trnem v oku.
. Národní divadlo Brnov nové sezoně Chystá 18 premiér a 3 festivaly. Novinkou je možnost zakoupení vstupenky na 5 měsíců dopředu. |
To byla opravdu sezona změn. Co vidíte jako její klady i zápory kromě děkovné zdravice kolegům?
Všem ale opravdu jednoznačně přibylo - mnohdy i velmi komplikované - práce třeba v oblasti marketingu, komunikace s diváky. Přibyla vedlejší vydavatelská nebo výstavní činnost. A oni vše zvládli s dobrými výsledky.
O Národním divadle se už při vašem nástupu hodně mluvilo i v médiích. Pomohl jste tomu chytře sám prohlášením o možném zrušení činohry. Proč jste tedy zavedený soubor nakonec nezlikvidoval?
Toto téma pro nás velmi dobře mediálně překrylo konec prázdnin. A zrušení činohry bylo jednou ze dvou mnou navrhovaných alternativ, které jsem předložil. Po domluvě s odbornou veřejností i zřizovatelem nakonec zvítězila varianta zachování činohry, což je nakonec správně. A každý divadelní principál má někdy okamžité emoce, kdy říká, že by to nejraději zavřel všechno. (smích) Velké divadlo jako my má obsáhnout všechny základní žánry vlastními silami.
No vraťme se k tomu mediálnímu promotion Národního. Hodně se mluvilo o Zlatém draku... Vy to děláte programově?
My jsme sice tyto aspekty zavinili, ale nepočítali jsme s takovým efektem. Když se to vezme z čistě propagačního hlediska, znamenalo to pro nás obrovskou finanční úsporu v oblasti reklamy.
Jste tedy pragmatickým hospodářem, který vyznává otřepané krédo: Špatná reklama je taky dobrá reklama?
Zastávám starý názor. Ať se píše, jak se píše, hlavně že se píše. Funguje to tak a všichni to víme. Řada lidí přece prezentací v mediích a přikrmováním různých kauz uměle zvyšuje svoji tržní hodnotu.
Pojďme se bavit o ničem menším, než jsou peníze. Město vám po nástupu sanovalo dluh deset milionů od předchozího vedení. Dostal jste tedy oddlužené divadlo, podmínkou vašeho přijetí bylo, že provoz neprodražíte. Jak to je pro roce s ekonomickými výsledky?
Dohoda zněla, že dosáhneme pozitivních ekonomických výsledků vlastní činností, což se podařilo. Z červených čísel jsme opět v černých, vykazujeme pozitivní bilanci a přeplňujeme plán. Důležité je také připomenout, že ale máme hanebně nejnižší platy i vůči celostátnímu průměru. Nejsme třeba schopni si autodopravu nebo šití kostýmů obstarat a zaplatit jinde za srovnatelně nízké ceny jako u nás.
Dobře, pojďme k platům a honorářům. Vy sám budete jako scénograf připravovat diskutovaný a nejdražší projekt Zlatý drak. Nebojíte se logického, i když čecháčkovského podezření, že to pro vás osobně bude znamenat i nejvíce peněz?
Honoráře jsou u nás standardní stejně jako jinde. Nevnímáme se nikdo v inscenačním týmu jako nadstandardní osoby. Pracujeme za ceny obvyklé v čase a místě, aby nemohl někdo říci, že sobě dáváme více než jiným.
Obsahy uměleckých smluv jsou sice důvěrné, ale víte sám z letité zkušenosti, že v divadle se nic neutají...
Vždy se najde někdo, kdo cifry v lepším případě šíří ústně. V horším případě pořídí kopie a někde s nimi pobíhá. Takže jsme vlastně pod veřejnou kontrolou i tímto nepříliš košer způsobem.
Mnozí (a často zkorumpovaní) politici se s oblibou zalykají slůvkem transparentnost. Vše má být průhledné. Razíte to i vy jako šéf?
Pokud se stále bavíme o honorářích, jsou ze zákona předmětem obchodního tajemství a součástí ochrany osobních dat. Jiná věc je, že je někdo podloudně vynese, i když se vystavuje tvrdému postihu. Nemusím tedy žádné embargo na podobné informace ani uvalovat. Určil jsem několik osob, které jsou zodpovědné za styk s médii a oprávněné poskytovat informace. Ať už jde o ekonomické údaje. Nebo kdo, jak a s kým. (smích)
Zůstaňme u těch čísel. Podmínkou nástupu bylo také nezvyšovaní míst. Při vašem nástupu mělo divadlo 568 přepočítaných úvazků, nyní je to už 581. Nebobtná Národní divadlo?
Dvakrát půl úvazku tvoří v těchto číslech třeba jednu osobu. My máme počet pracovních míst i objem finančních prostředků na platy striktně předepsané. Více jich mít ani nemůžeme, to hlídá magistrát. Máme daný počet kmenových zaměstnanců. Zaměstnáváme někoho třeba jen sezonně na janáčkovský festival. Navrch podle tabulek můžeme nabírat až 652 celých úvazků.
Počítáme peníze a lidi. Jak třeba po vaší první sezoně stoupla či klesla návštěvnost?
Předloňskou sezonu přišlo 207 511 tisíc lidí. Vloni to bylo ještě o deset tisíc víc, přesně 217 621 návštěvníků. Výsledky pokazilo, že jsme měli plánovou rekonstrukci, a tedy uzavření Janáčkova divadla, a v červnu tam odehráli jen dva večery. Do opery předloňský červen přišlo deset tisíc lidí, tak si je k našim výsledkům můžete hypoteticky připočíst. Já ale na návštěvnost moc nevěřím a jsem k jejímu honění skeptický.
