Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z Dyje se stává vodácký hit. Místo rozjařených kempů táhne romantikou

  10:00aktualizováno  10:00
Žádná druhá Vltava, alkoholem posilnění vodáci a u břehů přeplněno a křik. Řeka Dyje se prezentuje přesně opačně a daří se jí to. Letos sjel řeku ze Znojma k Novým Mlýnům rekordní počet lidí. A sezona ještě nekončí.

ilustrační snímek | foto: David Hainall, pro iDNES.cz

Lidé mohou Dyji nově sjíždět v délce 55 kilometrů mezi znojemskou přehradou a novomlýnskými nádržemi. Letos to vyzkoušelo rekordních 3 200 lidí, kteří prošli Centrem Stará vodárna, základnou znojemských vodáků.

Fotogalerie

Z toho asi dvě třetiny nejsou místní. Jedním z nich byl Luděk Kočí z Brna. „Vydal jsem se sem s přítelkyní začátečnicí. Řeka je nádherná, žádní chataři a hluk, prostě romantika, kterou dnes najdete na málokteré řece,“ popisuje.

Rozmachu vodáctví na Znojemsku pomohlo před dvěma lety vybudování vodáckých skluzů, konkrétně na jezech v Novém Šaldorfu, Oblekovicích a Krhovicích.

„Zásadní byl nárůst vícedenních turistů, což jednoznačně připisuji otevření oficiálních vodáckých tábořišť a dobré mediální kampani,“ hodnotí vedoucí vodáckého oddílu Neptun a správce Staré vodárny David Gros.

Nápor návštěvníků, který pomalu začal loni, ale ukázal první nedostatky – hlavně malou kapacitu tábořišť v Krhovicích a Hrádku. Do každého z nich se vejde asi 220 lidí.

Řeka čtyř tváří

„Ať nikdo nečeká tábořiště s teplými sprchami, prodejem dřeva v balících, s kioskem otevřeným až do rána, z kterého se line hudba z repráků. Jsou to upravené loučky u řeky se záchodem a pitnou vodou a posezením u ohně,“ popisuje Gros. Letošní novinkou byly také kilometráže řeky a navigační tabule.

Podle Grose má Dyje čtyři tváře. „V první části, mezi Znojmem a Krhovicemi, je hodná nížinná řeka s několika peřejkami, vhodná i pro úplné vodácké nováčky. Pod Krhovickým jezem se řeka výrazně změní. Meandruje a velmi příjemně teče, na své si přijdou i náročnější vodáci. Tomuto úseku do Hrádku soukromě říkám adrenalinová tvář,“ vysvětluje.

Na něj navazuje část mezi Hrádkem a Hevlínem, podle Grose čirá romantika. „Tady je řeka s hlubokými tůněmi a menšími pískovými plážemi bez jakéhokoli kontaktu s civilizací, taková ‚cesta do pravěku‘,“ míní.

Trasa končí v Pasohlávkách. „Ve zdejším kempu po tří až čtyřdenní plavbě najde znavený vodák vše, od teplých sprch přes klidné posezení v restauraci až po divokou party na diskotéce. Takže pro mě party tvář Dyje,“ vysvětluje Gros.

Řeka na jihu Moravy protéká částečně Rakouskem, ale plavba není díky Schengenu nijak omezována. Jiné je to v úseku Vranov–Znojmo. Tam platí zákaz sjíždění kvůli ochraně pitné vody a národnímu parku Podyjí. V něm chtějí správci řeku uchovat bez vodáckého provozu hned z několika důvodů.

Mezi Vranovem a Znojmem má přednost příroda

„Dyje v úseku mezi Vranovem a Znojmem protéká první, tedy nejpřísněji chráněnou zónou. Jen provoz lodí by znamenal závažný zásah,“ vysvětluje za správu parku David Grossmann.

„Zmizely by přirozené podmínky pro život zvláště chráněných druhů vázaných na biotop řeky, jako jsou čáp černý, vydra nebo lakušník vzplývavý. Vodácký provoz by rušil i zvířata žijící na skalních stěnách, jako jsou například velcí draví ptáci,“ dodává.

Splouvání řeky v tomto úseku by ale narazilo i na technické problémy. Průtoky vody v Dyji se řídí potřebami vodních elektráren ve Vranově a hladina řeky by byla pro vodní sporty nevhodná.

Co ale vodáci vyzkoušet mohou, je úsek nad Podhradím. Když se k tomu připočte část začínající pod Znojmem, jde celkem o přístupných 80 kilometrů řeky.

„Svoji hodnotu má ale i relaxace u řeky bez provozu na zbylém zhruba čtyřicetikilometrovém úseku mezi Vranovem a Znojmem. V národním parku je řeka dostupná z řady značených cest nebo z více než dvaceti vyhlídek, z nichž lze přehlédnout zhruba 80 procent jejího toku,“ dodal Grossmann.

Do národního parku díky brigádě

Znojemští vodáci tohle nařízení chápou. „Ač jsem byl dříve zastáncem regulovaného splouvání tohoto úseku, tak už spoustu let nejsem,“ oznamuje Gros.

„Protože 99 procent vodáků se bude chovat ohleduplně a bude dodržovat všechny pokyny národního parku, ale vždy se najde to jedno procento, co uškodí přírodě natolik, že chápu, proč je tento úsek vyloučen z jakéhokoli sportovně-vodáckého vyžití,“ sděluje.

Přesto se někteří nechtějí lákavě zapovězeného úseku vzdát. „Existuje možnost, jak tady splout Dyji legálně. Národní park organizuje brigády – likvidace náletů – účastníci pak mají možnost splutí,“ radí na vodáckém webu třeba uživatel Martin Švanca.

Mezi výhody Dyje patří to, že je splavná celoročně. Sezona tady ještě zdaleka nekončí. Zamykání řeky je sice naplánováno na první říjnový den, ale půjčovna lodí funguje na podzim dál.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.