Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ekologie nad elektřinu. Dyje bude mít stabilní průtok, pomůže všemu živému

  16:33aktualizováno  16:33
Kolísání hladiny řeky Dyje ztěžovalo život zvířatům a rostlinám v okolí. To se však změnilo. Provozovatel vodních elektráren u Vranovské přehrady se zavázal, že zajistí stabilní odtok vody.

Kaňon řeky Dyje | foto: Petr Lazárek

Více než dvacet let hledali zástupci národního parku Podyjí a provozovatele elektráren u Vranovské přehrady společnou řeč. Nyní společnost E.ON ochráncům přírody na řece Dyji vyhověla.

Kvůli přehradě tady totiž nepřirozeně kolísal průtok vody, někdy od jednoho do 45 kubíků za vteřinu během jediného dne, což devastovalo biotop řeky.

Teď se E.ON zavázal, že zajistí trvalý provoz už před několika lety vybudované malé vodní elektrárny pod přehradou s názvem Vranov 2. Ta spolu s vedle stojícím nejstarším zařízením zajistí stabilní minimální průměrný odtok 2,8 kubíku za vteřinu.

„Sice ještě není projednán nový manipulační řád velké elektrárny, ale společnost už všechny podmínky dodržuje,“ podotkla vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny národního parku Lenka Reiterová.

Na dosavadní kolísání hladiny doplácely hlavně zvířata a rostliny, jež v okolí řeky žijí. Velká voda vyplavovala nory vydře nebo ledňáčkovi, při vysychání zase umíraly ryby nebo jepičí larvy.

Citlivější druhy z řeky úplně zmizely

„Docházelo k častému narušování dna i břehů, nepřirozenému pohybu usazenin ve vodě či vymílání stromů. Rostliny byly vytrhávány proudem, čímž mizí životní prostředí některých bezobratlých živočichů i místa vhodná pro rozmnožování ryb,“ vyjmenovala některé z důsledků Reiterová.

Vodní elektrárny na Dyji

  • Vranovská přehrada byla dokončena v roce 1934, od té doby je v provozu i vodní elektrárna Vranov. V areálu se také nachází informační centrum, kde si lidé mohou zapůjčit elektrokolo či elektroskútr.
  • Později přibyly Vranov 2 u hráze přehrady a Vranov 3 u jezu Formóza. Obě slouží od roku 2012.
  • Celkem E.ON v Česku provozuje devět vodních elektráren.

„Při prudkém zvýšení hladiny voda vypláchla i uložené jikry. Při nízkých průtocích zase drobní korýši nebo hmyz ukrytí mezi kameny bez vody umírali již po několika minutách,“ popsala Reiterová.

Zatímco příroda vodní výkyvy „přichystá“ jen jednou za několik let a živočichové i rostliny tak mají šanci svoje stavy doplnit, při umělém kolísání v Dyji k tomu docházelo i několikrát denně. „A za pár hodin se samozřejmě jepice ani blešivci rozmnožit nestačí, takže ztrátu početnosti nemají šanci dohnat. Citlivější druhy tedy z řeky úplně vymizely,“ dodala Reiterová.

O zlepšení ekologie řeky Dyje pod Vranovem nad Dyjí navýšením minimálního průtoku mluví i provozovatel elektráren. „Ocenění od Správy národního parku Podyjí o přispění ke zlepšení stavu biotopu řeky je toho důkazem,“ poznamenal projektový manažer společnosti E.ON Petr Klimeš.

Snahy jedinců o změnu na Dyji se přitom datují již před rok 1990. V té době však vždy narážely na upřednostňování energetického využití. Změna nastala až po oficiálním vzniku národního parku Podyjí.

Špičková energie je nepostradatelná, slýchali ochránci

Jedním z těch, kdo se ve funkci hydrologa brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu aktivně podílel na vleklých jednáních za zlepšení průtokových poměrů, je Pavel Neruda. Vzhledem k tomu, že ústav měří průtoky Dyje ve Vranově již plných sto let, mohl požadavek podložit fakty.

„Jednak jako fanatický rybář-muškař, který na Dyji celý život chytal a má k ní srdečný vztah, a pak jako hydrolog. Od roku 1974 jsem s hydrologickými poměry dobře obeznámen a pochopil jsem, že na základě zákona o ochraně přírody se konečně můžeme dopídit zlepšení,“ přibližuje Neruda.

„Bohužel ještě před vznikem národního parku se mi vždy dostávalo odpovědi: Na to zapomeň, špičková energie je nepostradatelná,“ zrekapituloval svoje snažení Neruda.

Momentálně v Dyji nejčastěji protéká 15 kubíků za vteřinu. „Zvyšování průtoku na 45 kubíků se často děje z technických důvodů – třeba při prohlídkách koryta. V době sucha velmi pečlivě zvažujeme veškerou manipulaci a hlavně zohledňujeme skutečnou potřebu vody, aby z nádrže neodtékala bez využití,“ popisuje způsob regulace vody mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

„Během letošního léta jsme průměrný odtok udržovali na 5,6 kubíku, aby bylo pokryto požadované množství vody, například na vodárenské odběry nebo závlahy,“ doplnil Chmelař.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ministr dopravy Dan Ťok (vlevo) si 20. července prohlédl nový úsek opravené...
Po modernizaci se otevírá část dálnice D1 mezi Devíti Kříži a Bíteší

Opravený úsek dálnice D1 mezi Devíti Kříži a Velkou Bíteší směrem na Prahu se dnes otevírá pro dopravu. Řidiči na něj budou moc vjet nejpozději ve 13:00....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Barmanka přišla o mobil, zloděj ale v podniku vytratil občanku

Na svou nepozornost doplatil v uplynulých dnech zloděj, který chtěl servírce v břeclavském baru ukrást mobilní telefon. Při krádeži mu vypadla občanka, podle...  celý článek

Neznámý pachatel přepadl v Brně zastavárnu
Lupič vytáhl v brněnské zastavárně pistoli, obsluha se včas schovala

Policisté pátrají po neznámém lupiči, který přepadl zastavárnu v Brně. Na obsluhu namířil pistoli, nakonec ale neuspěl. Přepadení zachytila kamera.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.