Prosím? Vás nezajímá, kolik k vám přijde lidí?
Spokojený divák je samozřejmě náš cíl. Já si ale jejich počet můžu úspěšně ovlivňovat dramaturgií. Když dám dvě ze čtyř operních premiér soudobě, klesne mi návštěvnost, i když všechny inscenace budou na jedničku. Tak to prostě je. Když budu točit dokola dvacet nejhranějších titulů, jako jsou Rusalka, Nabucco a Traviatta, dostanu se lehce v návštěvnosti nad devadesát procent. Vyďobávat jen takové rozinky přece nemá smysl, byli bychom jenom subvencovaný komerční mlýn na peníze. Národní divadlo má za úkol uvádět i soudobou operu a moderní taneční projekty. Nikdo to za nás neudělá.
Zažili jste vloni třeba nějaké negativní divácké reakce při obrazoboreckých inscenačních pojetích klasických látek?
Některým divákům se nelíbila inscenace opery Boris Godunov, kterou jsem zdědil po předchůdcích. Já se k tomuto odvážnému pojetí nijak neotočil zády. Bylo dobře udělané.
Pro vás tedy zřejmě kýžený rozruch vzbudil připravovaný projekt Zlatý drak. Skinheadská minulost autora Daniela Landy budila protesty u titulu už předtím, než vznikly zárodky scénáře. Zkoušky ještě ani nezačaly a už máte tři představení vyprodaná. Jak vnímáte humbuk kolem této kauzy dnes?
Můžu mluvit o stávající podobě. Bude to činohra s písněmi. Tedy jakýsi písničkál více než muzikál. Mnohé ty songy už existují. Daniel Landa bude účinkovat v roli průvodce. Inscenace ale opravdu krystalizuje až při zkouškách za účasti všech autorů. Dialogy se stále ještě upravují.
Ale vy jste musel scénu odevzdat už před prázdninami, prozradíte aspoň něco o výpravě proklamovaně bombastického projektu?
Bylo to pro mne poprvé v životě. Odevzdával jsem návrhy dekorací, aniž bych znal finální text. Ve scénách a dějištích jde o velmi proměnlivé představení. Objeví se i projekce, různé světelné efekty. Scéna se za určitých momentů přelije až do hlediště. Po technické stránce je to řešení na hranicích stávající technologie Mahenova divadla.
Dotkněme se té neuralgické páně Landovy kritiky třeba z úst fyzického básníka Petra Váši...
Mám se na pozoru, když se mravokárci stávají kolegové. Performer Váša kritizuje herce a zpěváka Landu. Vždy se v takových případech dívám, jak je kdo úspěšný. Vždy méně úspěšný kárá toho, kdo má za sebou nepoměrně víc.
Landa je jistě velmi populární hudebník, prodává hodně desek. Ve hře však byla právě jeho skinheadská minulost...
Jsem velmi tolerantní člověk a zároveň nesmiřitelný vůči projevům nesnášenlivosti. Sám jsem si počátkem devadesátých let ze zvědavosti desku Orlíku koupil, a jsem tedy pamětník. Kdyby Landa na těchto pozicích, od kterých se navíc odvrátil, zůstal, tak bych se taky distancoval. Každý má nějakou minulost. Nedávno jsme uvedli v celosvětové premiéře hru Pavla Kohouta. Landův spoluhráč David Matásek dodnes hraje v pražském Národním divadle. Nemusím pokračovat...
Vy si mnete ruce, že se diskutuje a hlavně prodává něco, co ještě ani neexistuje. Není to divné?
Pro mne je prioritou prosperující divadlo, ale ne za každou cenu. A ty tři vyprodané večery přece nic neznamenají. Tržby z Nabucca v Janáčkově jsou vyšší. Zlatý drak je zajímavý zejména z uměleckého hlediska.
Prozradíte kalkulovaný rozpočet Zlatého draka?
Bude to mezi čtyřmi a pěti miliony korun.
Landa toto představení, které je tedy mnohem dražší než třeba průměrná opera, koprodukuje svojí společností 2Landa. Proč?
Obstará dodatečné finanční prostředky, které my už nemáme. Titul je po všech stránkách náročný. Neinvestovali bychom bez předpokládané návratnosti.
Město nyní žije korupční aférou. Stavební firmy musely odvádět desátky vládnoucí ODS. Zažil jste ve své funkci nějaké politické tlaky?
Zatím ne. Při zasedání zastupitelstva se samozřejmě ventilují politické postoje, ale tam chodím spíše jako pasivní pozorovatel. Věřím, že moje místo není žádná politická trafika, jak tomu občas v minulosti bylo. Nikdo z politiků nám nic nedoporučuje. Ani repertoár ani kdo by z řad jeho příbuzných měl u nás vystupovat.
Co jste si předsevzal do nové sezony?
Vloni jsem se se šéfy souborů koncentroval na umělecký provoz a propagaci. Letos je mým tématem zákulisí a věci z technické složky. Pro diváka je to nezajímavé, ale pro chod divadla nesmírně důležité.
Cítíte nějaký konkurenční boj s činoherním a taky hudebním Městským divadlem?
Jsme v přátelské konkurenci. Neděláme si naschvály. Bojujeme o diváky, ale zároveň si pomáháme.
To znamená třeba pracovní výměny? Budete v Městském divadle pracovat a nevidíte to jako střet zájmů?
Budu tam dělat možná příští sezonu. Scénograf je námezdní síla, kterou si prostě vybírá režisér. Nejde o střet zájmů. Kdyby některý z šéfů pozval ředitele Městského divadla Stanislava Mošu režírovat, budu jen rád. V opeře už jednou ostatně pracoval.
